Stálé rubriky

Pracovní veletrh radostně a s překvapením

14.10.2014 Jitka Polanská 0 komentářů

Na samém konci léta proběhl s podporou HR kavárny a úvodem v režii baristy HR kavárny Radima Koštiala veletrh pracovních příležitostí pro lidi po onkologické nemoci, který pořádala nezisková organizace Amelie. Soudě podle ohlasů účastníků z řad zaměstnavatelů i uchazečů o zaměstnání a také podle vydařených fotek, tahle akce rozhodně nenudila. Tři přítomné zástupce zaměstnavatelů a tři uchazeče jsme požádali, aby své dojmy a zážitky z veletrhu popsali pro HR kavárnu.

Zaměstnavatelé…

Jaké dojmy a podněty jste si odnesli z veletrhu Amelie pro uchazeče o zaměstnání po léčbě rakoviny?

FOKUS Praha, o. s – Jiří Novák, ředitel pro region střední Čechy:
Překvapilo mě, že lidé po léčbě rakoviny těžko hledají práci. Bral jsem je do té doby jako zcela standardní uchazeče a neuvědomil jsem si, že potřebují trochu jiné pracovní podmínky, třeba kratší pracovní dobu, a že to může být při přijímacím řízení překážka.

Dalším překvapením bylo, že jsem na veletrhu potkal převážně vzdělané uchazeče, nejčastěji středoškoláky s ekonomickým vzděláním. Čekal jsem spíš, že zde najdu někoho do gastronomického provozu, který brzy otevíráme. Nicméně jsem se rychle přeorientoval a začal uvažovat o tom, že by u nás tito uchazeči mohli pracovat v roli týmových lídrů. Jsme organizace, která zaměstnává víc než 50 % lidí se zdravotním postižením, zejména s duševními postiženími, což jsou nemoci jako schizofrenie a různé formy psychózy. Ze 102 zaměstnanců ve středočeském regionu má nějaký druh zdravotního postižení 75 %. Podíl zaměstnaných lidí se zdravotním postižením bychom mohli ještě zvýšit právě díky takovým uchazečům, které jsme potkali na veletrhu. Mluvili jsme tam asi s patnácti kandidáty, pět životopisů nám následně přišlo e-mailem a o přijetí tří kandidátů vážně uvažujeme.

Chceme s Amelií spolupracovat průběžně a dlouhodobě. Požádali jsme tým programu Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci, aby nás kontaktovali vždy, když bude nějaký uchazeč z jejich programu hledat zaměstnání.

Komerční banka, a. s. – Kateřina Hanousková, specialistka personálního marketingu:
Byli jsme velmi mile překvapeni. Úvodní představení účastníků pod vedením moderátora Radima Koštiala se opravdu povedlo, bylo to osobní a inspirující a dalo nám to možnost se s tématem veletrhu i s uchazeči seznámit lépe, než kdybychom je potkali jen u stánku.

Příjemně nás překvapilo, že mnozí z nich měli vzdělání ekonomického směru a kvalifikaci, která odpovídá požadavkům na různé pozice v Komerční bance. Někteří z nich dokonce už dříve v Komerční bance pracovali a hlásili se k nám jako k dobrému zaměstnavateli. Uchazečům s prodělanou rakovinou dokážeme nabídnout místa na zkrácený úvazek v back office či administrativní pozice, které neobnášejí komunikaci s klienty, a jsou proto méně stresující. Je jich více v pražské centrále než na pobočkách, kterých ale zase máme mnoho po celé republice.

Proto jsme uchazeče na veletrhu pobídli, ať se nebojí a určitě se hlásí do našich výběrových řízení. Dali jsme jim tipy na konkrétní pracovní pozice, které jsou právě otevřené, i na to, jak postupovat. Aktuálně máme otevřených pět pozic „part time“ – takže teď to záleží i na nich.

Od příštího roku plánujeme jednu výraznou inovaci v této oblasti – některá pracovní místa budeme nabízet výhradně OZP.

Mark2Corporation Czech, a. s. – Ing. Martina Grebíková, HR Specialist:
Na veletrhu se nám moc líbilo. Jednalo se o velmi příjemné setkání, které mi zároveň pomohlo lépe pochopit situaci lidí se zdravotním postižením tohoto typu.

M2C zaměstnává z celkového počtu svých zaměstnanců asi deset procent OZP, čímž výrazně převyšuje zákonem předepsanou kvótou. Je to dáno i strukturou pozic, které nabízíme. U některých zakázek klient přímo vyžaduje, aby na danou pracovní pozici nastoupil uchazeč se zdravotním postižením.

Z veletrhu jsme si odnesli CV osmi uchazečů, kteří by mohli být u nás zaměstnáni. Jedná se zejména o pozice recepčních v administrativních budovách nebo hotelech. Nyní jsme se na Amélii obrátili také s konkrétní nabídkou volného místa u jednoho z našich partnerů. Nabídli jsme administrativní pracovní pozici na částečný úvazek.

Uchazeči o zaměstnání…

Jak jste se o veletrhu Amelie dozvěděli a zaujalo vás na něm něco?

Dana Paurová: O veletrhu mi řekla moje dlouholetá kamarádka. Jednou za rok se vídáme a ona po cestě na toto setkání zahlédla upoutávku na obrazovce v metru. Rozhodla jsem se tuto akci navštívit a byla jsem mile překvapena. Veletrh byl připravený velmi profesionálně a zároveň s citem k problematice onkologicky nemocných. Byla to akce na vysoké úrovni.

Martina Chalupníková: Nejdříve jsem se dozvěděla o Amelii, a to od dobrovolnice působící na hematoonkologické ambulanci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Na webových stránkách organizace jsem si pak přečetla o veletrhu. Nešla jsem na něj s žádným konkrétním očekáváním, netušila jsem, jak to bude probíhat, a hodnotím to kladně. Firmy byly otevřenější, než jsem si myslela, prostředí, pohoštění i organizace moc fajn.

Michaela Vyšatová: Zúčastnila jsem se projektu Amelie Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci a veletrh byl jeho součástí. Byla to moc zajímavá akce, od úvodního představení jednotlivých organizací, které se veletrhu účastnily, až po osobní pohovory s jednotlivými potenciálními zaměstnavateli. Milým překvapením bylo, že i zdravotně znevýhodněné osoby mají na trhu práce dveře otevřené.

Přinesl vám veletrh nějakou konkrétní příležitost, pracovní nabídku, možnost spolupráce?

Dana Paurová: Zatím nic konkrétního. Nabídky na veletrhu byly směřovány více na pozice se základním a středním vzděláním. Okamžitý výsledek jsem ale ani nečekala. V minulosti jsem řídila rodinnou firmu se 40-50 pracovníky a k tomu se starala o početnou rodinu. Tak velký objem práce už po onkologické nemoci dělat nechci. Nové zaměstnání, které si teď hledám, také nemusí nutně odpovídat mému vysokoškolskému vzdělání a doktorátu z chemie ani mé dosavadní praxi. Myslím, že bych se mohla dobře uplatnit třeba v oddělení nákupu, v logistice, administrativě nebo v personalistice – tam bych mimo jiné využila i své pedagogické vzdělání. Ráda pracuji a ráda se učím i novým věcem. Vzhledem k tomu, že se starám o devítiletého syna, mám jedinou podmínku – aby práce byla blízko mého bydliště. Jedna taková pracovní příležitost se právě teď objevila a zdá se, že by to mohlo vyjít.

Martina Chalupníková: Ke svému velkému překvapení jsem tam dostala nabídku přímo ve svém oboru. Centrum komplexní péče Roseta mi nabídlo práci fyzioterapeutky, což je má původní profese, a navíc to je kousek od mého bydliště. Šlo by o menší úvazek. Jsem čerstvě po léčbě, a tak návrat do zaměstnání řeším velmi opatrně. Další nabídku jsem dostala od GE Money Bank, byla by to práce z domova na korekturách textů. Dělala jsem korektury jedné knihy, a tuto zkušenost bych tedy mohla využít. Poslala jsem jim svůj životopis.

Michaela Vyšatová: Zajímám se o trendy v PR a marketingu, před lety jsem totiž v této oblasti pracovala. Proto jsem začala navštěvovat kurz digitálního marketingu a PR, který pořádá jeden z vystavovatelů přítomných na veletrhu, OZP Akademie. Kurz má rozsah tři víkendy a je nabitý informacemi i praktickými ukázkami nových postupů. Oblast marketingu a PR se za poslední dobu hodně změnila. Nejsem si jistá, že bych se mohla vrátit na podobnou pozici, jakou jsem zastávala. Jsem krátce po léčbě a zvýšená únava mi nedovoluje pracovat na plný úvazek a stejným tempem jako dřív. Navíc se starám o desetiletého syna. Proto uvažuji o tom, že bych si otevřela vlastní obchůdek v místě bydliště. Tam bych si mohla pracovní tempo určovat sama. Další možností je pracovat pro nějakou firmu z domova. Na veletrhu jsme dostala nabídku na přivýdělek od GE Money Bank. Šlo o administrativu a částečně o tvorbu textů – v tom bych navázala na svou předchozí pracovní zkušenost v PR.

A slovo na závěr od baristy HR kavárny Radima Koštiala, jenž úvodní část akce uváděl coby moderátor:

S Terezou Žílovou, s tím, čemu se Amelie věnuje, a s příběhy, z nichž některé doslova lámou srdce, jsem se seznámil před několika měsíci, když jsem s Terezou dělal rozhovor pro HR kavárnu. Příběhy lidí, kteří si projdou osobním peklem a nemohou si po uzdravení najít práci, a způsob, jakým jsou odmítáni, mnou tehdy tak trochu zamávaly...

HR kavárna byla mediálním garantem tohoto pracovního miniveletrhu a já jsem s velkou radostí a bez rozmýšlení přijal nabídku ujmout se úvodní seznamovací hodinky jako moderátor. Moc mě to bavilo a díky příběhům, které jsem se tam v osobních rozhovorech dozvěděl, se mi všechny moje aktuální problémy najednou zdály být prkotinami. Jsem moc rád, že jsem u toho mohl být, a moc přeju klientům Amelie, aby se z kontaktů, které tam navázali, něco „vyklubalo“.

A pokud se bude podobná akce někdy opakovat a holky z Amelie budou mít zájem, abych se opět zúčastnil, dopředu a bez rozmýšlení říkám ano.

Anketu zpracovala Jitka Polanská, externí spolupracovnice Amelie.