Nechte finanční oddělení promluvit do dobrovolnických záměrů
Nedávno se v Praze, v jiných městech CŘ i ve světě konal tzv. Restaurant Day. Kuchaři-amatéři si mohli dočasně zahrát na profíky a prodávat na veřejnosti své pokrmy. Většinou to byly pokrmy zdravé, bezlepkové, někdy veganské, hodně zeleniny, nezvyklé kombinace. Servírovaly se malé porce, každý příchozí si mohl vyzkoušet vice pokrmů.
Událost spojovalo nadšení kuchařů-amatérů a také fakt, že pro tento den a tuto akci jsou hygienické předpisy shovívavé – prodávat/podávat jídlo se může i v prostorách běžně neurčených k veřejné konzumaci potravin. Každý přesně ví, kdo pokrm vařil, takže případné stížnosti jdou přímo na hlavu autora.
Nadšeni amatérů, kteří si pro tento den obouvají boty profi kuchařů, mi tak trochu připomnělo nadšení lidi vydávajících se z byznysu dobrovolničit do neziskových organizací. Mají nadšení, chuť, obvykle jsou hodně znalými, přesto v tento moment vstupují na půdu, kde mohou být považováni za naprosté amatéry. Vše je v principu chvályhodné a prospěšné.
Je zde ale jeden podstatný rozdíl – oproti akci Restaurant Day, kdy jsou předpisy shovívavé, tentokrát úřady benevolentní nejsou. Finanční úřad se na firmu, která poslala své lidi dobrovolničit, nebude dívat jako na amatéra. Ted už se bude lámat chleba exaktních daňových předpisů, byť v tomto směru hodně zakuklených.
Aby se tento chleba nelámal příliš krutě a ve firmě nezůstala po větší dobrovolnické akci pachuť komplikací v podobě dodatečných finančních nákladů, je vhodné, ba přímo nutné zkonzultovat každou firemní dobrovolnickou akci s finančním oddělením ještě před definitivním schválením záměru a konáním akce.
Nebo chcete mít ve firmě natěrače plotů s nejvyšší hodinovou sazbou v Čechách? Jde to velmi snadno. Stačí jen vybavit manažery na cestu do dětského domova štětci, které prošly standardním firemním nákupem, a rutinně se z nich nárokovalo DPH na vstupu z tohoto nákupu. K dopravě použijí služební vozidla, budou mít svůj běžný pracovní oděv. Celá dobročinná aktivita se pak bude považovat za ekonomickou činnost. Stát chce následně z této aktivity odvést DPH ze všech nákladů, nejen ze štětců, benzinu a pronájmu auta, ale také ze všech mzdových a ostatních osobních nákladů všech zúčastněných. To už bude finanční ředitel dost skřípat zuby, protože tohle DPH mu nikdo neuhradí.
Existují ale samozřejmě i jiné scénáře možné pomoci. Firma plánovaně neuplatní odpočet DPH u všech věcí spojených s poskytováním dobrovolnické pomoci. Pak se vše bude považovat za bezplatnou službu nesouvisející s ekonomickou činností firmy. A stát nebude chtít DPH ze mzdových nákladů manažerů.
Případně může pomáhat sám zaměstnanec ve svém volném čase a firma ho pouze upozorní na možnost pomoci některé neziskovce. Pak jeho aktivita nijak nesouvisí s firmou a samozřejmě nepodléhá žádnému dodatečnému odvodu DPH.
Finanční oddělení vám obvykle váš záměr nezhatí, jen ho případně upraví tak, aby vyhovoval vám i neziskovce a aby se neplatily dodatečné daně či jiné náklady. Po konání akce to však zpětné jinak nastavit neumí.
Další scénáře pomoci bez dramatických dodatečných finančních nákladů se také dají vykouzlit, když se obě strany, tedy firma i neziskovka, budou spolu otevřeně bavit. Pokud neziskovka o projekt odborné pomoci od firmy opravdu stojí, přesně ví, co potřebuje, a umí přínos pro sebe vyjádřit nejlépe v číslech, skutečně nenajde nového dárce na tento projekt? V tom případě si může po získání finančního daru takovou službu zakoupit.
Firma ovšem také mívá dobré důvody, proč chce projekt pro neziskovku udělat sama, a může uvažovat o symbolické ceně za svou práci. DPH se pak odvede jen z té symbolické ceny. Důvody takového prodeje služeb za nízkou cenu mohou být různé – od vyzkoušení nových pracovních postupů v menším rozsahu, zaškolení nově povýšených lidí v jiných rolích, vytížení lidí mimo obvyklou pracovní sezonu, práce v jiném kontextu, s jinými parametry. To je například tvorba loga, webu či mediální kampaň, jejíž realizace může firmu následně výrazně obohatit, získat jí reference a kontakty na lidi, s nimiž se ve svém byznys okruhu běžně nesetkává.
Zdánlivě to s ohledem na dobrovolnictví vypadá jako velmi strategické uvažování, ale i takové úvahy mohou být tím přesným a pravdivým příběhem, proč se firma hrne do spolupráce s neziskovkou, a bývá to i ten pravý důvod velmi nízké ceny, za kterou nabídla své služby a kterou by v případě pochybností akceptoval i zvědavý finanční úřad.
Kromě DPH je u dobrovolnictví velmi účelné hlídat z pohledu minimalizace souvisejících (možných budoucích) finančních nákladů také otázku různých pojištění. Zaměstnance je třeba pojistit proti úrazu, budou konat jinou činnost než svou obvyklou v kanceláři. Nechci nic předvídat, ale fyzická práce v terénu může přinést nepříjemné alergie na píchnutí vosou, drobné úrazy z nešikovnosti, případně i těžší úrazy z nepozornosti. Zaměstnanci mohou dále svou aktivitou způsobit škodu na majetku třetí osoby či škodu budoucí, pokud by neziskovce nějak „dobře“ poradili… Víte teď naprosto přesně, že dosavadní firemní pojištění tato rizika pokrývají? Bude vás to stát pár hodin rozhovorů, studia zákonů, jednání s pojišťovnami, ale budete vědět, jaké scénáře máte zvolit, a budete to mít nastaveno jednou provždy.
Proto nejdříve konzultujte a teprve pak pusťte uzdu svému nadšení a tvoření.
Foto: Flickr user bebouchard
