Máte to těžké. Ano, máte. Kariéra, děti a návrat. Konkurence životních partnerů, kteří kontinuálně rozvíjejí svoji kariéru. Ztráta sebevědomí a návrat tam, kde jde jen o naše ego. HR procesy, které při CV s pětiletou kariérní odmlkou končí v koši. Ano, máte to těžké. Co tedy potřebujete? Jaká je vaše žádost? O co tady jde? Uznání? Potvrzení vaší hodnoty? Sakra, kde to vzít? A co s tím?
Píšeme na kavárně o flexibilitě, inspiraci z UK, inovacích, nové generaci. Přinášíme pozitivní příklady. Přesto, troufám si tvrdit, ani my nemáme recept na řešení. Říkám si, kde jej najít? V systému?
Firma potřebuje nové talenty. Potřebuje lidi, kteří se prosadí. Potřebuje ty, kteří se o sebe dokáží postarat. Umí komunikovat, mají osobnost. Vědí, co chtějí. Znají smysl svého života. Poradí si, prosadí se. Ty nabíráme do svých firem, pereme se o ně na trhu práce, nabízíme jim šíleně vstřícné podmínky. Prostě je chceme. Hledá se SUPERhrdina.
Uchazeč ví, že firma chce SUPERhrdinu. Vezme si viagru a jde na věc. Sebevědomí, prezentace, podání ruky. Stylové oblečení. Inteligence. Schopnost využít digitální nástroje. Orientovat se ve světě. Cestovat. Mít nadhled, flexibilitu, samostatnost. Ale hlavně to sebevědomí a cíl.
Firma i uchazeč hrají svou hru. První dějství, opona je roztažena. Diváci hltají zápletku. Vše probíhá podle plánu, tak, jak to má být, jak je to správné. Ale pozor, co se to děje? Kdo se to tam motá? Uchazečka bez sebevědomí, bez SUPER? Necestovala? Neumí jazyky? Potřebuje pravidla? Oporu? Co ta tam sakra dělá. Do naší hry se nehodí. Vyhoďte ji, zaclání. Kazí nám naše představení.
Druhé dějství. Pohoda, vše jde podle plánu. Nuda. Stále stejná scéna. Firma a její SUPERhrdina? Něco se děje, něco je špatně. Dochází mu dech? Už to není ono. Jeho pohyby jsou nejisté, tápe. Nezáří. Viagra odezněla. Ještě se drží, ale SUPER je pryč. Nevadí, stačí, že vydrží a nepadne. Už nemusí být SUPERhrdina, jen ať vydrží. Nekonečné scény, které nikam nevedou. Divák si říká: „Jak dlouho chtějí tu hru hrát?“
Uchazečka bez SUPER je mimo scénu, pro ni přece pódium není.
Třetí dějství. Drama vrcholí. Hrdina odchází. Firma mu nenabídla to, co očekával. Není vhodná pro SUPERhrdiny. To ona nedokáže využít jeho potenciál. Najde si jinou. Má ještě jednu tabletku, jen si musí dobře rozmyslet, kdy ji vzít. Každá firma hledá SUPERhrdinu.
Konec představení, přijďte zas. Nic vás nepřekvapí a nebojte se, uchazeč bez SUPER už se na pódium nedostane. S tím hru nehrajeme. Tohle je hra o SUPERhrdinech.
Diváci vstávají a těší se na další představení, bude to stejné. SUPER. Překvapivě mluví více o uchazečce bez SUPER. Kdo to byl? Jak se tam dostalA? A hlavně proč? Copak neví, že firmy chtějí jen ty, kteří mají SUPER? „Doufám, že se tam už nedostane, bylo to tak trapné“. Fuj, uchazečka bez tabletky. Ona říká, že potřebuje podporu, chce systém, pochybuje o sobě a ještě o tom mluví. „Co tady sakra dělá?“ Nemáme čas, to by to trvalo, než bychom z ní udělali SUPERhrdinku a mohla by na scénu. „Najdi si svou tabletku!“ „Tohle je NAŠE hra, naše pravidla. Nauč se ji, staň se SUPERhrdinkou.
Chceme SUPERhrdiny a dostáváme je. Se vším, co k tomu patří. Co takhle zkusit změnit celé představení? Překvapit diváky. Přemýšlet, co dělat jinak. Jak odhalit talent tam, kde není viditelné SUPER. Jakou dohodu uzavřít, aby měla hrdinka čas na to, získat své SUPER. Zkuste to, možná budete překvapeni, kolik dějství sehrajete. A diváci s vámi. Ať žije SUPER!
Foto: Flicker user Baba Gozum
HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy