Manažeři v době nástrojové
Minulý týden mi manažeři v našem rozvojovém programu servírovali trochu silné kafe, tak se o něj podělím právě v kavárně.
Následující téma se opakuje již dlouhou dobu, tak je to pro mě spíše ristretto. Takový poloprázdný šálek, který dnes s úsměvem přecházím. K zamyšlení ale je, protože má z mého pohledu znatelné dopady na myšlení manažerů a ti následně ovlivňují chod firmy.
Téměř na každé mé návštěvě ve firmách se mě HR pracovníci a manažeři jen tak mezi řečí zeptají: „A jaké k tomu používáte nástroje?“. Před pár měsíci jsem připravoval další rozvojový program pro partnerskou společnost a osoba odpovědná za produkty mi napsala: „A jaké si účastníci odnesou nástroje? Dejte tam aspoň typologii, ať se to prodává.“ Absolventi programu pro manažery si hned první den řekli o „nástroje na lepší řízení lidí“ a od řady špičkových odborníků mají „bezvadné nástroje“. Na LinkedIn jsem se v diskuzi o motivaci dočetl o „motivačních nástrojích“,… Všude samé nástroje. Jen si říkám, kam je ty firmy odkládají. Firma o 100 lidech by asi hravě naplnila stodolu. Neustále své nástroje leští. Když o nich mluví, svítí jim oči. Ale v zápětí se zeptají, proč jim to pořád nefunguje.
K čemu vlastně všichni potřebují nástroje? Už máme počítače, SW, telefony, analýzy, typologie, porady, benefity, … Nezapomněli moderní manažeři na nástroje jako logické myšlení, vlastní názor, kreativita, slušné chování, pokora, uznání, rozmluvy (schválně se vyhýbám komunikaci – další módní a pokřivený výraz), autorita, …
Možná jsem trochu konzervativní a odmítám se přizpůsobit dalšímu kroku ve vývoji lidstva. Vstupujeme totiž do doby nástrojové. To bude překvapení, až se naši nástupci budou učit dějepis! … Posuňme se v čase… Představte si to! Manažeři firem v době nástrojové měli nástroje na řízení, na hodnocení, na motivaci,… Vědci se domnívají, že nejpokrokovější firmy měly i nástroje na poděkování za dobře odvedenou práci, na podání ruky a dokonce i na pozdravení kolegů při odchodu z firmy. Jen se bohužel nepovedlo zjistit, jak tyto nástroje vypadaly. Například motivace. Jak mohly nástroje na motivaci pracovníků před tisíci roky vypadat? Byly dřevěné nebo kovové? A lidi tím šimrali, tloukli nebo opíjeli? Škoda, že už to nezjistíme, ale podle zmínek v literatuře z doby nástrojové musely být všechny manažerské nástroje geniální. Vždyť i 2000 let starý archiv diskuzí na LinkedIn (předchůdce moderních diskusních sítí) se hemží zmínkami o motivačních nástrojích. Teda..to museli být borci v té době nástrojové. Motivaci neřešili a dělaly to za ně nástroje. Manažer se na LinkedIn zeptal, jak má motivovat a hned dostal desítky krátkých informací, jaké nástroje to za něho udělají. Nebyla to špatná doba. Hlavně nemuseli řešit sebe, své chování, když měli nástroje!
Doba nástrojová však nebyla procházka růžovým sadem. Jako černé ovce se zde bez nástrojů toulali podivní lidé. Byla to asi sekta s obrovskou motivací. Přestože je jiní tloukli, černé ovce neúnavně hlásaly, že hlavní kouzlo manažera je v něm samotném a prezentátor s nějakým PowerPoint spíše na sledovanosti ztrácí, protože ustupuje do pozadí ve srovnání s blikajícími okénky (tzv. „slajdy“). Když jim teklo do bot, vytáhli jen tu zastaralou diskuzi, logický rozum, fixu a papír místo prezentace. A dokonce nevymysleli ani jeden nástroj. Taky proč, že ano?
Třeba ty černé ovce měly pravdu. Jak často umíte vymyslet tak dokonalou věc, jako je lopata? Kolikrát ji chcete přebalit, přebarvit a poupravit, než si dělníci všimnou, že jim každý rok někdo prodává pořád to samé nářadí? Liší se jen vzhled a roste cena. A pak jim místo lopaty prodáte rýč a vydáte to za lopatu 4.generace, kterou jste právě objevili. Možná to projde, protože za ty roky přebalování lopaty už nikdo neví, že nějaký rýč existoval. To bylo divné, že? Neměli by život lehčí, kdyby se naučili pořádně pracovat s lopatou 1. generace? Prý ani sebemodernější lopata X.generace neuměla pracovat sama.
Málem jsem zapomněl na další skupinu obyvatel planety v době nástrojové. Říkali si dodavatelé a útočili převážně na manažery a personalisty. Nejčastěji na lov manažerů používali nástroj business networking. Pořádali obrovské nájezdy právě s přebalenými lopatami. Vlezli do škol, do firem, do tisku,… nakonec byli všude, až si chudáci zástupci firem nedokázali vzpomenout, jak klasická a stále nejlepší lopata vypadala, a že na trhu existovala stovky let před příchodem dodavatelů. Nedivme se, že hordy dodavatelů nakonec utloukly zdravé kritické zkoumání a donutily chudáky manažery vyhazovat obrovské částky za nefunkční lopaty. Nakonec byli manažeři tak unavení, že zoufale špičkou lopaty 4. generace přehazovali písek, místo aby to udělali pořádnou lopatou generace první. To byl také následek speciálních návodů ze seminářů, které vždy vedl špičkový odborník s řadou znalostí o lopatách. Sice nikdy nepracoval, ale měl důkladně nastudované příručky a byl hrozně drahý.
Zajímavé bylo i řešení tzv. reklamací. Když firmě lopata nefungovala, dodavatel velmi ochotně dodal novou. Byla sice dražší, ale vylepšená a o další generaci dále. S tím souvisely další semináře. Dodavatelé měli jedno hlavní pravidlo, které jim umožnilo přežít většinu svých obětí. Pravidlo znělo: „Hlavně manažerovi neříkejte, že by to bez nás udělal lépe a efektivněji“.
Pojďme ale zpět do naší úžasné doby. Dějepis je zajímavý, ale doba nástrojová mě moc neláká. Naštěstí se nás to netýká, že ano?
Pokud zde vidíte podobnost s vaší praxí, není to náhoda. Opravdu si chci bez rýče rýpnout do stavu managementu 21.století. Odložte nástroje a použijte nejprve sami sebe. Nástroje jsou záplata. Hezkou a zdravou firmu tvoří lidé a nástroje jsou doplněk. Jestli nemáte motivované lidi, začněte měnit prostředí ve firmě přes vlastní chování a nástroje nechte jiným. A jestli motivace ve vašich lidech není, neuděláte ji ani nástrojem. Buďte lídry a ne divochy z doby nástrojové. A pokud po nástroji sáhnete, nejprve čtěte návody. Nechoďte motyčkou orat pole a pluhem nevykopávejte plevel. Vycvičte „svaly“ a způsoby práce s nástrojem, který máte, než se odevzdáte do rukou dodavatelům. Sebelepší motykou bez tréninku celý záhon stejně neokopete.
Tak dopijme kávičku a honem k nástrojům. Příště si povíme třeba o drahých pohlavcích pro manažery.
Jan Korbel
