Moře a oceány jako metafory našich životů. Hlubiny nás lákají, přesto žijeme na hladině. Občas se ponoříme, na chvíli se staneme součástí toho, co existuje jen tam dole, pod hladinou. Potom nám dojde kyslík a my musíme zpět. Schopnost žít na hladině i pod ní se vytrácí, stává se vzácným zbožím.
Ilustrační foto: mumucs, Flickr.com
Zapomněli jsme se potápět, pátrat po tajemství, které je ukryto tam dole. Svou potřebu hledání a nacházení živíme tím, že plujeme dál a dál. Na hladině nacházíme odpovědi, pod hladinou je ale vytváříme.
Cestovní kanceláře Facebook, Instagram či LinkedIn nabízejí atraktivní zájezdy po hladině moří našeho života. Mnoho zážitků, které vytvářejí mozaiku podnětů, myšlenek, provokací, stížností i radostí. Jsou to pomyslné balonky, ze kterých skládáme vlastní obrazce. Jsou hezké, pohodlné a nesou nás po hladině dál a dál. Každý z těchto balonků představuje další myšlenku, názor, informaci, ze kterých formujeme vlastní pohled na sebe a svět okolo nás. Zapomněli jsme ale, že tyto balonky netvoříme my, že jsou součástí nabídky cestovních kanceláří. Pro ty vlastní musíme pod hladinu.
Cestujeme a necháme se vést těmi, kteří zájezdy pořádají. Stále nové a nové balonky, nekonečný řetěz, na jehož konci je jich velká hromada. Balonky jsou plné vzduchu a nadnášejí nás, udržují nás na hladině a znemožňují cesty dolů, do hlubin. A to je velká škoda. Naučme se plout po hladině a současně se vydávejme pod ni. Poznávejme svět, který je skryt.
Každé ráno připojuji do svého obrazce další balonky. Uspokojují mou potřebu nového, nepoznaného. Beru do ruky mobilní telefony a sleduji nové zprávy z cestovních kanceláří, připojuji se k dalším a dalším cestovatelům. Skoro jsem zapomněl, jak náročné a současně vzrušující je žít s jednou knihou celý rok, studovat každou stránku a hledat souvislosti, získat vlastní názor. Je o tolik lehčí přečíst si článek, zhlédnout krátké video nebo prostě knihu odložit a jít dál.
Děsí mě, jak snadno zapomínám na to, jak pestrý je svět pod hladinou. Jak důležité je ponořit se a studovat. Dívat se na něj vlastníma očima, poznávat, studovat a vytvářet si vlastní názory. Zvolit si jeden dva balonky, které mi umožní bezpečný návrat, a ostatní odpojit, alespoň na chvíli.
Na vypovězení smluv s cestovní kanceláří je pozdě. A vlastně by to byla škoda. Ony cesty po hladině mají také své kouzlo, svůj smysl. Užitečnější bude naučit se propojit je, cesty po hladině s cestou do hlubin. Zřejmě bude nutné zastavit příval dalších a dalších podnětů, nepřijmout závěry, které nabízejí všechny ty skvělé články, videa a prezentace. Ponořit se pod hladinu a opět se učit, jak studovat. Využít k tomu matematiku, filozofii, umění, sociologii. Mít jednu myšlenku ne hodinu, ne den, ale rok. Zkoumat podstatu, studovat všechny dostupné zdroje, vytvářet si vlastní názor, hledat souvislosti. Prezentace na TEDu, článek na LinkedInu či na blogu někoho, kdo mě inspiruje, to jsou ony pomyslné balonky. Někdy stačí to chvilkové potěšení z jejich krásy, jindy je nutné studium, zkoumání, hledání vlastního názoru. Talentovaný je ten, kdo umí současně obojí. Plout po hladině a potápět se do světa pod ní.
Talent se projevuje mnoha směry, já vyhledávám ty, kteří umí cestovat nejen horizontálně, ale také vertikálně. Kteří vytvářejí vlastní obsah, vlastní názor, vlastní životní cestu.