O schopné IT lidi se firmy perou jak o poslední housku na krámě. Za celý rok 2015 se na Jobs.cz objevilo 5 642 inzerátů na pozice programátorů. To je o 18 % více než loni. A bude hůř. Tak proč dělají personalisté a personální agentury všechno pro to, aby je zahnali? Vyzpovídali jsme 31letého Martina Vytrhlíka, programátora, který si teď hledá novou práci. Tedy, hledá práci – spíš na něj firmy pořádají hon. Co musíte udělat, abyste takového programátora ulovili?
„Nehledám práci na jednu noc, ale práci, se kterou bych se oženil."
Kromě zmíněných portálů se dívám na weby firem. Hodně mě zajímají lidé, kteří ve firmě pracují. Řeším, jestli jsou mi sympatičtí, hledám rozhovory nebo videa, ve kterých vystupují. Spokojení lidé ve firmě, které navíc ještě znám, mi práci prodají snáz než sebelepší inzerát. Rád bych je viděl už u toho inzerátu. Čím větší firma, tím důležitější podle mě je, aby na kariérních stránkách představili svoje lidi – takové, jací doopravdy jsou.
Typický telefonát aneb Jak ne
Personálka: „Dobrý den, mám pro vás zajímavou nabídku. Pro významného klienta, nadnárodní dynamickou společnost, hledáme programátora c++."
Já: „OK, a co budu dělat? O jakou firmu a práci se jedná?"
Personálka: „Konkrétně se jedná o analýzu, návrh, testování a vývoj softwarových produktů."
Proč je to špatně
„Neexistuje firma, ve které by programátor tohle nedělal. Takový popis sedí na práci, ve které budu dělat aplikaci pro základní školu, která bude zjišťovat, kdo si kdy koupil oběd, stejně jako pro vývoj softwaru navigační družice."
Jaké inzeráty mě fakt nezaujmou?
· Dynamická nadnárodní společnost z oblasti softwarového vývoje hledá zkušeného programátora...
Takovým nabídkám se s kamarády smějeme. Pokud mi personální agentura ani nesdělí jméno klienta, slušně se z pohovoru omluvím.
Co mě ještě v inzerátech odrazuje?
Spoustu toho napoví už text inzerátu. Pokud firmy hodně dbají na certifikaci a podobné věci, vidím, že to možná až příliš hrotí s procesy. Nešel bych ani do firmy, která na mou pozici vyžaduje vysokoškolský titul. Vím totiž, že moje práce se dá dělat i bez něj. Uvědomuju si, že představuje nějakou přidanou hodnotu, ale programátor vysokou školu nebo certifikace nutně nepotřebuje. Důležité je, jakou práci už dělal. Vypovídající není ani počet let v oboru. Programátor s několika lety v oboru ještě neznamená, že je to dobrý programátor.
Nejhorší inzerát?
Inzeráty, které požadují 30letého muže s 20letou praxí, a přitom působí, že mě lákají do státní správy nebo orwellovské korporace.
Fakt mě štve, když to samé, co mám v životopise, musím vyplňovat ještě do nějakých kolonek. Na některé pozice jsem se kvůli tomu raději vykašlal.
Extrémní zkušenost, kterou jsem zažil? Stáhněte, vyplňte a vytiskněte formulář. Podepište jej, naskenujte a pak nám ho pošlete.
Při vývoji softwaru pořád řešíme, jak zákazníkovi usnadnit proces nebo cestu odněkud někam. Tak si říkám, proč mi personalisté brání se k nim do firmy přihlásit, když mě vlastně chtějí? Přece jim posílám životopis, kde všechno najdou. Jasně, že pokud chtějí více informací, než v něm uvádím, nevidím problém jim je dodat.
Stalo se mi, že jsem jedné personálce poslal případovou studii a nedostal jsem ani zprávu, že jim přišla. Na základě této špatné zkušenosti už danou firmu nikomu nedoporučím. Ne personálku, která mě nabírala, ale firmu, pro kterou člověka na danou pozici vybírali. Je to stejné jako v restauraci. Pokud se ke mně číšník chová hnusně, už tam nepůjdu. I když mi jídlo chutnalo. S firmami to mám podobně.
Martin radí: 5 snadných kroků, kterými vylepšíte váš inzerát
Výběrové řízení zn. ideál podle Martina
Na jaké benefity slyším?
Benefity řeším až na pohovoru, hlavní je vědět, co budu dělat a pro jakou firmu.
Foto Rachel Johnson
Zodpovídá za marketing značky LMC. Šťastná zaměstnankyně, která pomáhá své firmě dělat dobré věci dobře.
HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy