Ke správné kavárně patří diskuze a debaty. Jedna polemika se rozhořela ve virtuální realitě naší HR kavárny na téma CEO a kratší úvazky. Je to hloupost, moderní trend nebo vnucená realita kvůli úspoře nákladů firem? Diskutovali o tom naši garanti a my vám přinášíme jejich názory a zkušenosti. Téma otevřel Ján Dolejš, headhunter a partner společnosti Expeo.
Ján Dolejš, headhunter, partner společnosti Expeo
Přestože se mi tato myšlenka líbí, tak mi připadá z určitého pohledu trochu nelogická. Podívejme se na to z praktického hlediska. Pokud firma funguje, tak je jasné, že CEO tam nemusí strávit dvacet čtyři hodin denně. Jeho role zahrnuje především vnější komunikaci a reprezentaci, navazování kontaktů na nejvyšší úrovni. Čili i kdyby pracoval jenom od pondělka do čtvrtka, co se stane, pokud bude mít třeba prezident čas až v pátek? Možná namítnete, že to je výjimka, ale já si myslím, že není. Hlavní problém je koordinace času s ostatními vrcholovými manažery.
Pokud namítnete, že je jasné, že je k dispozici na telefonu nebo má schůzky, tak podle mne i v tomto čase pracuje. To se pak počítá ten jeden volný den v týdnu jako součet, že v pondělí nepracoval od tří do čtyř a byl na telefonu a v úterý až od jedenácti? Ne, ne – volno je volno, nohy na stole a vypnutý telefon – to je moje představa, ke které se nikdy nedopracuji.
Radim Koštial, společnost Human Vision
Byl jsem ředitelem skoro dvacet let a pracovat na částečný úvazek bych nešel, ani kdyby mi to nabídli za stejný plat. Asi to nemám v genech, měl bych jednoduše pocit, že pokud moji lidé pracují pět dní v týdnu, já pracovat méně nebudu, protože lídr má i symbolickou roli.
Jaroslav Procházka, nezávislý mentor a kouč
Souhlasím s Radimem - pokud jde o lídra, pak stoprocentně nemůže být na částečný úvazek – něco jako „teďka do toho dejte srdce a uvidíme se za tři dny".
Radim Koštial, společnost Human Vision
Nicméně v současné době a současném byznysu, který ve velkých firmách záměrně eliminuje lidský faktor a jednotlivce a staví týmy a firmy v podstatě „idiot proof”, chápu, že CEO na částečný úvazek pracovat může. O výhodě případné úspory nákladů nemluvě. Otázka koordinace s ostatními je ale podle mého podružná. Stejně tak pro mě není důvodem uvedená hlavní role v komunikaci a reprezentaci. Sladit, zorganizovat a zvyknout si jde.
Lenka Mrázová, top manažerka (Finance Advisor)
Dovolím si komentovat názor, že CEO nemůže být na kratší úvazek. Může, a skoro si i troufám tvrdit, že možná bude pro společnost efektivnější a strategičtější, než když pracuje na plný úvazek, protože se takto CEO věnuje opravdu strategickým věcem a jeho lidi rostou a umí se rozhodovat lépe a rychleji.
Je pravda, že jsem ovlivněna příkladem dvou CFO, které jsem měla možnost blízce pozorovat několik let u jednoho klienta. Ten první nikdy nebyl v kanceláři po 17. hodině a pravidelně míval v pracovní době hodiny angličtiny a francouzštiny. Tedy tak trochu kratší úvazek. Jeho ekonomka, hlavní účetní a HR manažerka vždy měly určený cíl, co mají udělat, a bylo jen na nich, jak se k němu v mezích legislativy a rozpočtu dostanou. A ony se tam vždy dostaly a práce je bavila. Ale přišel jiný CFO, který chtěl znát vždy všechny podrobnosti o cestě k cíli a rozhodovat o nich. A nejen, že trávil v práci mnohem více času, ale deaktivace a demotivace těch tří kolegyň byla enormní a viditelná i pro mne zvenčí.
V každé práci je přibližně tak hodina neproduktivních aktivit spojených se čtením interních e-mailů, přihlašováním do počítače a různých sítí, seznamováním s novinkami kolem. A tuhle hodinku bohužel stráví jak člověk pracující na plný úvazek, tak i ten na zkrácený. Jenže u úvazku 4 hodiny je již tato neproduktivní hodina denně hodně vidět.
Martin Hudeček, ředitel Orbitu, systemický kouč
Kdy už konečně přestaneme práci měřit chronologickým časem? U pozic jako CEO je to dvojnásob hloupý způsob. Jasně, asi existují korporace, kde CEO chodí „do práce". Já je naštěstí neznám. V mém okolí se lidé v těchto úrovních realizují ve své profesi a rozvíjí své firmy bez ohledu na to, jestli čas tráví u zákazníků, s kolegy, na golfu anebo v kanceláři. Ano, nerozlišuji zde podnikatele a profesionální management v úrovni CxO. U obou je to o srdci, zápalu pro svůj úkol (poslání), adrenalinu a pocitu uspokojení s tím spojeným. A především o zodpovědnosti vůči vlastním lidem, vlastníkům, zákazníkům, státu. Zodpovědnost se nedá nést na částečný úvazek a měřit chronologicky. Prostě jsou věci, které se nedají rozpůlit.
Mohou kratší úvazky fungovat na nižších pozicích?
Ján Dolejš, headhunter, partner společnosti Expeo
Podle mých zkušeností to nefunguje ani v korporacích v nižších pozicích. Všechny matky, které znám a které pracují na zkrácený úvazek, vám potvrdí, že práce na čtyři hodiny znamená, že dostanou zaplaceny čtyři, ale pracují minimálně šest hodin, nebo to raději ani nepočítají a končí, až vše stihnou. Pokud znáte někoho, kdo to má lépe zařízeno, ať o tom napíše.
Jaroslav Procházka, nezávislý mentor a kouč
Řeknu vám, jak jsem fungoval já se svými částečnými úvazky. Sice to nebyly přímo manažerské pozice, ale šlo přesně o to, co Ján Dolejš zmiňuje jako koordinaci času s ostatními. Nikdy jsem neměl full time úvazek, vždy jsem měl několik kratších úvazků a další projekty. Ano, když jsem měl 2/5 a 3/5, tak to mnohdy byl problém najít správný čas pro potřebné lidi, ale řešil jsem to tak, že jsem měl den nebo dva pevné a těmi dalšími šachoval podle možností druhých. Kombinace 50 procent někde a 50 procent jinde se mi ukázala jako nejhorší. To pak člověk opravdu dělá spíše dvakrát 70 procent. Ale pojďme k příkladům.
1/ Role/pozice: SW vývojář, Project manager (dvě české firmy a zákazníci, jedna 50 lidí, druhá 1 000 lidí): žádný problém s částečným úvazkem. Každá práce měla evaluační kritéria a jeli jsme podle agilních metod, kde jsme vždy na daný úsek času měli jasnou práci, kterou jsme si sami brali.
2/ Role/pozice: mentor, konzultant, kouč v IT projektech a službách učící týmy, jak efektivně inovovat, zlepšovat a řešit problémy. Celých 60 % „hands on práce" na místě s manažery a týmy, zbytek příprava, kterou šlo dělat kdekoli mezi časy schůzek. V této roli mi nejlíp fungoval 4/5 úvazek, takže jsem měl pátky volné a po prvních pokusech už mi nikdo ani nevolal a schůzky byly opravdu výjimečně jen s naším vedoucím projektu, tak maximálně 2x ročně. Toto fungovalo perfektně a já měl opravdu volno na další věci, které jsem chtěl dělat.
Moje zkušenost je spíš v tom, že problémem není úvazek (pokud to není 1/5 nebo 2/5), ale lidé a metoda práce.
Takže podle mě je to hodně o systému, převzetí/distribuci odpovědnosti, pevnosti a dospělosti člověka nedělat, když má volno, a vhodné metodě „popisu úkolů". Nikdy jsem nebyl v senior managementu, ale typ mé práce mu odpovídal (schůzky, osobní přítomnost s manažery, týmy, zákazníky, podobný typ práce, jen na nižší úrovni).
Ján Dolejš, headhunter, společnost Expeo
Jak se ukazuje, tak kratší úvazky fungují všude, kde mají lidé časovou flexibilitu, a to se týká i matek. Před pár lety jsem vybíral obchodní zástupce pro jednu firmu prodávající domácí spotřebiče. Ředitel vysloveně požadoval matky s dětmi. Nemohl si vynachválit jejich nasazení, time management a efektivitu. Ony zase možnost dostat se mezi lidi, nebavit se jen o plínkách nebo známkách ve škole. A k tomu si samozřejmě vydělaly peníze.
V oblasti managementu, teď už se nebavím pouze o matkách, zkrácený úvazek může opravdu fungovat při úkolech projektového typu. Například znám jednu seniorní manažerku, která u mobilního operátora analyzuje, jak fungují klíčové procesy, a dává doporučení generálnímu řediteli a managementu na vylepšení.
Martin Hudeček, ředitel Orbitu, systemický kouč
V Orbitu tři kolegyně na mateřské pracují na částečný úvazek. Jsou skvělé, jsou rády, že mají práci, že jsou občas mezi svými (zajdou do kanceláře). Ano, pracují víc, ale není to útrpná práce. Neustále mi opakují, že to je super. Neztratí kontakt s tím, co je baví a zajímá. Mají možnost vypadnout ze stereotypu. Váží si této možnosti. Na částečný úvazek u mě pracuje holka, která řídila nákup velkého řetězce. Měla plat určitě Xnásobně větší, než má u nás. A je spokojená, loajální. Výborně vychází se zákazníky. Pro mě je pokladem, který v pravý čas využijeme. Ženy nejsou chudáci, které zaměstnavatel zneužívá. Jsou parťáci, kteří dělají, co je v jejich silách, a Orbit respektuje jejich omezení.
HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy