Age Management podle finského vzoru testuje stále více firem
V Česku se obvykle zaměřujeme na počty nezaměstnaných a pracovní neschopnost. Finové na to jdou opačně.
Snaží se podpořit a definovat pracovní schopnosti (work ability). Kreativně rozvíjejí koncept zvaný „Age Management“, který bere v úvahu to, že v každé etapě života má člověk jiné priority.
Finský institut pracovního zdraví (Finnish Institute of Occupational Health, FIOH) se snaží dívat na pracovní křivku člověka komplexně. Zohledňuje i rodinné zázemí, vliv blízké komunity a společnosti. Působení všech faktorů, které zasahují do tohoto procesu, je názorně vidět na obrázku Domu pracovní schopnosti. (viz infografika).
Pracovníci FIOH vytvořili nástroj na posuzování pracovní schopnosti, takzvaný Index pracovní schopnosti (Work Ability Index, WAI). Cílem dotazníku není lidi testováním strašit. Jde o to určit, které stránky je vhodné posílit, kam jej nasměrovat. „Nejde o to, že když člověk stárne, najdeme mu lehčí práci. Ale zajistíme mu takovou, při které bude maximálně produktivní,“ vysvětluje Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd FF MU. Přestože to vypadá jako utopie, i v Česku se objevují firmy a programy, které se inspirují finským přístupem.
První vlaštovky můžeme zaznamenat spíše ve velkých firmách jako v UniCredit Bank, Škoda Auto, Česká spořitelna.. Ale ukažme jednou na příklad mezi méně známými firmami. Zajímavou inspirací je společnost Fosfa v Břeclavi. Rozvíjí například pracovníky prostřednictvím vlastního projektu „Fosfa univerzita“. Nejstaršímu studentovi je 62 let. Starší pracovníci jsou často mentory mladších. Vedení společnosti vyhlásilo motivační stipendijní program pro úspěšné studenty. Ve druhém ročníku mohou dostat 50 tisíc, ve třetím 75 tisíc a ve čtvrtém 100 tisíc korun. Celkově je společnost připravena investovat několik desítek milionu korun a zaměřuje se zejména na specifické vzdělávání zaměstnanců zaměřené na inovativní přístupy v prostředí chemické výroby.
Zajímavým projektem z poslední doby byl program na podporu podnikání v kategorii 50 plus v Jihočeském kraji. „Projekt jsme realizovali v regionu České Budějovice,“ vysvětluje Ondřej Hora z MPSV. Na začátku byly mapovány podmínky pro samostatné podnikání u cílové skupiny 50 + . Projekt měl tři fáze, z nichž první byla motivační. Následovala vzdělávací fáze, kdy měli zájemci možnost získávat potřebné knowhow z konkrétního oboru. Šlo o zpracování dobrého podnikatelského plánu. Třetí část se věnovala rozjezdu podnikání, které zahrnovalo individuální poradenství.
„Nejvíce se nám osvědčily skupinové motivační schůzky,“ říká Ondřej Hora. Přínosný byl program „základů podnikání“, kde byl výukový blok 120 hodin. Z 250 účastníků zůstalo 30 vážných zájemců, 23 pak nastoupilo do programu. Co se ukázalo během „pilotního“ programu? „Mezi osobami nad padesát není velký zájem o podnikání. Mezi zájemci byli hlavně ti, kteří už měli zkušenost s podnikáním a dosáhli alespoň středoškolského vzdělání. Více si věřili,“ říká Ondřej Hora. Mezi zúčastněnými byl například pán, který byl heraldik a toužil podnikat v oboru. Účastníci dostávali ale především podporu v tom, jak dělat účetnictví, marketing.. Po deseti měsících začalo podnikat osm osob a dalších deset si nalezlo snáze zaměstnání.
Ukazuje se, že věková skupina 50 + preferuje v Česku spíše zaměstnání před podnikáním. „Lidé, kteří se v programu poznali, si však poskytovali vzájemnou podporu i po skončení projektu,“ podotýká Hora. Ukázalo se, že program je pro kategorii 50 + náročný, byl časově rychlý a hutný. Do budoucnosti bude cílit asi na širší spektrum respondentů. Poslouží ale i jako studijní materiál pro poradce, konzultanty a úřady práce. Zatím měl spíše psychické a sociální efekty pro účastníky. „Na začátku jsme se setkávali s lidmi, kteří byli deprimovaní a psychicky zcela na dně. Ačkoli se tito lidé třeba nepustili do podnikání, program mobilizoval i je,“ dodává Hora.
Další informace k tématu naleznete na www.aivd.cz/agemanagement
