V červnu jsem v HR kavárně vyslala v jednom svém článku podnět pro lidi z korporací, že se také oni mohou zapojit do podpory neziskového sektoru. A proto mne potěšilo zjištění, že se takoví začínají objevovat a vstupují mi do cesty. V tomto případě to bylo setkání s mladou, energickou dámou ze Slovenska. Erika Ferenčáková je v oblasti dobrovolnictví nováčkem, věnuje se mu teprve půl roku. Pracuje na pozici finanční ředitelky ve společnosti Henkel Česká republika a Slovensko. Předtím získávala pracovní zkušenosti také ve Velké Británii a v Irsku.
V červnu jsem v HR kavárně vyslala v jednom svém článku podnět pro lidi z korporací, že se také oni mohou zapojit do podpory neziskového sektoru. A proto mne potěšilo zjištění, že se takoví začínají objevovat a vstupují mi do cesty. V tomto případě to bylo setkání s mladou, energickou dámou ze Slovenska. Erika Ferenčáková je v oblasti dobrovolnictví nováčkem, věnuje se mu teprve půl roku. Pracuje na pozici finanční ředitelky ve společnosti Henkel Česká republika a Slovensko. Předtím získávala pracovní zkušenosti také ve Velké Británii a v Irsku.
Jaké činnosti se ve svém dobrovolničení nejvíce věnujete a pro kterou organizaci?
S dobrovoľníctvom som začala len v júli 2014. Zaujala ma organizácia ADRA Slovensko, ktorá ponúka okrem iných projektov aj možnosť práce s deťmi z krízového centra. V takomto centre hľadajú útočisko matky s deťmi, ktoré z rôznych dôvodov prišli o strechu nad hlavou. Našou úlohou, ako dobrovoľníkov v tomto centre, je stráviť s deťmi nedeľné dopoludnie a ukázať im, ako môžu plnohodnotne tráviť svoj voľný čas. Program vytvárajú dobrovoľníci, ale podnetmi nás zásobujú aj samotné deti. Kúpalisko, klzisko, ZOO, venčenie psíkov z útulku boli jedny z aktivít v roku 2014.
Co vám osobně dobrovolnické aktivity přinášejí? Proč to vlastně děláte? Jaké jsou vaše motivy?
V určitom momente svojho života som si uvedomila, že som vďačná za to, čo mám, a začala som pociťovať potrebu niečo komunite/spoločnosti vrátiť. A keďže mam rada prácu s deťmi, vybrala som si práve takýto spôsob.
Je naopak něco, co jste díky dobrovolničení ztratila, resp. čekala jste to, a ono to zatím nepřišlo? Nebo jste si zpočátku myslela, že to bude úplně jinak?
V rámci dobrovoľníctva nepociťujem žiadnu stratu ani nesplnene očakávania. Okrem obetovania pár voľných hodín v mesiaci som z tejto aktivity len získala. Musím však úprimne priznať, že prvé stretnutie v krízovom centre bolo pre mňa tak trochu šokom. Človek si odrazu uvedomil, že žije v akejsi „bubline“ svojho sveta a len pár kilometrov od neho môže byt realita omnoho drsnejšia.
V čem takové činnosti mohou obohatit toho, kdo si to ještě nevyzkoušel? Můžete dobrovolničení doporučit i jiným lidem? A pokud ano, jakých by se měli držet principů při výběru organizace, které chtějí věnovat svůj čas, znalosti, energii?
Na začiatku je vždy dobré premyslieť si, koľko času a energie človek môže dobrovoľníctvu venovať, vybrať si oblasť/zameranie, ktoré by človeka mohlo napĺňať. A zvážiť, ktoré zo schopnosti a skúsenosti vie ako dobrovoľník ponúknuť.
Potom stačí už len nájsť organizáciu, ktorá toto všetko dokáže skĺbiť.
foto: archiv autorky