Proplácení přesčasů se v Česku příliš nenosí
Čtvrtina tuzemských firem považuje práci přesčas za standard a počítá s tím již v základních mzdách.
Na 74 % zaměstnanců v České republice běžně pracuje přesčas. Více času, než mají uvedeno v pracovní smlouvě, tak ve svém zaměstnání tráví tři ze čtyř lidí. To jsou hlavní výsledky říjnového průzkumu Jobs.cz mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Otázky cílené na zaměstnance na portálu Jobs.cz zodpovědělo 2 818 respondentů. 26 % z nich uvedlo, že přesčas pracují zcela běžně, hodiny navíc však nepočítají. Pouze 10 % lidí naopak kategoricky tvrdí, že přesčas nepracují nikdy. Nejvýraznější zastoupení (35 %) mají zaměstnanci, kteří věnují práci přesčas každý měsíc více než dvacet hodin, tedy více než hodinu každý pracovní den. Dalších 13 % lidí uvádí, že také pracují nad rámec svého úvazku, v úhrnu však jde o méně než 20 hodin měsíčně. Zbylých 16 % zaměstnanců v práci zůstává déle jen zcela výjimečně.
Výrazný rozdíl mezi vykazovanou (viz např. statistiky ČSÚ) a skutečně vykonávanou prací přesčas vyplývá mimo jiné z postupné změny pracovních návyků. „V mnoha profesích dnes není nutné být fyzicky neustále přítomen na pracovišti. Celou řadu úkolů lze díky vzdálenému přístupu k firemnímu mailu a do interních systémů řešit odkudkoliv i mimo obvyklou pracovní dobu. Rozšíření chytrých mobilních telefonů s neustálou synchronizací účtů a služeb tento fenomén dále posiluje. Důsledkem je, že se práce přesčas většinou ani nevykazuje a je považována za zcela samozřejmou,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Dokládá to také pohled na přístup firem. Těch se do souběžně prováděného šetření zapojilo 177. Čtvrtina z nich (25 %) považuje pracovní nasazení nad rámec smluvených hodin za samozřejmost, a proto je odměna za takový výkon již zahrnuta ve sjednané mzdě. Dalších 32 % zaměstnavatelů kompenzuje přesčasy možností vybrat si náhradní volno, nebo si podle potřeby jinak rozvrhnout pracovní dobu. 43 % firem přesčasovou práci odměňuje finančně, buď ve formě zvláštních odměn (32 %), nebo zvýšením variabilní složky mzdy (11 %).
„Zejména u vyšších pracovních pozic dnes zaměstnavatelé běžně počítají s občasným nasazením nad rámec smluvně stanovených povinností. Zaměstnanci jsou rovněž obvykle srozuměni s tím, že když je potřeba v termínu dokončit nějaký projekt, neodcházejí po osmi a půl hodinách standardní pracovní doby,“ doplňuje Dombrovský.
Přečtěte si také k tématu:
GARANTI RUBRIKY
Vendy Jersáková
HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy