Stálé rubriky

Linda Salajková: Chceme být platformou, která lidem umožní navzájem se inspirovat

23.07.2014 Radim Koštial 0 komentářů

Francouzsko-česká obchodní komora se, jak by si leckdo mohl myslet, nesnaží jenom o propojování dvou zemí. V první polovině června proběhla v pražském HUBu už druhá snídaně jejich HR Strategy clubu, kam komora zve inspirativní řečníky a zajímavé hosty z firem. O celém nápadu i o tom, jak tohle v pořadí druhé setkání proběhlo, jsem si povídal s manažerkou komunikace Francouzsko-české obchodní komory Lindou Salajkovou.

Jak jste s akcí spokojená?
Jsem spokojená, moc se to povedlo. Přišlo víc lidí, než jsme čekali, a ačkoli jsme měli připravený program, dvě mluvčí a potom diskuzi s dalším programem s rozdělením k debatním stolkům, k programu nedošlo, protože se rozpoutala taková společná debata, že nebylo možné ty účastníky zastavit. Do tématu se tak zabrali, že naše pokusy o moderování byly naprosto zbytečné.

Začali jste tedy prezentacemi…
Nejdřív vystoupily dvě patronky klubu a moderátorky, paní Armelle Boulon z Arthur Hunt a paní Claudine Alezra – koučka. Právě ony vybírají a oslovují zajímavé řečníky k tématu, na kterém se dohodneme. Protože tentokrát jsme zvolili téma diverzita ve firmách, jako řečníky jsme měli dvě dámy.

Tedy genderová diverzita?
Původně to měla být všeobecná diverzita, ale nakonec jsme začali právě tou genderovou s tím, že téma diverzity věkové a sociokulturní si necháme na další setkání. Tématu diverzity se teď budeme držet, protože se účastníků HR klubu pokaždé ptáme, jaká témata by je zajímala. Na prvním setkání HR klubu, které se konalo v dubnu, účastníci sami téma diverzity navrhli jako nosné s tím, že by se o něm v tomto intimnějším formátu HR klubu chtěli bavit.

Komu je váš HR klub určen?
Je důležité říci, že HR klub je otevřený a není jenom pro členy komory. Je tu pro manažery a HR manažery, kteří řeší ve firmách problémy každý den. Klub jim má dát příležitost, aby se bavili nejen o těchto každodenních drobnostech, ale zároveň také o strategiích a cílech, a aby na základě této diskuze měli možnost své nové poznatky uplatnit ve svých firmách. Dopřát si od toho, co řeší každý den, odstup.

Tohle tedy bylo druhé setkání HR klubu?
Ano, první bylo v dubnu. Další plánujeme na září.

Byli tentokrát hosté ti samí jako v dubnu? Vytváří se vám ustálená skupina posluchačů?
Těch, které problematika HR zajímá, tedy manažerů firem a HR ředitelů, byla asi polovina. Část hostů se nám asi bude pokaždé měnit podle tématu.

Na jaké firmy cílíte? Především na ty velké a zahraniční? Nebo i na ty české?
Zveme členy komory i nečleny, z našich kontaktů byly také naše dvě patronky. Oslovujeme jak zahraniční, tak české společnosti. Chceme se vždy zaměřit na ty firmy, pro které by téma mohlo být zajímavé.

Můžete nám své dvě patronky trochu představit?
Obě žijí a pracují v Česku dlouhodobě a naše prostředí už znají. Paní Armelle Boulon je nejvýše postavenou manažerkou v HR konzultantské firmě Arthur Hunt v Česku a nejen, že má ohromný rozhled a zkušenosti, ale je to i velmi milá mladá dáma, která svým charizmatem dovede přitáhnout posluchače a celou akci bravurně zvládne. Claudine Alezra je koučka, která se specializuje na poradenství zejména v oblasti řízení změn, na pracovní problematiku a zvládání situací v zaměstnání, třeba jak se připravit na přijímací pohovor, jak se lépe vyjadřovat apod.

Kolik hostů na tuto druhou snídani dorazilo?
Asi třicet. Původně jsme čekali menší skupinu, aby byla diskuze efektivnější, ale nakonec se nám to nečekaně rozrostlo.

Přednášky a diskuze jsou v angličtině?
Ano, i když je to paradox, protože jsme Francouzsko-česká obchodní komora. Je to proto, abychom mohli pozvat i širší publikum nad rámec FČOK.

A to jste zmínila, že na diskuzní stoly, které jste ve stylu World Café měly připraveny, vůbec nedošlo…
Měli jsme dvě přednášející – Veru Budway-Strobach z Erste Group Bank a konzultantku Michaelu Schwarzinger – které měly na začátek opravdu zajímavé přednášky. Mluvilo se o zkušenostech z České spořitelny a o průzkumu, zaměřeném na téma genderové diverzity, který se dělal v regionu střední a východní Evropy. A diskuze se okamžitě a spontánně rozproudila hned po prezentacích, takže na debatní stoly, které jsme měli připraveny, vůbec nedošlo.

Co v těch prezentacích bylo?
Třeba jak v České spořitelně přistupují k diverzitě nebo různé statistiky o počtech žen v manažerských pozicích v Čechách ve srovnání se zbytkem regionu.

Jak tohle srovnání pro nás vypadá?
Jsme na tom srovnatelně. Nejsme ani nadprůměrní, ani podprůměrní. Zajímavé bylo, že v přednášce i diskuzích jsme se na genderovou otázku nedívali jenom ze společenského pohledu, jako že je správné zaměstnávat ženy, ale i z ekonomického úhlu pohledu, neboť účast žen ve vedení firmy má příznivý dopad na její hospodaření. Ženy mají jiný pohled, tak to prostě je. Když do typického boardu, kde sedí deset mužů, bělochů kolem padesátky posadíte ženu, přinese to zcela jiný pohled. Krásný názor, který v diskuzi zazněl, byl, že by možná vůbec nemuselo dojít k finanční krizi, kdyby nebyla firma Lehman Brothers, ale Lehman Brothers and Sisters, protože ženy by tu krizi intuicí viděly přicházet. Třeba by to mohlo dopadnout jinak…

Tyto názory zazněly výhradně od žen, nebo i od mužů?
Byl tam třeba pan Frédéric Labiche, ředitel firmy TMF. Vyprávěl, že u nich funguje zvláštní rozhodovací model, protože mají ředitele dva. Jedním je muž a druhým žena, každý má zvlášť své kompetence, ale některé společné a společně také rozhodují. Velmi si tento způsob chválil a je prý moc rád, že může v rozhodování svůj ryze mužský pohled spojit s tím jiným, ženským. Řekl, že to bylo mnohokrát prospěšné pro celou firmu. Takže ano, kladně se vyjádřili i pánové.

Měří se nějak i ten finanční přínos žen ve vedení firem?
To, že mít ženy ve vedení je prospěšné, asi vědí všichni, ale velmi málo se sleduje nebo měří jejich přínos. V průzkumu zaznělo, že jenom 14 % firem se snaží přínos žen v boardu měřit.

Já jsem jednoznačně příznivcem žen ve vedení. Zajímalo by mě ale, jak se jejich ekonomický přínos měří?
Na základě konkrétních služeb, projektů a strategických rozhodnutí, které vytvořily nebo ovlivnily ženy.

Zaznívaly v debatě různé názory, nebo se všichni na nutnosti genderové diverzity shodli?
Nepřišel nikdo, kdo by s větší vyváženosti ve vedení firem nesouhlasil, ale protichůdné názory v detailech samozřejmě byly.

Co vás osobně ještě zaujalo?
Například debata o tom, jak gender ovlivňuje třeba proces recruitmentu, přijímání nových lidí. Konkrétně to, zda náborový inzerát píše muž, či žena, protože rétorika, celkový pocit a vyznění jsou jiné u žen a jiné u mužů. Průzkum ukázal, že se díky tomu většinou přihlásí úplně jiní lidé. Hodně se debatovalo třeba o slepých CV, na kterých není uvedeno jméno ani věk a co to udělá s pohledem hodnotitele na životopis. Dost se mluvilo třeba také o mateřských dovolených. Spousta firem má například v průměru třetinu zaměstnanců trvale na mateřské. Ta je u nás navíc abnormálně dlouhá v porovnání se zeměmi západní Evropy.

Nebyla by tahle čísla lepší, kdyby se u nás víc využívaly zkrácené úvazky?
Ano, o tom se tam mluvilo také. V tomto směru je na tom Česko velice špatně. Poměr částečných úvazků českých žen je 8 % a evropský je 32%.

Jak jako organizátoři vaše setkání HR klubu hodnotíte?
Jako velmi povedenou akci. Hosté byli spokojení, přednášející byli spokojení a všichni byli nadšení, že se setkali se zajímavými lidmi, reakcemi a názory v nebývale živé diskuzi.

Budete na formátu něco měnit?
No, on se trochu mění i bez našeho přičinění, protože hosté si ho sami přizpůsobují podle sebe. Ale to, že k tématu budou předem vybráni jednotliví mluvčí a po přednáškách budou následovat diskuze, zůstane. Chceme být tou platformou, která lidem umožní setkat se a navzájem se inspirovat.

Další setkání tedy bude v září?
Ano, třiadvacátého nebo čtyřiadvacátého, a tématem bude opět diverzita, tentokrát věková. Jako důležitou vidíme i přítomnost cizinců ve firmách, opět právě díky zcela jinému pohledu. A pochopitelně pro nás, jako Francouzsko-českou obchodní komoru, je multikulturní pracoviště a firma důležitým tématem.

Mimochodem, jak genderově vyvážená je Francouzsko-česká obchodní komora?
(Smích) Já si myslím, že to není úplně špatné – je nás deset, z toho jsou tři muži a sedm žen.

Lindo, děkuji vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

Foto: Radim Koštial