Klaus, informační společnost a relevance pro HR management
Zaujal mě sobotní projev V. Klause k výročí 17. listopadu a zejména pak pasáž, ve které předestírá svůj názor na dnešní informační společnost. Lidé podle něj mají díky internetu (příliš?) snadný přístup k informacím, které jsou nerelevantní, nestrukturované a - byť to explicitně neřekl přímo – tak i škodlivé.
Je snad tedy internet špatný? Měl by někdo tyto informace třídit a korigovat? A co to vlastně je "relevantní informace", kdo o tom rozhoduje?
Díky internetu víme mnohem víc, než jsme si kdy dokázali představit. Dokážeme se spojovat, diskutovat a dívat se na věci z různých úhlů pohledu. Jsme díky němu informovanější, utváříme si svoje vlastní názory a jsme tedy i svobodnější v našem rozhodování. Možná je právě tímto míněno ono "nebezpečí". Nebezpečí, že masu půjde méně snadno ovládat.
Jakou to má ale relevanci s HR? Nedávno jsem se setkala s podobnými názory nad diskusí ohledně zavádění interních sociálních sítí jako komunikačního nástroje do firem. Největším problémem bylo – co když tam lidé budou psát "špatné" věci? Kdo bude jejich příspěvky kontrolovat, aby se "nepatřičnými" názory "nenakazili" další zaměstnanci? O čem se smí diskutovat a o čem už ne? Byla to moc zajímavá diskuze – tyto obavy totiž vyslovili personalisté. Stejní lidé, kteří se při jiné příležitosti hrdě hlásili ke svobodě v práci. :-)
Tak mě napadá, jaký důvod má prezident a někteří HR manažeři k tomu, aby se obávali otevřené komunikace ve společnosti? Je nesouhlas a odlišný názor pořád ještě v našich zeměpisných šířkách takový problém? A proč se odlišných názorů tolik bojíme?
Mimochodem zajímavou repliku prezidentovi publikoval na svém blogu podnikatel Michal Berg:
www.michalberg.cz/klaus/
Přečtěte si také k tématu:
Monika Barton
Heutagog a prakademik s novozélandským certifikátem a trvalým pobytem tamtéž.
- Šok, se kterým se nepočítá
- Ach ti konzultanti
- Rozjímání o blbé náladě, radosti, závisti, nadšení a snění
