A kde jsou Češi?!
Tak jsem zase jednou prožila šok, vážení. Zabývám se už nějakou dobu podnikáním a podnikatelstvím a s potěšením kvituji, že se povědomí o tomto bohulibém konání v posledních letech lehce zvyšuje. Zájem o MSP (malé a střední podniky) pomalu roste.
A byť se sice stále naše – rozuměj česká – podpora podnikatelů nepohybuje v intencích, kde bychom si ji přáli mít, jsem optimista. Nadšeně si hýčkám každý nový pozitivní projev sympatií k poctivému podnikání, který někde objevím. Není toho sice moc na potomky Tomáše Bati, ale lepšíme se.
Tedy to jsem si alespoň až do tohoto víkendu myslela. Přes všechny ty neuvěřitelné veletoče kolem posledních voleb jsem měla pocit, že i naši politici napříč spektrem začínají chápat, že z takzvané hospodářské krize nás nevytáhne ani Brusel, ani Německo, ani Svatý Petr a už vůbec ne odbory.
Že je to prostě a jednoduše o tom, že si musíme pomoci sami. Že stavěním Potěmkinových vesnic se nikdy žádné solidní základy nevybudovaly a tedy – strašná zpráva – nám asi nezbyde nic jiného, než si vyhrnout rukávy a poctivě začít VŠICHNI makat. Že je nutné ucpat tunely a podpořit slušné malé a střední podnikatele, protože ti tvoří zdravé jádro státu. Třeba jen tím, že je nebudeme zbytečně trápit administrativou a že jim zajistíme klíčové informace. Osobně si myslím, že českému podnikateli se až tak ani pomáhat nemusí (a dotace jsou zhouba!). On je už totiž na polní podmínky slušně vycvičen. Stačilo by, pokud by se mu neustále neházely pod nohy klacky v podobě nejistých daní, stupidních bankovních poplatků a nemožnosti dovolat se spravedlnosti (o rychlosti soudů ani nemluvím).
Chci ale zmínit ještě něco jiného – v pondělí 12.11. začala akce GEW (Global Entrepreneurship Week), které se účastní 120 zemí světa. Že vám tato zpráva unikla? Není divu, NIKDO z českých médií se totiž neobtěžoval o této aktivitě zhola nic napsat. Ono totiž taky není moc co. Česká republika je totiž zemí, která se jako jedna z mála zemí světa GEW neúčastní. Jen pro informaci uvádím základní statistiku účastníků:
- z Evropy na GEW participuje 37 zemí včetně Albánie, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny nebo třeba Srbska. Severské země jsou zastoupeny komplet, tedy i s Islandem.
- Afrika je zastoupena 27 zeměmi, nechybí Madagaskar, Rwanda a dokonce ani Zimbabwe.
- Severní Amerika je kompletní, účastní se poprvé v historii i asijský Myanmar.
Přes permanentní velkohubé proslovy o podpoře podnikání z oficiálních míst je to tristní výsledek. Nemusíme být hned tak aktivní jako třeba Velká Británie, která v průběhu tohoto týdne pořádá 3.213 akcí. To, že Mekka podnikání USA informuje v rámci GEW online 24/7 o svých akcích na Facebooku, Twitteru a LinkedInu, asi nepřekvapí. Zajímavé je, že týden podnikání podporuje v USA 2.440 partnerských organizací, zatímco v Česku se nenašla ani jediná. USA dokonce publikují tzv. „Idea banku“, rozdělenou na kategorie pro studenty i podnikatele, kde se dají najít dobré podnikatelské nápady. V mé druhé domovině na Novém Zélandu je to o něco skromnější – 9 partnerů a 15 akcí, zato ale za účasti ministerského předsedy a členů vlády. Nový Zéland také hrdě oznamuje, že jeden z jeho start-upů se propracoval do top GEW 50, která hodnotí nejinovativnější firmy světa. A co vás možná překvapí, že v této padesátce je i firma ze Slovenska a Polska!
Nezbývá se než smutně zeptat – a kde jsou Češi?! Jak je možné, že ani formální (tam to bohužel už ani tolik nepřekvapuje), ani neformální česká podnikatelská komunita takhle tristně zaspala? To je to s námi v podnikání fakt tak špatné, že nás v aktivitě předbíhá už i Uganda, Pákistán a Ekvádor?! Že mrňavý Trinidad a Tobago vyprodukuje 8 akcí s 11 partnery a my nic? No ještě že jsou tichomořské ostrovy typu Tonga a Samoa, ty se také ještě nepřidaly a aby nás to uklidnilo, dokonce i v Evropě se najde pár „nepodnikavých“ spáčů: San Marino, Vatikán nebo Lucembursko.
Můžete se zeptat, když se takhle rozčiluji, co jsem udělala já: takže pro rejpavější dodávám: jsem registrovaná jako organizátor první akce GEW v Česku pro rok 2013, protože rozumím tomu, že jen stěžovat si nestačí. Strašně moc si přeju, aby se ke mě přidal někdo další. Aby se za nás Baťa nemusel stydět a taky abychom přestali žvanit a začali něco konkrétního pro ty lepší zítřky i dělat.
Odkazy:
startupopen.com/gew50/profiles-from-2012/ 
Přečtěte si také k tématu:
Monika Barton
Heutagog a prakademik s novozélandským certifikátem a trvalým pobytem tamtéž.
- Šok, se kterým se nepočítá
- Ach ti konzultanti
- Rozjímání o blbé náladě, radosti, závisti, nadšení a snění
