Budoucnost patří kreativním profesím a technologiím. Talentované jsou i ženy
Když jsem potkala Ladislava Prskavce ze společnosti LMC, který učí ženy programovat, zbystřila jsem. Mezinárodní projekt, do kterého se zapojil jako dobrovolný kouč, se jmenuje Rails Girls.
"První programátorkou na světě byla Ada, dcera lorda Byrona," překvapil mě Ladislav Prskavec poznámkou na úvod. Když přišla jako nová šéfka Marissa Mayer do Yahoo, udělala tam pěkný průvan. Nerozpakovala se provést razantní změny, protože už dříve patřila mezi nejvýše postavené lidi v Google. Ani život Melindy Gatesové není nuda v osobním ani profesním životě. V Česku se popularitě těší Taťána le Moigne, ředitelka Google. Patří mezi 25 nejúspěšnějších žen českého byznysu. Co mají ty ženy společného? V mládí se učily programovat, a to jim otevřelo svět.
Můžeš mi osvětlit, v čem je zajímavý projekt Rails Girls? Čekala bych nějakou dívčí punkovou kapelu...
Jde o celosvětovou aktivitu, do které jsem se zapojil. Počátek musíme hledat ve Finsku, kde projekt vznikl. Jde o to, že se snažíme zpřístupnit programování a schopnost vytvořit si třeba vlastní stránku dívkám. Zapojili jsme se do projektu díky jedné účastnici ze Španělska, která momentálně žije v Berlíně a je součástí organizačního týmu Rails Girls v Berlíně. Ta nás na konci srpna oslovila jako československou komunitu kolem programovacího jazyka Ruby. Ten umožňuje jednoduše vytvořit něco, co lidé uvidí, mohou si s tím „hrát“ a díky tomu se také něco naučit.
A proč ta pozornost věnovaná právě ženám?
Málokdo ví, že první programátorka byla žena – hraběnka Ada Augusta Byron lady Lovelace. Jméno Byron není pouze a náhodně podobné jménu slavného neklidného básníka. Ada byla jeho dcera. Teprve později do toho vstoupili muži. Osobně si myslím, že holky jsou na tyto věci nadané stejně jako kluci, v tom není problém. Problém je spíše v tom, aby jim tyto znalosti někdo podal tak, jak potřebují. Pamatuji si jeden rozhovor s Melindou Gates, která říkala, že se dostala k programování díky dobré učitelce na střední škole. Pak získala místo v Microsoftu a později se seznámila s Billem Gatesem. Ale stalo se to proto, že ta učitelka přesvědčila její rodiče, aby jí koupili její první počítač.
Pomohlo i tobě rodinné prostředí?
Byl jsem na tom podobně. V roce 1985 jsem se na škole setkal s IQ 151 a nikdo moc o počítačích nevěděl. Můj otec byl prozíravý a měl dobré známé, kteří mu poradili, ať mi nějaký koupí, protože jsem byl dobrý na matematiku a počítače mě fascinovaly. Koupil přes známého osmibitový počítač SHARP MZ-800 a díky tomu jsem měl v roce 1986 počítač doma. Na tom jsem se naučil základy programování v jazyku basic.
A vidíš, dneska učíš druhé. Jak vlastně vypadal workshop Rails Girls Prague?
Snažíme se, aby to byla zábava, trochu i taková party. V pátek večer jsme se snažili vytvořit příjemné prostředí.Děvčata si přinesla notebook, pomohli jsme jim s instalací základního prostředí, které potřebují pro práci. To trvalo asi hodinu, my jsme pak ještě s kouči večer diskutovali o náplni následujího dne a vhodného rozdělení do skupin. Koučů bylo deset, udělali jsme si přípravu podle jazykového rozdělení a stupně pokročilosti. Mezi lektory byl třeba i freelancer Karel Minařík, vystudovaný filozof, který jinak podobnou problematiku učí na Škole nových médií – dnešní moderní média s počítači totiž hodně souvisejí. Takže se dívkám snažíme představit základní koncepty programování – co je to algoritmus, proměnná, jak se používá... Po obědě dostaly všechny tutorial a cílem bylo, aby si každá účastnice naprogramovala nějakou základní aplikaci. Byli jsme rozděleni do osmi týmů a wokshop běžel celý den v coworkingovém centru Locus.
Různé výzkumy ukazují, že zelenou mají obory, které umějí spojovat kreativitu s informačními technologiemi. Mění nové dovednosti život ženám? Máš postřehy z praxe?
Určitě. Když je člověk programátor, má dnes svobodu pracovat na dálku. U nás ve firmě pracuje několik dívek jako testerky, které také byly na dvojdenním workshopu Rails Girls. Ta děvčata mají třeba mnohem více v oku, když někde něco nefunguje.
V čem jim ještě takový workshop pomůže?
Třeba při programování ženám workshop umožňuje nahlédnout do toho, s čím se denně setkávají, ale samy to aktivně nedělají. Třeba jen když spolupracují s projekťáky, tak získají úplně jiný náhled na určitou oblast a to jim může obrovsky pomoci v komunikaci. Četl jsem průzkum, že Česko je na tom špatně v číslech, protože v oboru IT je jenom kolem deseti procent žen. Ale na západních univerzitách studuje tento obor kolem dvaceti pěti procent žen. Myslím si, že toto je jedna z aktivit, která by mohla přitáhnout více dívek ke studiu.
Vím od agentury Robert Half, že nábor některých specializovaných programátorů je oříšek. Mnozí odcházejí za lukrativními posty raději do Rakouska, Německa... Je toto příležitost, jak „ulovit“ talent či někoho přizvat k projektu?
Máme ve workshopu úplné začátečnice, takže zatím nejsou na takové pozice vhodné. Ale perspektivně se do takových pozic mohou vypracovat. Mohou se rozvíjet už při škole, znalost nějakého programovacího jazyka získají docela snadno. Spíš je těžší mít odvahu a jít do toho. Dneska je opravdu nejběžnější a neúčinnější „přímý headhunting“ – tedy přetažení kolegou specialistou do jiné firmy než nábor přes agentury. A budoucí kolegové se mohou poznatv nějaké takovéto komunitě, třeba kolem jazyka jako je např. Ruby, které pořádalo v Čechách Rails Girls.
Je nějaká žena v IT, kterou respektuješ a může být vzorem pro jiné? Kdo je v české a světové komunitě ceněný?
V Česku je samozřejmě respektovaná Taťána le Moigne. Jinak celosvětově šéfka Marissa Mayer, která nyní dělá v Yahoo velké změny. Strávila 13 let v Google, takže ten její nedávný přestup je také zajímavý.
Teď se v managementu hodně mluví o tom, že je načase, aby ta mužská racionální stránka byla vyvažována ženskou intuitivností a „soft“ dovednostmi... Jak to vidíš ty?
Konkrétně u té Mayerové je jedno, zda jde o muže, nebo ženu. Jde spíše o to, že má za sebou úspěšný produkt a zkušenosti, které je schopná přenést do jiné společnosti a je schopná dělat rozhodnutí, o kterých mnozí tušili, že by bylo dobré je udělat, ale ti, kdo na těch postech byli před ní, je prostě neudělali. Společnost Yahoo byla nabubřelá a bylo potřeba všechno trochu ořezat, protože dneska uspět v konkurenci velkých gigantů není vůbec jednoduché. Každý s tím má hromadu práce, navíc právní aspekty také nejsou jednoduché.
Ty jsi vlastně příkladem poučeného a moderního dárce. Nedáváš někomu peníze, ale know how...
Programátoři, hlavně my, kteří se snažíme dělat „open source“, se snažíme rozvíjet komunitu kolem programování. Přínosem je přivést další lidi, kteří jednou mohou tvořit ty programy, které já používám. Je to důležité, že hodně věcí tito lidé dělají ve svém volném čase. Pro všechny, kteří jsme členy, je to hodně důležité. Máme princip DRY, don 't repeat yourself – neopakuj věci, které jsou již vymyšlené. Umožňuje to, aby si každý nemusel programovat totéž. Ta myšlenka bezplatného sdílení je důležitá, protože to může v důsledku ušetřit spoustu peněz nám všem. Kdyby se takto například chovala také státní správa, mohla by také ušetřit peníze daňových poplatníků.
Jaké máš přání do budoucna?
Akce jako jsou Rails Girls jsou otevřeny každému, kdo má zájem se vzdělávat a pracovat na sobě. Rád uvidím co nejvíce nových tváří na dalších workshopech. A budu rád, když nás v tom podpoří i firmy, které to vnímají stejně jako já.
