Stálé rubriky

Rozložit firmu může jak machr v angličtině, tak nejistý uživatel cizího jazyka

27.03.2013 Hanka Kejhová 0 komentářů

Komunikačním jazykem dnešního byznysu je angličtina. Co se ale děje, když se v praxi setkají uživatelé s různým stupněm její znalosti? Přináším několik postřehů odborníků z Institutu interní komunikace, kteří se pravidelně scházejí a sdílejí svoje zkušenosti ze života firem. A téma je to košatější, než se na první pohled může zdát. Proto jej rozšířím 2. a 3. pokračováním. Další texty najdete pod názvy Technici upovídané extroverty často nechápou a Dříve jsem jen překládala, teď spíše lokalizuji.

Jestliže firma funguje vícejazyčně nebo jen v angličtině, nemusí být její interní komunikace bez problémů. Jana Holá, autorka knih o interní komunikaci a vedoucí katedry zdravotnické informatiky na Univerzitě v Pardubicích, vysvětluje: „Pokud není dobře a systémově nastavena komunikace primárně v češtině, přidání angličtiny jako dalšího firemního jazyka může způsobit chaos. A elektronická komunikace to většinou ještě umocní. Způsobí to synergický efekt, který násobí problémy ve firmě.“

Podle zkušeností manažerů je rozdíl, jestli je ve firmě člověk, který se na generálního ředitele vypracuje z nejnižších pozic, nebo se v týmu náhle objeví někdo z druhého konce světa, pro kterého je nové všechno včetně cizojazyčné komunikace v kulturně odlišném prostředí. Takovou zkušenost popisuje nejmenovaná manažerka interní komunikace. „Máme mezi sebou spoustu cizinců a také náš nový ředitel je Kanaďan. Sice na lidi kolem sebe chrlí perfektní angličtinu, ale kolegové kolem něj ji nepobírají, ačkoli umějí anglicky docela obstojně. Dochází k tomu, že lidé čtou mezi řádky, ředitel často myslí věci dobře, nemá problém s jazykem, ale s kulturou a lidmi okolo sebe. On se domnívá, že je otevřený, ale lidi kolem sebe považuje za divné." Čím nižší patro, tím nižší úroveň angličtiny a také větší bariéra mezi top managementem a ostatními. I když je najímání profesionálního překladatele drahé, odborníci na interní komunikaci doporučují alespoň občas setkání s top managementem, které je tlumočené, protože to stmeluje firmu. Někdy je ale potřeba dát pozor na to, jakou formou si chceme nové kolegy naklonit.

Například Martin Šebek, specialista marketingu a komunikace z UniCredit Bank, vzpomíná, jak bylo těžké odradit zahraničního manažera od nápadu přát plošně českým ženám k MDŽ. „Přesvědčovali jsme jej s dalšími třemi kolegy,“ směje se. „Zahraniční manažer potřebuje vedle sebe průvodce, kterým může věřit,“ říká Dana Poul Graf, odbornice na interní komunikaci ze společnosti DHL, a dodává. „Někdy management musí dělat vlastní chyby, aby pak mohl poslouchat rady specialistů na interní komunikaci.“

Nastavte si pravidla komunikace

„Neefektivní komunikace v angličtině může vést ke snížení profitability firmy,“ pokračuje Marcel Pikhart z Univerzity Hradec Králové. Jde o odborníka z Katedry aplikované lingvistiky, který učí komunikaci ve velkých firmách, jako je ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna... V letech 2011 až 2013 se podílel na výzkumu, který zjišťoval spokojenost vrcholového managementu s jazykovou přípravou absolventů v bankovních a pojišťovacích institucích. Předpoklad, že studenti častěji vyjíždějí do zahraničí a všichni dokonale ovládají angličtinu, se v praxi nepotvrdila, což je docela překvapivé zjištění. „Personalisté a představenstvo není spokojeno s jazykovou připraveností a komunikační kompetence absolventů jsou podle nich na nule,“ říká Pikhart. Výsledek možná odráží vysoká očekávání praktiků, kteří se pohybují v cizojazyčném prostředí dennodenně. „Jenže v českém školství se nedá spolehnout na to, že se žáci naučí perfektně angličtinu. Jde o osobní zodpovědnost každého jednotlivce,“ konstatuje Jana Holá.

Slang a odborná angličtina nováčka potrápí

Svou roli mohou sehrávat i testy, které jsou při pohovorech často ústní a testují spíše obecnou angličtinu. V praxi se ale adept ocitne v situaci, kdy potřebuje angličtinu na vyšší úrovni a projde ohněm, protože se mu nevyhne ani slang. Marek Koldus pracuje ve společnosti DHL. Do firmy, kde se komunikuje výhradně v angličtině, se dostal přes personální agenturu. „Přijímací řízení spočívalo v tom, že šlo o verbální test. Vyprávěl jsem o snech, o tom, co chci dělat. Nebavili jsme se na úrovni byznys angličtiny.“ Angličtinu si později Marek Koldus dopiloval tak, že vsadil na americké lektory. „Profesoři vedli skupinu k diskusi, gramatiku jsme měli týden v měsíci. Moje angličtina tak hodně poskočila,“ vzpomíná.

Když bez angličtiny ani nepřekročíte práh firmy

Firmy s americkou kulturou si žádají životopis rovnou v angličtině, pohovor se vede anglicky a podle odborníků si lidé rychle zvyknou. Tam, kde se původně mluvilo česky, například ve společnosti AVG, je pozdější přechod na angličtinu složitější a rezistence zaměstnanců logicky větší. Podle zaměstnanců firmy musí v AVG všichni umět anglicky, protože komunikace s kolegy probíhá výhradně v angličtině a od jisté úrovně jsou v tomto jazyce i všechny smlouvy. Jde o zavedený standard vynucený tím, že bez znalosti angličtiny nelze jednoduše pracovat. Kolegové jsou rozeseti po celém světě – v Austrálii, Velké Británii, Izraeli... Čeština tak opravdu nikomu nepomůže.

„Přechod firmy na komunikaci v angličtině je velký změnový proces. Taková fáze by měla být podchycená,“ vysvětluje Dana Poul Graft. „Dnes je nejenom management multikulturní, ale i ve firmách je mix národností, a to i na zaměstnaneckých pozicích, a to vše přináší nové výzvy. Ty je třeba zmapovat, uvědomit si, jaké to přináší výhody či ohrožení.“

Na co je třeba myslet? Někdy se uživatelé, pro které není angličtina mateřským jazykem, komunikaci v angličtině vyhýbají a sdělení v cizím jazyce ani nečtou. Proto například interní komunikaci v DHL věnují velkou péči a neustále zde probíhají jazykové kurzy na všech úrovních. „Komunikace na pražské pobočce probíhá jen v angličtině, protože v češtině by něměla smysl, pracuje u nás více než 70 národností. Zhruba polovina jsou Češi, deset procent Slováci, jsme součástí velké skupiny,“ vysvětluje Dana Poul Graft.

Jana Holá v praxi vypozorovala, že interkulturní záležitosti hrají větší roli než samotná znalost jazyka. „Někdy nejde o angličtinu, ale o střet kultur. Je důležité, jaké jsou komunikační kompetence manažera,“ vysvětluje. Pokud do Česka přichází vrcholový manažer s tím, že ostatní „naučí jíst příborem“, nastává problém. Pokud člověk respektuje specifika země, tak mu kolegové ve firmě rádi pomůžou.

Marcel Pikhart navrhuje promyslet jednotnou komunikační strategii (Singel Comunication Policy), tedy to, jak bude komunikace probíhat. Jak se budou využívat technologické prostředky, aby veškerá komunikace byla co nejoptimálnější. „Nastavte si například pravidla pro distribuci mailů. Je opravdu potřebné, aby byl každý v mailingovém listu? Je nutné dostávat každý den sto padesát mailů?“ doporučuje pro úspěšný start příjemné interní komunikace.