Technici upovídané extroverty často nechápou
Institut interní komunikace existuje tři roky. Pokud se stanete jeho členy, získáte nekonečnou zásobárnu zkušeností z praxe. Tentokrát mě zaujalo, jak se manažeři interní komunikace často míjejí s početnou skupinou ve firmě – IT odborníky. Bylo poučné sledovat, proč.
Zatímco se určité typy lidí v různých teambuildingových akcích či neformálních setkáních vyžívají, pro určitou část zaměstnanců mohou být ataky manažerů interní komunikace noční můrou. Interní maily a výzvy ke sdružování považují za spam, který je v práci zdržuje. Nastavit dobře interní komunikaci ve firmě není jednoduché. Marcel Pikhart z Univerzity Hradec Králové, který učí komunikaci ve firmách, navrhuje nastavit základní pravidla tak, aby sice lidé měli dostatek informací, ale na druhou stranu se necítili zahlcováni hloupostmi. Manažeři interní komunikace si stěžují, že častým „oříškem“ bývá tradičně komunikace s IT oddělením. Proto je zajímavé slyšet hlas někoho, kdo se na „interku“ dívá z opačné strany.
Miroslav Koldus ze společnosti DHL prošel cestou od uzavřeného „ajťáka“ k otevřenějšímu a komunikativnějšímu kolegovi, protože na svém seberozvoji zapracoval. Kde podle něj vázne porozumění mezi oběma stranami? „Opravdu to souvisí s matematikou a formální logikou. Ajťáci jsou zvyklí na exaktní vyjádření. Když je něco v kódech, tak to funguje, ale oni najednou dostanou něco v manažerském jazyce, na který nejsou zvyklí. Mohu vám říci, že když trávím třeba celý den psaním kódu, tak ještě hodinu poté mám problém se smysluplně vyjádřit.“ Miroslav Koldus potvrzuje, že „ajťáci“ interní komunikaci obvykle vůbec nečtou, protože ji považují za balast. Omluvně to komentuje slovy: „Práce, kterou IT odborníci dělají, je velmi soustředěná a časově náročná a každý si rozmyslí, zda ze svého úkolu vystoupí a bude se věnovat nějaké hlouposti.“ Možná je to pro ně stejně záhadná zpráva jako pro laika uvedený kousíček programovacího jazyka na obrázku níže.
Osobnost člověka nezmění interní pokyn
Odborníci na interní komunikaci se shodují, že u technických profesí jde opravdu často o osobnostní založení, které je mnoha lidem vlastní už od dětství. Tyto lidi nebaví psát e-maily, neradi na ně odpovídají a zaobírání se korespondencí, která nemá vztah ke konkrétním úkolu, považují jen za ztrátu času. Stejně tak k naplněnému životu nepotřebují tolik přímého osobního kontaktu jako upovídaní extroverti, kteří si různými „zastaveníčky“ ve firmě dobíjejí baterky.
Každý expert není rozený manažer
Podle odborníků na interní komunikaci se zejména v technologických firmách stále častěji stává, že se do role manažerů dostávají experti, ale tak trochu proti své vůli, protože to s sebou nese nový styl práce v oboru. Sílí trend, že v moderní době mizí „prostředníci“ a různí zprostřekovatelé mezi experty a konečným klientem. Například na Západě stále častěji přímo vývojáři a technici prezentují výsledky své práce zákazníkům osobně. To klade obrovské nároky na změnu jejich chování a komunikační kompetence. Proto některé firmy nenechávají tyto věci „přirozenému vývoji“, ale odborníkům pomáhají. Například firma AVG podporuje specialisty tak, že pro ně vymyslela program Bridge. I lidé, kteří se normálně vyhýbají soft školením, tak mají šanci projít určitým sebepoznáním a zjistit, co jim to přináší za benefity.
Školte komunikační kompetence
Martin Šesták z UniCredit Bank se nebál uspořádat teambuilding pro účtaře, lidi ponořené do světa čísel. „Ti si vyzkoušeli určitou pohybovou aktivitu – naladili se na společnou strunu a všichni dohromady malovali jeden obraz. Někdo ale na začátku odmítl i zvednout ruku, avšak postupně začali kolegové spolupracovat - a byly to třeba maminky se třemi dětmi. Otevřenější komunikaci lze natrénovat a nás o tom přesvědčila skvělá zpětná vazba,“ shrnuje svou zkušenost Martin Šesták. „Tým se více semkl a lidé se přestali bát komunikovat."
Přečtěte si také k tématu:
GARANTI RUBRIKY
Vendy Jersáková
HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy