Stálé rubriky

Proč se firmy konečně můžou přetrhnout, aby se staly tím nejlepším místem k práci?

20.09.2013 Radim Koštial 0 komentářů

Chytrým firmám dávno došlo, že pohodové pracovní prostředí znamená vyšší zisk a úspěšnost v boji o talenty. To je pro všechny dobrá zpráva, říká Mark C. Crowley ve svém článku na Fast Company, který vám rádi v překladu přinášíme.

„Ani chytrý, ale ani statečný muž neleží na kolejích historie, aby se nechal přejet vlakem budoucnosti.”
Dwight D. Eisenhower

Podle zřejmě nekonečného počtu výzkumů a studií – a všechny docházejí ke stejnému závěru – se americké pracovní prostředí stalo hluboce destruktivním k lidskému duchu. Všechny trendy známe: angažovanost zaměstnanců a jejich spokojenost v práci se propadly na historické minimum, bezpočet pracovníků se nemůže dočkat, až se trh práce dá znovu do pořádku a oni budou moci – čím dřív, tím líp − utéct z firem, ve kterých se cítí být pátým kolem u vozu. Navíc si spousta lidí užívá mnohem víc samotné dojíždění do práce a z práce než práci samotnou.

Je logické, že všechna tato nespokojenost nemůže být pro byznys nic dobrého. A hned se nabízí otázka: o kolik lepších výsledků může dosáhnout firma, která dokáže zvýšit angažovanost a loajalitu zaměstnanců?

Během několika uplynulých měsíců jsem si hrál s důkazy toho, že některé chytré firmy si na své cestě proměny stylu řízení vedou v souvislosti s těmito trendy velmi dobře. Přesvědčeny o tom, že dosáhly bodu, kdy tradiční manažerské metody mají zcela destruktivní vliv na úspěch organizace, vyvolaly proces změn, kdy se do popředí dostává větší péče o zaměstnance a podpora s cílem polidštit pracovní prostředí – a tím také získávají konkurenční výhodu.

V lednu jsem začal psát sérii článků pro Fast Company, z nichž se každý věnoval lepšímu pochopení hnutí pro vytváření skvělých pracovních prostředí. Primárním důvodem bylo nalézt odpověď na otázku: Potvrdí se, že zaměření na strategii cítit se dobře selhává, anebo je to ten správný přístup k leadershipu, který vrátí vykolejenou firmu zpět do kolejí?

Pokud dnes pracujete na jakékoli manažerské pozici, měli byste vědět jednu věc: firmy, které si dokážou skutečně a věrohodně cenit svých zaměstnanců, budou (a už vlastně jsou) velkými vítězi ekonomiky 21. století.

A tady je pár těch mých důkazů:

Během návštěv ve firmě SAS, což je gigant na poli softwarových analýz, jsem se setkal se spoluzakladatelem Jimem Goodnightem, pravděpodobně samotným pionýrem pracovní kultury, která si zaměstnanců váží víc než zákazníků a majitelů. Firma, jež byla v Americe několikrát oceněna titulem „Best Company To Work For” a která je v současnosti označována jako nejlepší mnohonárodnostní pracovní prostředí na světě, dosahuje rekordních zisků již 37 let po sobě. Firma, kladoucí důraz na důvěru, šlechetnost a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jasně dokládá historii úspěchu a prokazatelně sklízí, co zasela. Je to magnet na talenty, kterému se hlásí stovky uchazečů na každou otevřenou pracovní pozici.

Povídal jsem si s výkonnými manažery z Google, firmy, která si jako svoji hlavní misi stanovila vytvoření nejlepšího pracovního prostředí ve vesmíru a ve Spojených státech už je jedničkou. Obrovským pozitivem Googlu je, že dobrý pocit jeho zaměstnanců je silným motorem produktivity a inovací a zajišťuje, že pracovníci mají velký vliv na svoji práci i na to, jak samotná firma funguje. Za devět let, kdy vstoupil Google na burzu, vzrostla hodnota jeho akcií o 800 %.

Hovořil jsem s Jimem Harterem, hlavním vědcem Gallupova ústavu, který v roce 1997 uvedl první studii „Stav amerických pracovišť” a v současnosti odhalil, že pouze 3 z 10 amerických zaměstnanců jsou ve své pracovní pozici skutečně angažovaní. „Aby se věci změnily,“ vysvětluje Harter, „musí firmy najít lídry, kteří se dovedou o své lidi skutečně starat, nejsou slepí, dokáží podporovat a dokáží se adaptovat v závislosti na rozdílech mezi lidmi. Skutečně odlišný manažer bude někdo, kdo chápe, že čím víc pomáhá a podporuje své zaměstnance, tím větších úspěchů pak dosáhnou.”

Navštívil jsem Jeroma Dodsona, zakladatele Parnassus Investments. Od roku 2005 pracoval Dodson jako Portfolio manager pro Parnassus Worplace Fund, podílový fond, jenž cíleně investuje do firem, které jsou svými zaměstnanci oceňovány jako skvělé místo na práci. Během uplynulých osmi let dosahoval Workplace Fund průměrného výnosu akcií 9,63 %, což je téměř jednou tolik, než byl ve srovnatelném časovém období Index S&P 500. „Co tyto firmy Wall Streetu dokázaly,” říká Dodson, „je to, že starat se dobře o své zaměstnance a skutečně jim důvěřovat vede ke konzistentně lepším výsledkům organizace.”

A můj výzkum pokračuje:

Setkal jsem se s Robertem Leveringem, spoluzakladatelem a CEO Great Place To Work Institute. Od roku 1997 Leveringova firma určovala, které organizace se dostanou do magazínu Fortune na výroční seznam amerických „100 nejlepších zaměstnavatelů”, a nyní vydává obdobný seznam už v téměř padesáti zemích světa.

Levering, společně se svým obchodním partnerem Miltonem Moskowitzem, začal hodnotit pracovní prostředí zhruba před třiceti lety, a získal tak pravděpodobně nejlepší pohled na budoucnost leadershipu. Nyní, před svými sedmdesátými narozeninami, však vůbec neuvažuje o odchodu do penze: „Myslím, že jsme na prahu zásadní změny v korporátním světě,” říká hrdě. A zde jsou některé jeho klíčové pohledy:

JEN MÁLO ORGANIZACÍ SE HISTORICKY SKUTEČNĚ SNAŽILO STÁT SE SKVĚLÝM PRACOVNÍM MÍSTEM

„Když jsme s Miltem začali,” řekl mi Levering, „být skvělým zaměstnavatelem znamenalo ve velkých firmách pouze něco jako fajn. Jen málo firem se o to skutečně aktivně snažilo. Ale během posledních deseti let si čím dál víc top manažerů uvědomuje, že skvělé pracovní prostředí je přímo úměrně svázáno s jejich úspěchem. Zrovna jsem navštívil Intel, kde bývalý CEO Paul Otellini brilantně formuloval svoji vizi, když svému týmu říkal: ,Chceme přitáhnout skutečně ty nejlepší talenty, a to se vám nepodaří, dokud si nevybudujete pověst skvělého zaměstnavatele, a lidé to tak budou cítit, když tady budou. A víme dobře, že ze sebe odevzdají to nejlepší jen tehdy, kdy uvěří, že Intel je skvělé místo.’”

PO DEKÁDÁCH NEUPŘÍMNÉHO SNAŽENÍ SE NYNÍ BYZNYS SKUTEČNĚ MĚNÍ

V devadesátých letech proklamovala většina firem, že jejich lidé „jsou jejich největší majetek.” Jak říká Levering, už jenom fakt, že lidé byli pojmenováni termínem z finanční rozvahy, vypovídá o tom, že nešlo o nic víc než o mazání medu kolem úst.

Levering ale věří, že lídři v byznysu jsou nyní nuceni kompletně změnit svůj přístup. „Myslím, že je nad slunce jasné, že technologická změna si žádá nutnost mít ve firmě ty skutečně nejlepší talenty,” zdůrazňuje. „To se násobí náročným konkurenčním prostředím. Jednu dobu vládly velké monopoly – firmy, které měly poměrně bezpečně zajištěné trhy. Nemyslím si, že se něco podobného ještě děje. To ale znamená, že firmy musejí být permanentně inovující a že jsou v tom ohledu závislé na svých zaměstnancích. Změna spočívá v tom, že firmy pochopily, že bez přitáhnutí a udržení těch nejlepších talentů nemohou být úspěšné. Ředitelé firem tudíž budou ohodnocovat svoje lidi mnohem víc objektivně.”

Levering také jasně zdůrazňuje, že většina firem mění svoji kulturu leadershipu s vědomím přímého pozitivního dopadu na zisk. „Co vidíme, je, že třeba ředitelé, jako například Brian Krzanich z Intelu, který se o lidi upřímně stará, zcela chápou, že je to důležitá součást řízení jejich firmy. Není to motivováno altruisticky,” říká. „CEO začínají vytvářet skvělá pracovní prostředí jako byznysový prvek.”

A JSME U PODSTATY. ABY FIRMY PŘEŽILY, MUSÍ VYTVÁŘET KULTURU SPOLUPRÁCE A PODPORY

Robert Levering není přesvědčen pouze o tom, že zásadní změna pracovního prostředí začala, je si také jistý tím, že přežití organizace bude záviset na převzetí praktik leadershipu, který pečuje o druhé a je lidský.

„Myslím si, že zaměření na skvělé pracovní prostředí lze nejlépe srovnat s tím, co se dělo v době zaměření na kvalitu,” řekl mi. „Vzpomeňme si na sedmdesátá léta, kdy výroba produktů nejvyšší kvality byla běžně chápána jako nepovinná. To platilo do doby, než japonští výrobci Američanům a Evropanům natrhli kalhoty vším, od automobilů po elektroniku. Náhlá neschopnost konkurovat donutila tyto firmy začít vyrábět produkty vysoké kvality. To bylo důležité nejen pro jejich úspěch, ale i pro samotné přežití. Brzy všechny americké firmy zavedly procesy kvality, které vznikly v Japonsku.”

„Domnívám se, že stejná věc nastane i v oblasti pracovního prostředí,” doplnil Levering. „Nyní už lidé vidí, že některé ze skutečně nejlepších firem jsou právě ty s fantastickou firemní kulturou. CEO se ptají: Proč je Google tak skvělý? Ale když se podíváte na to, co dělá firmy tak osobitými, vidíte, že to do značné míry závisí na stylu a kvalitě pracovního prostředí a kultury, kterou si uvnitř vytvořily. Protože konkurenční tlaky budou stále sílit, lidé začnou chápat, že skvělé pracovní prostředí není nepovinné, ale stane se klíčovým. Lídři by měli začít urgentně jednat dřív než jejich konkurenti.“

Nebo snad chcete být poslední firmou ve svém segmentu, která se do toho pustí?

Původní článek najdete tady:
www.fastcompany.com/3015323/why-companies-are-finally-falling-all-over-each-other-to-become-best-places-to-work