Téma

Jak se daří vycházejícím hvězdám po roce? I.

31.12.2014 Radim Koštial 0 komentářů

Před rokem jsem ve svých rozhovorech představil pár nadšenců, kteří se vrhli do podnikání, zkusili si najít své místo pod sluncem, a mě bavilo nejen to, co dělají, ale hlavně s jakým zápalem. No a jak se jim daří po roce podnikání? Jdou věci lépe či hůře, než si představovali, na co nebyli připraveni, co by dělali jinak a co chystají? Pojďme se podívat, co řekli.

Markéta Borecká (FOREWEAR)
Markétu jsem představil v rozhovoru o ní samotné a projektu FOREWEAR. V něm sbírají staré obnošené šaty, které dále dodávají charitě, pořádají sbírky oblečení a také z něj vyrábějí nové věci v chráněných dílnách. Například notesy, obaly na knihy, tablety či mobilní telefony. Zeptal jsem se Markéty, jak se jim po roce daří:

Po roce tvrdé práce máme za sebou úspěchy, které mi dávají naději, že FOREWEAR bude pokračovat i v roce 2015. Vyrobili jsme například zápisníky s potiskem na míru pro T-mobile, PwC ČR, ČEPS, AXA Assistance. Dodali jsme černé zápisníky pro Envirocont; vyrobili jsme kapsy na dokumenty pro trenérku Petru Drahoňovskou. Právě realizujeme obaly na knihy pro Tchibo.

Jestli jdou věci lépe nebo hůř, než jsem si představovala? Spíš asi tak, jak jsem čekala s mou omezenou kapacitou, kterou projektu mohu věnovat. Všem se projekt moc líbí, z příběhu a celého koloběhu oblečení za ním jsou lidé i firmy nadšeni. Ale stále více si uvědomuji, že od nadšení je ke koupi anebo k firemní objednávce od 100 kusů výše ještě hodně dlouhá cesta.

Nebyla jsem připravená na to, kolik trpělivosti a vytrvalosti budu potřebovat. Neustále čelím novým situacím, které jsem nikdy neřešila, musím rozhodovat, aniž bych věděla, kam přesně rozhodnutí povede. Hrozně dlouho jsme připravovali e-shop. Také jednání s firmami trvá několik měsíců, i déle než půl roku.

Co bych dnes dělala jinak? Když bych měla víc peněz, vzala bych si k sobě projektového člověka, který by FOREWEAR dokázal sám systematicky posouvat kupředu. Toho bych si velice pečlivě vybrala, abychom byli naladěni na stejné vlně.

A co chystáme? V lednu 2015 v chráněné dílně došijí obaly na knihu pro Tchibo, máme rozjednanou zakázku ve společnosti Johnson & Johnson, snad to klapne. Chystám se také zacílit na firmy v zahraničí. A celkově se těším, že se nám povede sehnat minimálně pět dalších zakázek od firem.

Vašek Horník (Windguru)
Podle jeho detailních předpovědí počasí se řídí surfaři, kitaři a windsurfeři doslova na celém světě. Často se vám stane, že řeknete-li někomu, že jste z Česka, oni řeknou „windguru“ a dají palec nahoru. Rozhovor s Vaškem mě moc bavil. A jak je na tom po roce?

Windguru funguje už několik let víceméně podobně a stejně jako v nedávné minulosti. Za uplynulý rok se toho u mě na webu zas až tak moc viditelně nezměnilo, nicméně pod pokličkou to docela bublá. :)
Za posledních pár let se internet hodně změnil. Je to dáno tím, že dnes je už víc než 40 % provozu z mobilů a tabletů – pro srovnání: rok nazpět to bylo 20 %, před třemi roky 8 %.

Nejslabší stránkou Windguru je teď jednoznačně to, že má „design“ takřka z minulého století :) a na mobilní provoz není optimalizován. Existuje sice i speciální mobilní verze webu, ale to je celkem kompromis a dnes se to tak už nedělá. Dnes musí web fungovat „responzivně“, tedy vypadat rozumně a použitelně, ať se na něj díváš na čemkoliv. Silnou stránkou Windguru je, že lidi ho dál používají i přes tento zásadní nedostatek. Tak to ale nelze nechat, cítím čím dál větší tlak, taky konkurence nespí, takže teď aktuálně jsem vrhnul všechny své síly do redesignu, překopávám celý web. Funkce, na které jsou lidi zvyklí, samozřejmě zůstanou, ale prostředí se úplně změní. Nečekal jsem ovšem, že to bude trvat tak dlouho… Já vím, že všechno vždycky trvá dýl, než si člověk myslí, a taky s tím vždy počítám, ale stejně mě to pak štve, když se to nakonec ještě víc protáhne. Je to jak s tím slavným tunelem Blanka. :) Ale jednou tam ty auta pojedou, tím jsem si jistej.

Před rokem jsem zmiňoval, že vyvíjíme naši Windguru stanici. To se podařilo a už více než sto našich stanic měří vítr různě po světě a snažíme se to dál šířit. Stali jsme se například partnery závodů PWA world tour (světový pohár ve windsurfingu), budeme měřit na jejich závodech. Stanici dále vyvíjíme a chystáme nový typ s dalšími extra vlastnostmi. Příklad toho, že konkurence nespí, je, že jsem před časem narazil na „Windfinder stanici“ – prostě okopírovali náš nápad. Věděli jsme, že se to objeví, ale zas tak moc se jim to myslím naštěstí nepovedlo. Takže obecně v poslední době celkem špatně spím, pracuju víc, než bych chtěl, pořád nad něčím přemýšlím, ale na druhou stranu... furt mě to baví, přiučím se zas pár dalších věcí a Damoklův meč zatím pořád drží! :)

Honza Roháč a Martin Jůza (Ironing Ladies)
Příběh o tom, jak se dva kluci vrhnou do byznysu se žehlením. Najdou ženy v domácnosti, takové, které jen stěží hledají práci, najdou zákazníky a firmy, kde potřebují vyžehlit košile, a je to. Rozhovor vyšel v dubnu 2014. A co Honza odpověděl na moji zvědavost, jak se jim po roce daří?

Od tří objednávek týdně jsme se posunuli k jedné až dvěma objednávkám denně. Fungujeme ve velkých firmách, jako je ČSOB a KPMG, kde se službu snažíme přizpůsobovat zaměstnancům.

Existují i další potenciální a zajímaví zákazníci, na které se chceme zaměřit. Na částečný úvazek máme řidiče a koordinátora, který řeší logistiku.

Jestli jdou věci lépe? Lépe pro nás znamená rychleji. Je to dost relativní. Já mám dojem, že to všechno trvá hrozně pomalu. Jiní říkají, že postupujeme naopak dost rychle. Myslím, že u mě je to zkreslené stále tou diplomkou, kterou ne a ne dopsat, a už jsem z toho krapet nervózní.

Nebyli jsme připraveni na to, že lidi jsou různí. Myslím, že jednat s lidmi a umět s nimi vycházet je fakt umění. Taky je dost velké umění dokázat lidi odhadnout. Byl jsem dost důvěřivý člověk, jenže existuje spousta lidí, kteří důvěřivosti umí využít.

Co bych dělal jinak? Asi to řeknu dost obecně, ale tyhle zkušenosti jsou skvělé právě v tom, že příště víš, co dělat jinak, když ta situace nastane. Člověk už je na to lépe připravený. Určitě není dobré být naivní a raději dvakrát měřit a jednou řešit. Ve finále se to skoro vždy vyplácí.

A dál? Teď se chystám dopsat diplomku a pokusit se to sladit s projektem…

Adéla Jansová (Bake Me)
Adéla spolu s kamarádkami Jitkou a Marií vymyslely startup, který pojmenovaly Bake Me. Jak název napovídá, je to o pečení. Adélu jsem zpovídal před rokem. Jak se ujal nápad tvorby směsí na domácí pečení chleba a jak to s Bake Me po tom roce vypadá?

Náš projekt s chlebovými směsmi je v tuto chvíli takzvaně u ledu. My říkáme, že kyne, což znamená, že na něm zrovna nepracujeme. Ale ta myšlenka se nám stále líbí a ještě jsme to úplně nezahodily. :) Každopádně nás v průběhu přípravy zaskočila čísla a několik životních změn, které se v našich životech udály, jako jsou nové práce a přicházející příležitosti.

Věci určitě nešly lépe, než jsme čekaly, to bohužel ne. Naše představa byla spustit projekt v průběhu dubna 2014. Takže věci nabraly trochu jiný směr, než jsme si plánovaly.

Tak trochu jsme tušily, že podnikání v oblasti potravinářství, navíc s naprosto novým produktem, nebude jednoduché. Ale bylo toho před námi výrazně více, než jsme si zpočátku představovaly. To dneska už otevřeně přiznávám…

Co bychom dělaly jinak? Na projektu jsme strávily několik měsíců práce. Myslím, že jsme toho zvládly hodně a spoustu věcí dobře. Samozřejmě s odstupem času vidím pár drobností, které bych dneska už udělala jinak, ale celkově bych šla stejně asi stejnou cestou. Člověk nevidí do budoucnosti, takže většinu věcí prostě předvídat nelze.

Bake Me nám spí, o to více času můžu já sama věnovat Um sem um tam, kde jsme v posledním roce rozjeli nový koncept firemního dobrovolnictví.

Díky všem za upřímné odpovědi a přeju hodně úspěchů!