Téma

Podnikání jako základní dovednost

28.02.2015 Jaroslav Procházka 0 komentářů

Co je to vlastně podnikání? A týká se jen majitelů firem a OSVČ? Proč pak ale běžně říkáme věty typu „Co podnikneš o víkendu?“, „Co budeš podnikat o dovolené?“, „Jaké kroky podnikneš?“. Podnikání je podle mě širší dovednost, kterou je možné se učit a pilovat stejně jako počty, jazyky nebo lyžování. A stejně tak na ni má někdo větší a někdo menší talent.

Podnikání není jen o založení a vedení firmy, realizujeme je, možná nevědomky, i v našich soukromých životech. Splnění našeho snu či dlouhodobé životní touhy je jedním z příkladů. Postavit svépomocí dům podle vlastních představ, uskutečnit tříměsíční cestu po Asii, organizovat výlety pro své děti a děti přátel, to vše je uplatnění této dovednosti v praxi. Návodná je zde už samotná čeština, která ukrývá podnik v kořenu slova podniknout, podnikat, podnikavý.

Podnikatelská dovednost (anglicky entrepreneurship) pomáhá podnikatelům a firmám být aktivní, akceptovat určitou míru rizika, přizpůsobit se změnám na trhu, překonat konkurenci, inovovat a vytvářet hodnotné věci, které pomáhají ostatním naplnit jejich potřeby. Samotným zaměstnancům tato dovednost (anglicky intrapreneurship) také pomáhá být aktivní, brát na sebe odpovědnost i riziko neúspěchu, vymýšlet a inovovat, prodat vedení nápad či zlepšení, efektivněji realizovat a dělat věci nad plán. Z této definice je tedy jasné, že se nejedná jen o dovednost podnikatelů, ale i schopných zaměstnanců .

Poslední čísla ministerstev říkají, že v naší republice aktivně podniká přibližně 850 tisíc OSVČ, třetina z nich navíc při zaměstnání. Firem je registrováno podle studie poradenské společnosti Bisnode něco přes 400 tisíc. To je zhruba čtvrtina aktivní populace v ČR, která se sama zaměstnává nebo aktivně vede firmu a zaměstnává ostatní. Navíc za loňský rok počet nových registrací firem i OSVČ rostl přibližně o 5 %. Z těchto údajů je zřejmé, že se jedná o problematiku důležitou nejen pro nás, jednotlivce, ale i pro celou ekonomiku naší země.

Co nás ve školách (ne)učí
Na školách se učí ekonomie, účetnictví, marketing, principy fungování trhů, základy práva, logistika, personalistika, ale co vlastní principy podnikání? Víme jak vlastně podnikání rozjet, jak ověřit a realizovat nápad v dnešním rychle se měnícím světě? Učíme se, jak přebírat odpovědnost? Jak motivovat sebe a vést druhé? Jak být aktivní a dělat víc, než je třeba? Víme, co je to hodnota a kde vzniká? Nebo stále učíme vytvářet formální byznys plány o desítkách stran místo vlastních aktivních pokusů něco rozjet a pak s rozčarováním sledujeme, že potřeby trhu na papíře a v realitě se zásadně liší? Marketingový výzkum se zapojením agentury má svůj smysl, ale rychlé spoluvytvoření a ověření prototypu se zákazníkem je mnohdy neskutečně rychlejší a levnější.

V naší sondě do akademického světa se pokusíme zjistit, jak si na tom stojí naše univerzity, zda tuto dovednost v absolventech podporují, nebo pro ně leží spíše na okraji zájmu. Mají studenti možnost zkoušet realizovat své nápady? Jsou ošleháni trhem a zkušeností? Znají metody a best practices dneška? Mohou se dostat ke zkušeným mentorům a majitelům firem? Nebo je důležitější mít nabiflovanou teorii, která se na dnešních trzích projevuje jinak, než jsme se učili? Trh se dnes mění a jeho jádrem začínají být spíše služby než výrobky. Dokonce i automobilový trh, jako tradiční produktové odvětví, se výrazně mění směrem ke službě s příchodem operativního leasingu pro běžné občany, sdíleného vlastnictví vozu a sdílených taxi, jako je Liftago či Uber. Tradiční metody prodeje produktů (vyrob, prodej a už se nestarej) zde přestávají fungovat a do popředí se dostává spolutvorba hodnoty (anglicky co-design) spolu se zákazníkem a detailní znalost jeho potřeb. Kognitivní vědy nám připomínají, že hodnota se tvoří v hlavě zákazníka a na rozhraní firma-konzument, ne v ústředích a produktových odděleních firem.

Podnikavost je podle mě o schopnosti realizovat a prodat svůj nápad či produkt, službu, komunikovat se zákazníky, dohodnout oboustranně výhodné podmínky s dodavateli, vytvářet sítě a partnerství, pomoci společnosti, komunitě. To vše vyžaduje velmi dobré soft skills, schopnost komunikace, naslouchání a hledání společného cíle. Hard skills jako účetnictví či založení firmy si dnes můžeme nakoupit jako službu, a jdou tedy až v druhém sledu. Nejdříve je třeba ověřit nápad vlastní realizací, vše ostatní je plýtvání.

Umíme tato zjištění reflektovat ve výuce?

Aktivní lidi u nás nechceme!
V našich tématech jsme se několikrát zaměřili na aktivitu a motivaci zaměstnanců a také na inovace a výsledná zjištění se samozřejmě pohybovala od hrany ke hraně. Jedni tvrdí, že korporace inovaci zabíjejí a nechtějí, aby jejich zaměstnanci mysleli a byli aktivní. Druzí tvrdí, že dokážou realizovat své nápady i v korporaci a že tam vlastně vedou svoji malou firmu. Zeptáme se tedy firem, jak to vidí ony samy, a pokusíme se nalézt odpovědi na následující otázky:

Je pro ně podnikatelská dovednost něco, co dokáží definovat, a je to dovednost chtěná?
Sledují tuto kandidátovu schopnost ve výběrových řízeních?
Na jaké pozice je vyžadována a na jaké nikoliv?
Má naplnění tohoto požadavku vliv na firemní kulturu?

Světe, máš nám co nabídnout?
Pro inspiraci se také podíváme za hranice naší malé země, do míst, kde bychom to čekali, ale také tam, kde bychom to moc nečekali. Místem očekávaným bude opěvované Silicon Valley, jmenovitě Stanfordova univerzita a její kurzy, a také severská Skandinávie, konkrétně Finsko. Místem možná trochu nečekaným bude oblast jihozápadní Asie, a sice neklidný Blízký východ a zde situovaný stát Izrael. Inspirací z Izraele může být pro naši zemi hodně. V odborných kruzích tam každý zná každého, je to stát poměrně mladý, je závislý na obchodování se světem a nedisponuje žádnými významnými zásobami přírodních zdrojů jako třeba jiné státy v jeho okolí. Podnikavost byla pro Izraelce nutnou dovedností, pokud chtěli v polopouštní krajině vůbec něco vypěstovat a přežít.

Přejeme vám tedy příjemné počtení a zamyšlení!

foto: Flickruser Ela´s Dad