Zkušenost rodiče se někdy přeceňuje. Vzpomínám si na jedno výběrové řízení u klienta, kdy jedna naše konzultantka začala dávat fotky svých dětí do byznysových prezentací (snažili jsme se je smazat, ale ona je tam vracela) a na otázku, proč si myslí, že může školit manažery, odpověděla, že se řídit nejvíc naučila na svých dětech. Klient to ale neviděl jako výhodu, zvláště když všichni v komisi měli také své děti.
Oproti tomu být mladý a bezdětný je fajn. Dostat jako mladý funkci je pecka. Můžete být v práci dvanáct hodin denně. Když jste bez závazků, máte prostě o čtyři hodiny denně navíc. O víkendu si můžete vylít hlavu a pak v pondělí pěkně nanovo. Zatímco rodič se modlí, aby si jeho ratolest o víkendu pustila ráno sama pohádku, a nezapálila při tom byt. Aby mohl spát o hodinu déle.
Dnes se hovoří o nastupující generaci Y, která oproti X nechce být ve třiceti v top managementu. V generaci X je dost bezdětných či pozdě dětných manažerů, manažerek, kteří stejně jako kdysi komsomolci svou flexibilností dokázali budovat s úsměvem na rtech kapitalismus. Není to jistě jen proto, že generace Y děti nechce. Nějak to v naší době jde s přirozenou reprodukcí z kopce.
Rodičovská zkušenost asi pro byznys není tolik důležitá. Můj malý syn mne nenaučil lépe prodávat. Ale naučil mne lépe zacházet s časem. Můj malý syn mne nenaučil lépe anglicky, ale vím i díky krtečkovi, co je chamomilla. A v neposlední řadě jsem díky němu pochopil jeden buddhistický kóan, jak tlesknout jednou dlaní.
Myslel jsem si, že tlesknout jednou dlaní nejde. Že to je typický taoistický vtípek. Paradox, který nemá řešení. Nakonec i Dan Bárta někde zpívá, „ještě jsem nepochopil, jak tlesknout jednou dlaní…“
Včera ke mně přišel můj malý syn a chtěl tleskat. Je to jedna z mála věcí, které umí. Přišel ke mně a chtěl tleskat se mnou. Chtěl tleskat jednou svojí rukou. Ta druhá totiž musela být moje.
Musel jsem se začít smát, protože jedna ruka, byť úspěšného a třeba zasnoubeného singla, tohle buddhistické cvičení prostě nedá.
foto: Flickr user Gilberto Lontro
Kouč a člověk zabývající se otázkou, jak přežít v ekonomickém světě a mít ten luxus neztratit sebe sama.