Kariérní centrum na ČVUT existuje již sedm let. Loni ho však vzaly do svých rukou dvě mladé dámy, které mají co do činění například s organizací konference TEDxPrague. Nejen o smyslu a změnách centra jsme si povídali s Lucií Konečnou, jednou z nových členek týmu, který se už fungující kariérní centrum snaží rozhýbat moderním a žádaným směrem.
Lucko, co je hlavní myšlenkou a cílem kariérního centra?
ČVUT připravuje svoje studenty velice dobře po profesní stránce. Studenti jsou odborně vybaveni a firmy po nich velice rády sáhnou, ale chybí jim měkké dovednosti. Slyšíme to opakovaně jak od firem, tak od absolventů. Technických absolventů je méně, než jaká je po nich poptávka, takže zaměstnavatelé o ně mají velký zájem, ale i přesto stále platí, že absolventi zaostávají z hlediska práce v týmu, komunikace či osobní prezentace. My se snažíme pro ty, co mají zájem – a je jich docela hodně – suplovat vzdělání v této oblasti, kde technická škola ze své podstaty nemá až takové možnosti. Pokud studenti nevědí, kudy kam v rozvoji měkkých dovedností, tak se mohou obrátit na naše KáCéčko.
Jaké jsou tedy služby a kurzy, které studentům poskytujete?
Poskytujeme služby v různých oblastech, konkrétně to jsou praktické semináře, osobnostní testování, kariérní poradny s personalisty ohledně vhodné pozice pro daného studenta či tvorby CV nebo třeba mentoring. Jsme také v kontaktu s firmami, takže evidujeme nabídky práce nebo stáže.
O co si nejvíce říkají sami studenti?
Říkají si o tři směry: kariéra, efektivita a osobní rozvoj. Kariéra je o tvorbě životopisu, motivačním dopisu, osobní značce, rozdílech zaměstnanec versus podnikatel. Efektivita je o nástrojích, jako jsou myšlenkové mapy, evernote, trénink paměti, time management nebo prokrastinace. Směr osobního rozvoje jde pak nejvíce do hloubky, protože vidíme ze strany studentů velký zájem nejen o to, jak napsat správně CV či být efektivní v přípravě na zkoušky, ale hlavně zda to, co dělám, je to, co chci dělat, baví mě to a mám pro to předpoklady.
To je výborné, že si studenti sami uvědomují důležitost hledání svého správného místa na světě. Můžeš nám trochu odkrýt, co konkrétně s nimi děláte právě v oblasti osobního rozvoje?
Například se zaměřujeme na naše kořeny, jak nás ovlivňuje to, odkud pocházíme, bavíme se o důležitosti integrity, o tom, jak nás v tom, co děláme, ovlivňují vztahy, nebo také připravujeme akci hledání životní vize, což je důležitý přechodový rituál, který v naší západní společnosti většinou chybí. Nově zavádíme možnost individuálního koučování, kdy si studenti mohou za podpory kouče definovat své cíle a postupně je krok za krokem naplňovat. No a abych nezapomněla, mimo tyto hlavní tři směry jsme zavedli i „výlety mimo komfortní zónu”, tzv. Nestereo, se kterým přišel Petr Krejčík. Nabourávání naší komfortní zóny, našich zvyků a zajetých kolejí je skvělá cesta k rozvoji kreativity.
Kdo nebo co bylo tím impulzem ke vzniku kariérního centra? Byli to studenti, absolventi nebo samotné firmy?
Kariérní centrum už funguje zhruba sedm let. Rozběhla ho kolegyně Veronika Lobreisová, ke které jsme se loni na podzim přidaly s Eliškou Královou. Vedení ČVUT reagovalo na přání studentů, kteří vyjížděli na zahraniční univerzity a vraceli se s tím, že kariérní centra jsou v zahraničí standardní formou podpory studentů. Na ČVUT něco takového úplně chybělo a právě Veronika stála u jeho rozjezdu. Před nějakou dobou pak došla k tomu, že už se její nápady a myšlenky vyčerpaly a že centrum začíná stagnovat. Proto jsme byly spolu s Eliškou osloveny, abychom pomohly KáCéčko posunout dále. Obě máme ke studentům hodně blízko. Při studiu na VŠE jsme založily studentský klub koučinku, a když jsme po dokončení školy loni v červnu dostaly nabídku podílet se na činnosti KáCéčka, neváhaly jsme ani chvíli. Hodně jsme se začaly dívat, na co studenti reagují, jaké jsou jejich potřeby. Současný semestr je tedy takový pilotní, protože jsme začaly dělat věci nově a jinak. Z minulých seminářů jsme vzaly to, co funguje a je o to zájem, a doplnily jsme to naší vizí a znalostí moderních trendů v rozvoji. To byly vstupy, díky kterým jsme došly ke zmíněným třem směrům kariéra, efektivita a osobní rozvoj.
Impulzem tedy byla opravdová potřeba studentů a váš zájem, nejen nutnost utratit peníze z fondů, jak to někdy u nás bývá.
Samozřejmě. Spolu s Eliškou opravdu silně potřebujeme dělat věci, které nás baví a dávají nám smysl. Když budeme dělat tuto práci s radostí, budeme ji dělat dobře. Studenti to vidí a na výsledku se to projevuje. Je rozdíl mezi doručením balíku jednoho semináře za druhým pro splnění plánu a tím, když je za semináři hlubší myšlenka, vize a radost lidí.
Poptávají i firmy konkrétní dovednosti, které studentům chybí? Vědí o vás?
Snažíme se mapovat potřeby firem, ale spíš než s konkrétní poptávkou po dovednostech studentů firmy přicházejí s myšlenkou, jak nás „využít” – propagovat volné pracovní pozice a zajistit si firemní prezentaci před studenty. Tento přístup se nám nelíbí a rozhodně je to věc, na kterou se chceme zaměřit v dalším rozvoji centra. Do budoucna chceme mnohem více propojit studenty s praxí. Firmám radíme, aby pro studenty vymýšlely opravdu smysluplné programy, které jim něco reálně přinesou. Nestačí, že má firma zvučné jméno, na to studenti na ČVUT neslyší. Chceme také vytvořit kariérní portál, určité tržiště, kde by si studenti mohli vybírat z nabídek firem, ať už je to stáž, pracovní pozice nebo téma diplomové práce. To je zatím spíše hudba budoucnosti, protože náš rozpočet je poměrně omezený, ale věříme, že se nám to povede a dostaneme KáCéčko na úroveň zahraničních center i v této oblasti.
Zmiňuješ omezený rozpočet, jaký je tedy model fungování kariérního centra? Může se na vaše akce zapsat každý student? Platí něco?
Zapsat se může každý student a absolvent ČVUT do tří let od ukončení studia, ale samozřejmě máme omezené kapacity seminářů. Naše služby jsou pro ně zdarma. Baví nás sledovat studenty, kteří svůj rozvoj začnou řešit už při studiu a stávají se z nich velmi proaktivní lidé, kteří vědí, co umí, co chtějí a kam směřují. Dveře zůstávají otevřené i pro absolventy, kteří si u nás mohou doplnit chybějící kompetence i po nástupu do práce a nemusí si platit drahý kurz. Ale je jasné, že při cca 25 000 studentů na ČVUT nemůžeme pokrýt všechny požadavky. Naše myšlenka, se kterou jsme sem s Eliškou přišly, je kariérní centrum mnohem víc propagovat, vysvětlovat, k čemu mohou být netechnické měkké dovednosti dobré a jak to může i technickým studentům pomoci v praktickém uplatnění.
O jakých počtech studentů tedy v současnosti mluvíme? Kolik jste jich se současnou kapacitou seminářů a kurzů schopni obsáhnout?
Na Facebooku máme skoro tisíc fanoušků, což je od září nárůst zhruba o polovinu. Newsletter odebírá něco přes 1 900 studentů. Co se týká jednotlivých seminářů, tam jsou čísla samozřejmě nižší. Kapacita pro seminář je kolem 20−30 studentů, aby byla zachována interaktivita a praktičnost. Služby KáCéčka využijí řádově stovky studentů za semestr.
Jakou máte zpětnou vazbu od studentů, absolventů a firem?
Zpětná vazba od studentů je čím dál lepší. Dokonce se nám minulý týden ozvali tři z nich, jestli by pro nás mohli udělat zase něco oni, jestli nepotřebujeme s něčím pomoct. Máme radost, když se k nám vrátí absolventi s tím, že je KáCéčko podpořilo při objevování jejich kariérní cesty a že si toho moc váží. To vnímám jako dobrý signál. Ve vztahu k firmám víme, že je pořád co zlepšovat. Některým se nelíbí, že nepodporujeme jejich komerční PR prezentace, ale nám jde o rovnocenné spojení mezi studenty a firmami. Naštěstí si zaměstnavatelé pomalu uvědomují, že studenti v sobě mají obrovský potenciál, a začínají s nimi jednat jako s rovnými partnery a přinášet zajímavé příležitosti.
Tak ať se vám daří úspěšně šířit osvětu a zlepšovat dovednosti studentů a absolventů. Doufám, že k vaší propagaci pomůže i náš rozhovor. Díky!
Foto: Radim Koštial a KC ČVUT
Agile/Lean mentor, podporovatel inovací, stavitel týmů a vášnivý skialpinista