Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

Nová vlna v byznysu

22.04.2013  Petr Skondrojanis 4  komentářů

Autorem uveřejněného článku je Robert Peňažka (Yinachi) – student práv, která nedokončil. Bývalý ředitel Leo Burnett, spoluautor jedné z nejrespektovanějších agentur KASPEN, zakladatel studia Yinachi a duchovní partner Kašpárka v rohlíku. Článek vyšel v časopise Magnus, M/4 a možná jste jej četli, možná nikoliv. Přijde nám velmi trefný, poučný a inovátorský, a protože se o punkovém podnikání mnoho nepíše, s radostí jej přebíráme a uveřejňujeme.

Byznys lze dělat různými způsoby. Nové vlně se častokrát říká byznys punk, protože bourá zažité představy. Například na severu Čech, kde byste čekali hodně punkových kapel, ale už méně fungujících byznysů, si postavil svoje impérium „český Yvon Chouinard“. Když napadne čerstvý sníh, zruší se schůzky a jede se na lyže. Celá firma odjede lyžovat i několik set kilometrů daleko.

Miliardovou firmu řízenou spontánně postavil na poněkud autoritativním přístupu horského vůdce, ale především na důvěře a několika nepsaných pravidlech. Když Jindřich Hudeček – zvaný Hudy – v 90. letech expandoval svoji vizi obchodů s horolezeckými a outdoorovými potřebami, půjčil kamarádům na založení místních poboček Hudy sportu několik milionů korun beze smluv, pouze na dobré slovo. Věří, že v byznysu mají platit stejná pravidla jako na horách. Když něco cítíš, udělej to nebo řekni hned. Vybírej si jenom takové parťáky, se kterými bys šel na výstup. Na nedůvěru není čas. A příliš složitá smlouva je projevem nízké důvěry. Takže raději žádná. A nejsme tady pro byznys, ale byznys je naším přirozeným vyjádřením.

Vše, co bylo popsáno, nám připomíná kořeny podnikání a byznysu. Bez negativních konotací a významu, který dnes obě slova mají. Ve smyslu – dělej to, co miluješ. A miluj to, co děláš. Dělej to po svém. A peníze přijdou. Definici byznys punku ve slovnících nenajdete. Přičemž nejde o podnikání v oblasti punku, ale o nekonvenční pravidla chování a řízení firmy, míněno nestandardní z pohledu dnešních většinových byznys pravidel. A lyžování v pracovní době mezi ně určitě patří. Bohužel ještě pořád. 

Mistrovství světa ve tvorbě zisku. To nezní moc punkově.

Byznys není společenské zlo. Má v sobě zakódováno tvoření, budování, snahu, aktivitu, uspokojování potřeb a službu druhým. Ale protože toho bohužel za posledních pár let zničil víc, než vytvořil, naráží dnešní klasický a mainstreamový byznys na strop. Pokud tedy neberete zisk a růst jako jediné indikátory hodnoty firmy. 

Dlouhou dobu si akademici, poradci s MBA z nejprestižnějších univerzit a teoretici byznysu lámali hlavy, jak definovat pravý cíl podnikání nebo firmy. Nejdřív přišli na to, že to bude určitě zisk. Ten lze jednoduše změřit. Po několika dekádách se dikce změnila a pojem zisk byl nahrazen pojmem novým – increasing shareholder value aneb zvyšování hodnoty firmy pro akcionáře. A úplně se zapomnělo na to, že zisk je pouhým vedlejším produktem dobrého podnikání. Což platí i v případě hodnoty akcií firmy. Je to stejné, jako kdyby se skóre finále Poháru mistrů počítalo na miliony dolarů a vítěz by vyhrál 170:60 místo fotbalovějšího 3:1. Je jedno, jaký výrobek máš, že je nepoužitelný, hlavní je, kolik tvoje firma vydělala. Je jedno, že okrádáš zákazníky, hlavně že vytváříš hodnotu pro akcionáře. A místo fokusu na produkt a službu se manažeři věnovali druhotným, ale paradoxně lépe ohodnoceným měřítkům. Společně s vlastníky byznysů tak vytvořili systém, kde motivace podvádět, spekulovat a měnit čísla byla natolik velká a způsoby ovlivňování čísel tak jednoduché, že to stálo za to. Dnes se měření pravého mistrovství ve světě byznysu naštěstí zase po několika desetiletích posouvá a první vlaštovky ukazují, že směrem k pojmu shared value. To jest, jakou má firma sdílenou hodnotu pro společenství, kolik toho vytvoří pro své okolí – od zákazníků přes zaměstnance až po prostředí, ve kterém podniká. A na delší dobu než na jeden kvartál. 

Můžeme děkovat hipíkům. A pankáčům. A internetu.

Americký autor Stewart Brand přisuzuje počátek změn ve vnímání role a cílů byznysu hnutí hippies. V šedesátých letech se rodila první spojenectví, první obchodní pokusy a hlavně myšlení celé generace osobností, které svorně vstoupily do služeb cyberkultury. Tihle lidi začínali v garážích, měli sny o změně fungování světa, nechtěli akceptovat nadvládu několika vyvolených, ať už šlo o IBM, nebo o celé vlády. Věřili, že podpoří komunity, dají světu svobodu a moc do rukou jednotlivce. Přinesli nám nejdříve počítače a později internet. A byznys modely, jako je Wikipedia, pokud se tomu dá říkat byznys model, když na projektu nikdo nevydělává. Moje kamarádka říká: „Díky bohu, že Apple vznikl za Jobse, protože kdyby mu šéfovali manažeři dnešních mobilních operátorů, platili bychom za každé zmáčknutí klávesy SPACE.“

Zajímavé je, že zakladatel Forbesu i přes své výrazně old-schoolové vnímání byznysu viděl věci podobně. To jest, že byznys je forma štěstí. Že byznys si rozjíždějí lidé s nutkáním něco měnit, něco dělat a něco vytvářet. Pro ostatní. A že peníze jsou jenom vedlejší produkt, ne cíl. Yvon Chouinard, zakladatel společnosti Patagonia, byl z generace hippies a jeho filozofie, kterou popsal v knize Nechávám své lidi surfovat, je základem většiny dnešních neopunkových přístupů v byznysu. Přístupů, které jdou proti konvencím a bourají status quo. Když přijde vlna, zavírají kanceláře a jde se na surf. Výrobky Patagonie mají tak vysoké standardy, že jak design, tak materiály musí vydržet minimálně dvacet let od zakoupení. Což jde proti mainstreamu dnešních triček na sezonu. Firma musí dělat rozhodnutí, jako kdyby tady chtěla být dalších sto let, a ne jenom jednu sezonu. Čímž etabloval pojem „stoletá firma“. A od začátku podnikání dával na ochranu životního prostředí 1 % z obratu.

Hippies a punk toho měli mnohem víc společného, než se na první pohled může zdát, od odmítání konvencí a statu quo, odporu k establishmentu, touhy po svobodě a nespoutanosti jednotlivce až po nějaký hlubší smysl. Hlavní rozdíl byl v tom, že hipíci měli vizi lásky a smysluplnosti, což pankáči neměli, ale ti zase chtěli zničit všechno, co smysluplnosti odporovalo. Na internetu se pak vzájemná souvislost obou myšlenkových proudů ukáže v plné síle. Kdy cyberkultura vznikla jako prodloužená ruka hipíků, ale její účinek je punkově destruktivní. Má moc bourat vše, co si mainstream dal do vínku. A je úrodnou půdou a hlavním motorem dnešní byznys punkové revoluce. Je transparentní a vše odhaluje. Umožňuje okamžitou informovanost a žádná firma, ani klasický kamenný výrobní závod, se už nevyhne vysvětlování dalšího nedopatření při výrobě. Vytváří tlak na to, aby se firmy chovaly minimálně slušně. Umožňuje těm menším a slušným prosadit se i proti větším a zavedenějším lídrům trhů. Jsou to story wars. Když máte co říct nebo co nabídnout, internet vám zaručí, že budete mít posluchače nebo zákazníky. A zároveň umožňuje punkově podnikat, protože bourá nastavené hodnotové řetězce a ukazuje, kde je skutečná přidaná hodnota, za co má cenu platit. 

Firmy JAK a firmy CO

Z pohledu byznys punku lze to, co se dnes děje na různých trzích, rozdělit na dva základní vývojové momenty. Na firmy JAK – které fungují v klasických etablovaných kategoriích a pouze mění způsob, jakým byznys dělají, a bourají pohled na status quo. A na firmy CO – které mění a redefinují celá odvětví a otřásají základy celého systému. U firem JAK je patrný návrat ke kořenům podnikání a ke smysluplnosti. Firmy CO jsou inovátorské a naznačují nám, kam bude směřovat vývoj v následující dekádě. Výčet nemůže být vyčerpávající, ale je indikativní.   

FIRMY JAK

Toms Shoes, skvělý nápad, který přišel při turnaji v pólu. Nekupuješ pouze boty pro sebe, ale rovnou i druhé pro dítě v argentinských vesnicích. Tyto boty se staly miláčkem high street obchodů.  Icebreaker Bentley v outdoorovém oblečení. Zakladatele společnosti pálil fakt, že mladí Novozélanďané se stěhují do měst za prací a místní farmy po čase chátrají. Měl vizi, že zapojí místní komunity chovatelů ovcí a oživí tím celý venkov. A produkt kopírující strukturu vlny u ovce je navíc funkční.  Gore, skvělá motivace a spravedlivější systém odměňování. Před projektem se udělá nacenění nákladů a ziskovosti. Po projektu si každý člen týmu rozváží, jak by rozdělil odměnu jednotlivým členům podle jejich přínosu.  Zappos, nezměnili byznys on-line nakupování, ale k obrazu svému si přetvořili skoro každý proces. Kromě mnoha inovací je fascinující jejich přístup k najímání nových lidí, kdy finálovým kandidátům na danou pozici nabídnou odměnu za odstoupení z výběrového řízení.  Threadless, spolutvorba dotažená do funkčního byznys modelu. Navrhni si design trička, dej ho na web, lidi si udělají předobjednávky, a jakmile se tvůj design dostane na počet, kde je zaručen zisk, Threadless ho vyrobí, prodá a návrhář z ulice dostane svůj podíl.  IKEA, nezaspala dobu, ale pořád se vyvíjí. Způsob, jakým své dodavatele integruje – někdo by řekl, že nutí – do správného podnikání, je učebnicový. Omezování uhlíkové stopy, používání obnovitelných energií a řešení recyklovatelnosti opotřebovaného nábytku je jenom několik z mnoha „tlaků“.

FIRMY CO

TerraCycle, multimilionový byznys s materiály, které nikdo nechce, a dokonce vám zaplatí za jejich odvoz. Například z alobalů na sušenky Oreo vyrobí funkční tašku přes rameno a z lahví od Pepsi zhotoví postřikovač proti mšicím. Obsadili segment, který ani neexistoval.  Airbnb, začalo jako projekt organizátorů konference, kteří neměli kde ubytovat návštěvníky, tak prosili kamarády a známé, aby odjeli na víkend a pronajali svůj byt. Dnes je z toho největší síť na pronájem privátního ubytování po celém světě.  Interpretty, česko-španělská firma, která staví na hlavu tlumočení. Díky on-line videotechnologiím vyvinutým pro zdravotnictví si můžete na jednání v Číně objednat videotlumočníka, který je zrovna na chalupě v Českém ráji.  Etsy, virtuální víkendové trhy. Uděláte si vlastní obchůdek na etsy.com a lidé z celého světa si mohou koupit váš výrobek. V Čechách funguje na podobné bázi fler.cz. Klasická síla internetu, kdy se na jednom místě spojí řada malých výrobců.  Quirky, globální spolutvorbová platforma, která staví na principech crowdsourcingu. Na quirky.com se potkávají vynálezci ze všech koutů světa a jednou týdně se rozhodne, jaký produkt jde do fáze prototypu, vývoj platí firma a v případě prodeje si vynálezce vezme část z tržeb.  Kickstarter, potřebujete peníze na projekt? Dejte ho na web, napište cílovou částku a nabídněte investorům „z ulice“, co získají, a pak už jenom čekejte. Od podílů na zisku z projektu až po několik kopií, pokud jde například o nový film či lístky pro kamarády na vystoupení nové skupiny, která potřebuje peníze na první desku.  Zipcar, bydlíte kousek od metra v ulici, kde se těžko parkuje, a auto potřebujete jednou týdně. Zipcar vám umožní auto si v případě potřeby půjčovat. Na principu tzv. collaborative consumption využívá sdílení majetku nebo užitné hodnoty.  Zopa, jeden z mnoha představitelů nového segmentu peer-to-peer financování, který pokračuje ve vizích mikrofinancování držitele Nobelovy ceny Muhammada Yunuse. Služba Zopa vám umožní půjčit si nebo někomu půjčit hotovost, kterou právě nepotřebujete: 100 korun je málo, ale 10 000 krát 100 už je zajímavý milion posbíraný z celého světa.  Swap Swap ,umožňuje barterování. Nabízím skříň a sháním stolek, mám několik přebytečných párů bot a sháním kachlíky. Existuje řada dalších podobných služeb, dokonce jsou modely „time bankingu“, kdy člověk nabízí svůj čas jako měnu – třeba napíše byznys plán za půlroční sekání trávníku.  Hearth, česká globální firma, která se připravuje na spuštění. Z dílny Libora Malého, zakladatele LMC, přichází nejnovější model ze segmentu „darovací ekonomiky“, kde je vše postaveno na maximální důvěře. Obdaruj a příště budeš obdarován tím, co potřebuješ.

Děkujeme za možnost sdílet tento článek.

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy