Snem každé firmy je mít spokojené a produktivní zaměstnance, ale hodně z nich na to už při jejich nástupu zapomíná a nedává nováčkům dostatečnou podporu. Ti pak mohou ve zkušební době odejít a koloběh náboru se musí opakovat. Pojďme se podívat na onboarding jako na službu zaměstnancům a zjistit, jak se v ní dá využít herního designu tak, aby byli nováčci angažovaní a nebyli ve stresu. Nahlédneme do celého procesu tvorby gamifikovaného řešení a ukážeme si také několik praktických příkladů.
Onboarding, jak jej sami dobře znáte
Stres je nejsilnějším pocitem po nástupu do nové práce. Nováček se cítí sám, často neví, co přesně se od něj očekává, nezná prostředí firmy, lidi v ní, interní procesy, jednotlivá oddělení, je toho zkrátka moc. Zřídit si všechny přístupy, prokousat se sáhodlouhým papírováním a dostat maximum potřebných informací je vyloženě zátěžová zkouška. V lepším případě nově příchozí dostane do ruky manuál, ale ten často neukazuje, které informace jsou prioritní a které má zjišťovat později. V některých firmách někdo dostane nového zaměstnance na starost, ale většinou na něj nemá čas, a tak nezbývá, než se tou haldou informací a úkolů prosekat sám.
Míra stresu je pak přímo úměrná pravděpodobnosti opuštění posádky, což pro HR znamená novou práci a pro celou firmu další vyhozené zlaťáky. A jak to vypadá u vás? Víte, jaká je spokojenost nováčků? Pokud je každý měsíc potřeba nabrat deset lidí a z nich čtyři brzy odejdou, může to za rok znamenat až 48 lidí. Výdaje na nábor nových duší rozhodně nejsou zanedbatelné a ještě je k nim potřeba přičíst i měsíční žold. Celkově se takto dá dostat až k řádům milionů korun „utopených” ročně na dně oceánu.
Pokud jste již viděli výzkum společnosti Hays Czech Republic (zdroj ), tak víte, že 37 % tuzemských zaměstnanců letos plánuje změnit práci a díky ekonomickému oživení ani dalších 40 % výpověď nevylučuje. O to víc je nezbytné se o celou posádku umět postarat a zajistit její spokojenost hned od počátku. Protože první dojem podruhé neuděláte.
Gamifikace dělá z onboardingu pozitivní zkušenost
Zaměstnanci začínají být díky mnoha možnostem nároční. Představte si, jaké by to bylo udělat z nalodění pozitivní zážitek, a předejít tak odchodu. A víc než to – zajistit, aby se vše dělo rychleji a efektivněji. Klíčem od truhly s motivací jsou informace a způsob, jakým jsou předány a dávkovány. V této oblasti umí gamifikace velmi účinně pomoci.
Představte si aplikaci, která slouží jako průvodce a nováček v ní má neustálou oporu – když neví, co či kam, podívá se do ní a je zase na vlně. Informace se k němu dostanou lidsky, přesně tak, aby se necítil zahlcen, a navíc v pořadí vyhovujícím jeho postupu práce. Všechny aktivity jsou zasazeny do příběhu, v němž se promítají nejen jeho povinnosti, ale i kultura a hodnoty firmy. Úkoly, mezi kterými se nováček rozhoduje, nemusí být jen zařizování, zjišťování, telefonování apod., ale mohou být „gamifikovány”, a tudíž přeměněny do výzev. Mohou znít třeba jako: zajdi s kolegou, který ti tento týden nejvíce pomohl, na oběd; zjisti, který z tvých kolegů umí japonsky; najdi jiného nováčka a zajdi s ním na kafe a tak dál.
Díky gamifikaci uživatel dostává relevantní a motivující zpětnou vazbu (ať už od systému nebo od kolegů), má neustálý přehled o svém postupu (jako třeba v deskové hře) a dostává průběžné odměny za své úsilí. Jeho postup onboardingem může být veřejný, a tak i ten, kdo jej má na starosti, či kdokoli jiný může vidět, kde se zrovna nový kolega nachází, a případně podat pomocné pádlo. A pokud zrovna není žádné na obzoru, vždy se nováček může obrátit na komunitu ostatních nováčků nebo spolupracovníků a problém vyřešit. To vše vede k pozitivním emocím, a tím pádem i k vyšší angažovanosti a efektivitě.
Příklad gamifikovaného onboardingu AllAboard od firmy MindTickle (zdroj )
V prvním scénáři, popsaném výše, měl nováček pocit, že je jen malou součástí velkého celku, a cítil se nedůležitě. Pokud se do onboardingu dostane chytrý design s gamifikací, a je tak vidět, že firmě opravdu záleží na tom, aby nováčkovy první týdny byly pohodové, nezůstane to bez povšimnutí. Pocit, že se firma skutečně stará, je důležitý a firmy na tento marketing směrem dovnitř bohužel často zapomínají.
Gamifikace jako design služeb a designérská výzva
Každý z nás zažil dobrý i špatný design služeb (i onboarding je službou). Srovnejme si například jízdu autobusem Student Agency a běžnou linkou. Ve žlutých autobusech je vám k ruce stevard, nabídne vám nápoj a noviny zdarma, stará se o vás od začátku do konce cesty. Vždy víte, co se aktuálně děje a jaké bude případné zpoždění. Díky wifi, zásuvce a osobní obrazovce máte nekonečné možnosti využití svého cestovního času. Takto pozitivní zážitek vás motivuje mluvit o něm navenek a využít těchto služeb opakovaně a s radostí. To je i cílem gamifikace. Otázka, která nás dovede k pokladu, se ptá: Ale jak toho docílit?
Prvním krokem je v každém případě průzkum – v jakých oblastech a jak jej provést, vám poradí zkušený designér nebo sociolog. Ten totiž ví, koho se zeptat, na co a jakým způsobem, aby z něj vytáhl upřímný názor i tajná přání. Tato data designér shromáždí, utřídí a společně s cílovou skupinou i firmou prioritizuje. Nyní se podívá na ideální průchod zaměstnance procesem nalodění, aby si zmapoval trasu zaměstnance – v designu služeb je zažitý pojem „zákaznická cesta”. Jádrem je tedy funkční proces zasazený do funkčního systému, kombinovaný s potřebami reálné cílové skupiny.
Teprve na něm se dá stavět gamifikace. Ta totiž funguje, jen pokud má pevné základy – nefunkční prostředí už nezachrání. Profesionální designér však umí proniknout do jádra problému a od něj vše odvíjet. Gamifikovat se dají třeba i celé kompetenční modely nebo zaměstnanecké profily v návaznosti na nalodění, ale jen pokud jsou postaveny funkčně. V opačném případě je opět potřeba udělat napřed jejich tvorbu, než do nich pustíte gamifikátora. Nebo je postavit společně s ním, pokud je jeho specializací HR design.
Co je třeba ke kvalitní gamifikaci?
Samozřejmě tým šikovných profesionálů. Pravděpodobně budou potřeba dva herní designéři „gamifikátoři” (protože kreativní práce je v jednom většinou násobně těžší a vlastně s horšími výsledky), dále schopný grafik, programátor (pokud se vymýšlí online verze, ale jde to i offline) a HR manažer, který zná prostředí, a může tak poskytnout cenné vhledy.
Samostatnou ingrediencí nezbytnou pro úspěch je ochota inovace a prosazení změny uvnitř organizace, ale to je samostatná disciplína. Dobré designerské studio vám s prosazením změny umí pomoci, protože bez exekuce je jejich práce většinou bezpředmětná.
Příklady
Pokud zabrousíme do konkrétních příkladů, tak se můžeme seznámit například s částečně gamifikovaným onboardingem od Toyoty , jehož tématem je filozofie a základní principy firmy. Některé prvky gamifikace v onboardingu také nese interaktivní aplikace od Deloitte , která díky sérii zajímavých rozhodnutí předává zábavnou formou hodnoty firmy. Kompletní prvky gamifikace onboardingu má pak po výše zobrazeném řešení od MindTickle i aplikace Career City od INXPO, v níž uchazeči procházejí virtuálním městem a učí se, jak ve firmě fungovat. Třetí onboardingová aplikace stojící za zmínku je Stabil-IT , jejímž cílem je simulovat fungování IT firmy.
Závěr
Generace Y (1984−1996) bude brzy hlavní pracovní silou, což s sebou již dnes nese hodně změn. Jsou nároční, nebo si více váží hodnoty svého času? Je více pohledů, jak se na to dívat, v každém případě je to generace, která chce být svobodná, má vysoká očekávání od svého zaměstnavatele, a zároveň vyrostla na hrách. Gamifikace je jednou z cest, jak můžete z těchto faktů vytěžit pro svou značku maximum.
Naši posádku moc potěší, když nám dáte v následující diskuzi vědět, jaká další témata by vás zajímala. A my dáme u nás v Brně hlavy dohromady a rádi se s vámi o naše tipy podělíme.
Designérka služeb a lidské interakce využívající gamifikaci k tvorbě chytrého designu. Ze svobodné firmy Court of Moravia.