Rozhovor s Jasonem Friedem z 37signals
Firma 37signals vydělává ročně miliony dolarů. Kdo je vzorem pro generálního ředitele? Jeho uklízečka.
Ze serveru Fast Company jsme převzali a přeložili rozhovor s Jasonem Friedem, zakladatelem firmy 37signals. V té se zrodil oblíbený projektový nástroj Basecamp, který používájí miliony týmů po světě. V rozhovoru Jason mluví o tom, co je u něj ve firmě důležité, proč preferuje pomalý a udržitelný růst firmy před rychlokvaškou, o tom, kdo ho inspiruje atd.
Basecamp používáme také jako místo pražení obsahu naší HR kavárny, tak neváhejte a zkuste si přečíst několik Jasonových myšlenek. I jeho přístup je jedním z důvodů proč software od 37signals používáme.
Jason Fried je zakladatel a CEO firmy 37signals, softwarové firmy sídlící v Chicagu. Pro Frieda je 37signals něco jako laboratoř pro inovativní pracoviště – jako třeba jeho současný experiment zkrácení pracovního týdne na pouhé čtyři dny. Zastihli jsme Frieda, abychom se dozvěděli, jak jsou zaměstnanci jako fosilní paliva, jak byznys může být jako rakovina a jak jeden z podnikatelů, které nejvíc obdivuje, je jeho uklízečka.
V létě vaši zaměstnanci pracují pouhé čtyři dny v týdnu?
Občas lidi nejsou zvyklí pracovat jenom čtyři dny v týdnu a nakonec chtějí zůstat, aby dokončili víc práce.
Chcete říct, že máte lidi, kteří chtějí do práce i ten pátý den?
Když jsme s tím před pár lety poprvé začali, tu a tam tu byl pocit provinění. Lidé říkali „Mám práci, která potřebuje dodělat, je čtvrtek, takže budu pracovat i v pátek, abychom měli hotovo.” Ale my jsme vlastně radši, když ne. Je jenom hodně málo věcí, které by nepočkaly do pondělí.
Kolik zaměstnanců zůstává v práci i v pátek?
To nevím.
Protože jste tam nikdy nebyl!
My takhle věci nesledujeme. Nedívám se na to. Nechci tenhle styl práce podporovat. Chci podporovat kvalitní práci.
Nebylo by pro vás – jako CEO – racionální prostě lidi nechat pracovat i pátý den, když chtějí ?
Pokud jste člověk, který přemýšlí v krátkém časovém horizontu, tak byste to takhle udělal, ale my přemýšlíme v dlouhém časovém horizontu. Jsme v byznysu na dlouho a chceme taky držet dlouhodobý tým. Nikdy bych nevyměnil krátkodobý vzestup za dlouhodobou slevu v morálce. To se hodně stává v tech-byznysu: nechají lidi vyhořet a vymění je za nové. Mám rád lidi, kteří tu pracují opravdu hodně. Ale nechci je nechat vyhořet. Spousta „start-upů“ vyhoří lidi s 60, 70, 80 pracovními hodinami týdně. Vědí, že jak lidi, tak firma vyhoří nebo ji někdo koupí nebo cokoliv jiného, a je jim to jedno, jenom spalují svoje zdroje. Je to jako vrt k vysání maximálního možného množství ropy. Na lidi se můžete dívat stejným způsobem.
Dosáhli jsme s lidmi určitého vrcholu?
Vypadá to, že v mnoha firmách ano. Je tady nedostatek talentů, a pokud je nedostatek zdrojů, chcete je zakonzervovat.
Takže myslíte, že v tech světě je tak trochu otrokářská mentalita?
Jistě. Myslím, že se tam teď hodně hraje vabank. Firmy rostou, hromadí peníze, nabírají hromady lidí a nechají je vyhořet a doufají, že vyhrají jackpot.
Vypadáte jako přílišný klaďas na to, abyste jmenoval konkrétní jména. Máte nějaké konkrétní firmy na mysli?
Nebudu jmenovat. To jsem dělal dřív. Ale myslím, že naprosto stačí číst TechCrunch. Podívejte se, o čem jsou všechny top stories, jsou všechny o hromadění peněz a na metrikách, jako třeba kolik mají lidí, vůbec nezáleží. Na čem opravdu záleží je: jsi v zisku? Buduješ něco skvělého? Staráš se o svoje lidi? Chováš se fajn ke svým zákazníkům? Když se podíváte na náš technologický průmysl jako celek, zcela výjimečně vidíte příběhy o vzorné péči o zákazníky nebo o lidech budující udržitelný byznys. TechCrunch je pro mě místo, kde vidím, jak je náš technologický průmysl nemocný.
Náš magazín se jmenuje Fast Company (Rychlá firma), ale vypadá to, že Vy spíš chcete budovat slow company (pomalá firma).
Jsem fanda růstu pomalého, opatrného, metodického a ne růstu pro růst samotný, prostě jenom proto, abyste byli velká firma. Myslím, že tento rychlý růst je typickým symptomem… nemoci všude okolo. Existuje skvělý citát muže jménem Ricardo Semler, autora knihy Podivín. Řekl, že pouze dvě věci rostou jenom pro to, být větší: byznys a nádor. V 37signals máme 35 zaměstnanců. Mohli bychom mít stovky zaměstnanců, kdybychom chtěli – naše obraty a zisky se k tomu nabízejí – ale myslím, že bychom na tom byli hůř.
Z jakých segmentů si berete inspiraci, když ne ze světa technologií?
Svoji inspiraci si beru z malých rodinných firem, které jsou všude okolo nás odjakživa. Jsou tu restaurace, kam rád chodím a které jsou třeba už 30 a více let a když se nad tím zamyslíte, je to něco neuvěřitelného. Nevím, kolik technologických firem tu je déle, než 30 let. Další zajímavá věc na restauracích je, že můžete mít tucet italských restaurací ve městě a všechny mohou být úspěšné. Není to jako v technologickém světě, kde každý chce každého zničit, aby zůstal pouze jeden vítěz. Toto jsou byznysy, které jsou zajímavé – může to být čistírna, restaurace, obchod s oblečením. Mimochodem, moje uklízečka je úžasná.
Vaše byznys ikona je Vaše uklízečka?
Dělá sama na sebe, uklízí lidem domy a je neuvěřitelně úžasná. Přinese květiny pokaždé, když uklízí a je taktní, milá a skvělá. Proč nemůže být víc lidí takových? Dělá to, co dělá, co já vím dvacet let a je to příběh úspěchu. Pro mě je mnohem zajímavější, než technologická firma, která přijme hromadu lidí jenom, aby získala další kolo financí za 12 milionů dolarů, a přitom stále prodělávají. To je, o čem každý vzrušeně vykládá, já si ale myslím, že je to absolutně nechutný scénář.
Rozhovor byl publikován na serveru FAST COMPANY
Do češtiny přeložil Radim Kostial pro blog Human Vision 
