Rozvoj zaměstnanců leží na srdci každému správnému „ejčárovi“, to je stará známá věc. Do rozvoje lidí je jistě dobré investovat, protože každá druhá výroční zpráva na svých předních stránkách uvádí, že „lidé jsou naše největší bohatství“. Jak ale toto „bohatství“ na snahu rozvíjet jej ve skutečnosti reaguje? Není často spíš frustrované, že musí už na pátý modul komunikačních dovedností, který ho ZASE odvede od reálné práce? Jak udělat tréninky zajímavé a interaktivní, ideálně s okamžitou aplikací do praxe? Jednou z odpovědí mohou být sociální sítě.
Podstatou současných moderních tréninků je požadavek na vysokou interaktivitu a zároveň značný stupeň individuální efektivity, neboli aby si každý účastník pro sebe odnesl z tréninku maximum. To je v klasických třídách stále těžší, neboť vstupy – rozuměj dovednosti a schopnosti lidí, kteří na trénink přicházejí – jsou mnohem různorodější. Pro dnešní trenéry, a to i ty velmi dobré, je čím dál větší výzvou sladit program tak, aby na něm každý z účastníků mohl aktivně participovat, a zároveň odcházel s pocitem, že se něco hodnotného naučil. K tomu je zapotřebí zapojit veškeré možné dostupné zdroje, což v první řadě znamená, že trenér musí být schopen krotit své ego a uznat, že není jediným, kdo všechno umí a všechno zná.
Druhým klíčem k úspěchu je začít využívat „kolektivní vědomí“, a to jak přímo ve třídě, tak i to virtuální. Nejspíš budete překvapeni, jaké výsledky tato metoda „sdíleného a zároveň individualizovaného učení se“ dokáže přinést. Tomuto fenoménu se říká heutagogika a správně tušíte, že je velmi silně opřena o sociální sítě. Pokud jste skeptičtí, zdali to vůbec bude fungovat, zkuste si nejprve odpovědět na následující otázku:
„Už jste zkoušeli nějaký svůj trénink o sociální sítě opřít? Jak a co se stalo?"
Ne? Tak to prostě zkuste! Už jen proto, že v České republice nejspíš budete jedni z prvních. Většina lokálních firem s tím doposud žádné velké zkušenosti nemá (vyjma ICT sektoru), a to dokonce ani tehdy, pokud počítáme profesionální tréninkové firmy. Přitom to nemusí být nic komplikovaného. Zde jsou základní tipy, jak můžete začít:
1.
Zaregistrovat se do „třídy“ s využitím Foursquare.
www.foursquare.com – umožňuje sdílenou komunikaci on-line v rámci konkrétní lokality, a to v podobě textů, obrázků, videí a pod. Pro účastníky tréninků to může být zábavná a velmi užitečná zkušenost.
2.
Zřídit si hashtag pro svůj trénink na Twitteru a on-line komentovat klíčové myšlenky.
www.twitter.com – všechno začíná na Twitteru, je to nejrychlejší cesta, jak dát vědět velké skupině lidí, co se děje. Hashtagy slouží k rychlému vyhledávání konkrétních témat, akcí a zajímavostí.
3.
Po skončení tréninku napsat společný blog k tom, co bylo nejpřínosnější a jak nové znalosti a dovednosti co nejlépe aplikovat – ke komentářům, jak teorii převádět do praxe, může sloužit diskuse u blogu.
www.blogger.com a další – blogování je jakási nová forma psaní esejí a šíření názorů s možností komentářů a sdílení zdrojů. Zejména s grafickým doprovodem může představovat smysluplné shrnutí a uchování toho, co bylo na tréninku nejpodstatnější.
4.
Nechat účastníky vlastními slovy sdělit obsah tréninku na jejich oblíbené sociální síti a získat reakce jejich okolí.
www.facebook.com, www.linkedin.com a mnohé jiné – třeba i vaše (potenciální) zákazníky bude zajímat, jaké skvělé rozvojové aktivity pro své zaměstnance pořádáte. Nechcete je třeba také na některé pozvat? J
5.
Propojit přes sociální síť účastníky stejného tréninku z aktuálních i dřívějších období, aby mohli sdílet zkušenosti z aplikace naučených znalostí a dovedností.
Stejné sítě jako výše – na FB i LinkedInu například můžete vytvořit speciální skupinu pro zvané, která bude diskutovat a sdílet úspěchy s aplikací nových poznatků do praxe, a pomoci tak rychlejšímu šíření nových dovedností v rámci firmy.
6.
Získávat přes Twitter zpětnou vazbu a doporučení, jak trénink vylepšit. Twitter umožňuje psaní krátkých zpráv do 140 znaků – místo vyplňování sáhodlouhých dotazníků může být mnohem užitečnější jedna úderná a přesná zpětná vazba v této délce. J
7.
Použít YouTube nebo Vimeo, kam mohou účastníci umístit video, které na základě tréninku natočili.
www.youtube.com a www.vimeo.com – umět vytvořit krátké a zajímavé video je dovednost, kterou mnoho lidí rádo ovládá, protože ji může využít nejen v pracovním prostředí. Umožněte svým zaměstnancům kreativně se realizovat, podpoříte tak jejich inovační potenciál.
8.
Vytvořit a nasdílet podcast pro kolegy s klíčovými výstupy z tréninku.
Podcastingu se občas také přezdívá „hlasové blogování“. Nejčastěji používaný formát mp3 se dá natočit přes mnoho různých programů, které jsou ke stažení zdarma i za poplatek, záleží na preferenci a vašich firemních IT předpisech. J Podcasty se pak mohou uchovávat a šířit, zaměstnanci si je mohou například poslechnout po cestě do práce.
9.
Využít hostů na síti v reálném čase – lektor může oslovit kolegu či manažera přes skype či jiný kanál a získat jeho okamžitý komentář k práci účastníků.
www.skype.com nebo Google hangouts umožňuje získat „do třídy“ v podstatě kohokoliv odkudkoliv v reálném čase, stačí jen kvalitní internetové připojení. Krátký rozhovor s odborníkem z Nového Zélandu nebo Singapuru může váš trénink udělat zajímavější a nabídnout další pohled na probírané téma.
10.
Najít on-line nástroje (např. kvízy, testy, interaktivní případové studie a hry) související s tematikou tréninku a zapojit do nich účastníky.
Internet je nepřeberná studnice zdrojů, ať už těch vážných nebo zábavných. Zkombinujte je a nechte své zaměstnance experimentovat. Učení nemusí být nuda, ale naopak úžasné dobrodružství!
Že to nejspíš nebude fungovat a že vám to zní jako sci-fi? Nemusí – tohle je již v současnosti realita na mnoha středních školách a univerzitách v různých částech světa. A podržte se – začínáme to v českých školách zkoušet i s našimi studenty! Studenti milují Facebook a znají i mnoho dalších sociálních sítí a jsou zvyklí s sebou do hodin nosit notebooky a tablety. Můžete jim je zakázat, anebo můžete tyto zdroje začít účelně využívat. Pokud jim zadáte vytvoření prezentace v malé skupině na jasně dané, byť neznámé téma, zvládnout to většinou za 20 minut. Je to hluboká znalost? Asi ne, ale tu student nedostane ani při „klasické“ výuce – musí si pak stejně doma sednout a dané téma nastudovat. Ale tím, že studenti prezentaci přednesou a diskutují o ní s ostatními, se naučí jistě víc, než pokud by tajně při výkladu učitele hráli pod lavicí na tabletu solitaire. Snaha předvést to nejlepší před spolužáky, hrdost na to, že dali dohromady zajímavý výstup, a zvídavost, co dalšího ještě se mohou o tématu dovědět, jsou jistě postoje, které se dají prostřednictvím internetu a sociálních sítí podporovat. Věřím, že i tudy vede cesta k celoživotnímu učení.
To, že jsme v Česku zatím k sociálním sítím spíše opatrní, neznamená, že jinde už vzdělávání a trénink s jejich využitím nefrčí na plný výkon. Dosavadní studie prokazují, že studenti a zaměstnanci, kteří v tréninku využívají sociální sítě, jsou nezřídka mnohem aktivnější, rychleji se učí a jsou intenzivněji motivováni k tomu, aby své nové poznatky ihned uplatnili v praxi. Vedlejším produktem je pak zvýšená ochota ke sdílení s ostatními a opatřování dalších potřebných doplňujících informací. Nemáte pocit, že zrovna tohle by mělo být cílem drtivé většiny tréninkových programů? A že kultura vystavená na těchto principech dává vaší firmě i vašemu „největšímu bohatství“ šanci zajistit si konkurenceschopnost?
Foto: Flickr user Tanja Scherm
Heutagog a prakademik s novozélandským certifikátem a trvalým pobytem tamtéž.