Alek Lačev: Hraní RPG znamená spoustu zábavy mimo počítač

Alek Lačev má sice doktorát ze sociální psychologie, ale ve své profesní kariéře se vždy pohyboval na pomezí psychologie a informačních technologií. Více jak šest let působil v konzultantských společnostech na různých pozicích, od analytika a vývojáře, přes konzultanta a manažera až po osobu zodpovědnou za celofiremní ICT strategii. Navíc je vášnivým hráčem RPG, což nakonec také ovlivnilo způsob jeho práce.

Aleku, co je to vlastně roleplaying?
To je na začátek trošku ošidná otázka. Původně se termín RPG, tak jak ho chápeme teď, objevil někdy v 70. letech jako nová forma stolních her – tzv. roleplayingové hry. Byl to přechod od klasických válečných her, kde máte pomocí figurek ztvárněné velké armádní jednotky, které spolu bojují, k formátu, kdy se z nich stala malá skupinka a každá z figurek dostala osobní příběh. Je to ale také např. tréninková aktivita, kterou můžete využívat se zaměstnanci nebo studenty. Ale existují miliony dalších aplikací hraní rolí, jako třeba sexuální roleplaying.

Jak ses dostal k roleplayingu ty?
To mi bylo asi jedenáct a byl jsem na víceletém gymnáziu. Vytvořili jsme první herní skupinku různých geeků a nerdů jako z Big Bang Theory (IT nadšenců a vědátorů). Tehdy to ale ještě nebylo tak in a holky se na to sbalit nedaly. Hrál jsem to celou střední i vysokou. Tou dobou jsem začal působit ve větší komunitě hráčů, a protože tehdy teprve vznikal internet, tak jsme vytvářeli první webové stránky o fenoménu RPG. Překládali jsme do češtiny materiály, které byly do té doby jen v zahraničí. Účastnili jsme se tzv. „conů“ (zkratka od convention), což jsou setkání fanoušků sci-fi, fantasy, RPG, LARPů atd.

Kdy se tvůj zájem o RPG změnil v profesionální?
Asi s dospělostí. A také díky internetu, který se tenkrát začal rozbíhat. Člověk tak měl možnost zjistit, že existuje velký svět lidí, kteří se tomu taky věnují, a dá se s nimi kontaktovat, i když nesedí vedle vás v Praze. 

DÍKY RPG ROZVÍJÍTE SAMI SEBE, POZNÁTE RŮZNÉ LIDI I ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Na co se v roleplayingu zaměřuješ? Existuje více druhů RPG?
První byly stolní/deskové hry RPG (tužka a papír), které inspirovaly jednak ty počítačové RPG a zároveň taky LARPy (zkratka z live action role-play). V LARPu už si ale nehrajete s figurkami, vlastně jste sami takovou figurkou a hrajete v reálném světě. Já osobně jsem se hodně držel těch stolních her. Na LARPy tady máme ale jiné odborníky, což je např. Petr Pouchlý alias Jezevec z Court of Moravia.

Existují nějaká oficiální pravidla RPG? Nebo je to spontánní?
Pravidel RPG existují tisíce. Za úplně první RPG se považuje hra Dungeons & Dragons. Jednu z verzí této hry několik místních studentů po revoluci přeložilo a udělali z toho Dračí doupě. Jedná se o klasickou fantasy RPG, kde si hrajete na barbary, rytíře, mágy, hobity, elfy apod. Existují ale RPG na jakékoli myslitelné téma, které vás napadne. Můžete si hrát na Hvězdné války, na temného pána a jeho služebníka nebo na prostředí cyberpunku. Desítky vydavatelství vydaly několik typů pravidel, která jsou různě složitá.

Jakou nejbizarnější hru jsi hrál?
Nejbizarnější hra stolního RPG, kterou jsem hrál a zároveň vedl, se jmenuje Paranoia. Odehrává se v apokalyptickém vesmíru, kdy lidé žijí v podzemním komplexu v obavách před jaderným útokem. Celý komplex řídí paranoidní Počítač, který žije v představě, že za každým rohem číhá spiknutí nejrůznějších tajných spolků, mutantů, případně nepřátelských „komoušů“. Pro vyhledávání nebezpečí má tým řešitelů potíží, který tvoří hráči. Pointa hry je ovšem v tom, že právě tým řešitelů potíží je plný mutantů, členů tajných spolků a jiných nepřátel.

Hrají více ženy, nebo muži? Ajťáci vs. jiná povolání?
Určitě více muži. V minulosti to byla téměř výhradně nerdovská zábava (zábava vědátorů). Postupně se rozšiřovala paleta záběru a přicházely i jiné typy lidí a víc žen. Vývoj byl podobný jako s deskovkami, které dřív hrály jen děti a fajnšmekři, dnes už hraje deskovky skoro každý a nikdo se za to nestydí. U nás v ČR má pevné jádro RPG komunity okolo čtyř až pěti tisíc fanoušků RPG, náhodně hrajících jsou desetitisíce.

Jsou teď v zahraničí nějaké trendy, které nás teprve čekají?
Velké rozdíly tam nejsou, ale stále je tady jazyková bariéra. Takže pokud neumíte anglicky, tak vám nezbývá nic jiného než hrát RPG typu Dračí doupě, které jsou přeloženy do češtiny.

V čem spočívá největší přínos RPG?
Už ve studiích z 80. let se ukázalo, že děti hrající RPG se rychleji naučily základní aritmetické dovednosti a měly lepší studijní výsledky než náhodná populace. RPG může procvičovat schopnost empatie, snažíte se totiž hrát jinou postavu než sám sebe. Dává příležitost naučit se sociální dovednosti v bezpečném prostředí, kdy je sociální interakce jen hra. Trénovat se tak dají rovněž improvizační schopnosti, kdy člověk musí pracovat s hlasem a zdokonalovat komunikaci, a to se vám později hodí, ať už jste obchodník, učitel, lektor apod. Ti, kteří konstruují herní prostředí, si tak rozvíjejí tvůrčí myšlení. A také si rozšiřují všeobecné znalosti, protože si musí dohledávat reálné informace pro tvorbu her. A nakonec je to příležitost seznámit se s novými lidmi.

Co to konkrétně dalo tobě?
Spoustu probdělých nocí, utracených peněz, tisíce hodin zábavy, která nebyla strávena před obrazovkou PC. Zajímavá přátelství a zkušenosti s lidmi. A taky pohotovost, kterou využívám při tom, když jsem kouč, lektor anebo učitel.

FIRMY VYUŽÍVAJÍ SPÍŠE DÍLČÍ PRVKY RPG...

Jak moc je RPG rozšířená ve firmách?
Asi podobně, jako je rozšířená gamifikace. :-) Je to stále ještě v začátcích. A pokud se někde používá, tak se spíše jedná o dílčí prvky RPG. Určitě je nejvíce rozšířená v oblasti rozvoje a nácviku, kde se objevuje princip hraní rolí. Ale těžko říct, jestli to přišlo s RPG, nebo tam ty principy byly mnohem dříve. Pravděpodobně se to ovlivnilo navzájem.

Můžeš uvést konkrétní projekt RPG ve firmě, který jsi realizoval?
My v praxi používáme spíše principy z LARPu než z těch stolních RPG, protože se zaměstnancům těžko prodává představa, že teď budou hrát někde u stolu s kostkami na elfy a hobity. Náš poslední projekt s playfull designem nazvaný Alchymista byl zaměřený na rozvoj komunikace v rámci mezinárodního týmu lidí, kteří se neznají a potřebují se seznámit. Vytvořili jsme napříč Prahou příběh o alchymistovi Edwardu Kelleym, který vynalezl elixír věčného života a recept k němu někam ukryl. Účastníci chodili po různých historických lokacích centra a sbírali stopy, orientovali se ve starém plánku Prahy, luštili hádanky postavené na historických principech, ale třeba i s pomocí svého mobilu. Hravost tomu bere element nuceného učení. Protože při hře se nesoustředíte na učení, i když probíhá. Takže, jak již pravil Komenský, taková škola hrou. :-)

Doporučil bys využití RPG pro všechny typy firem? Výrobní, obchodní, IT atd.?
Ano, ale vyžaduje to dobré pochopení daného prostředí, což není pro externího lektora tak jednoduché. Někdy je snazší do toho proniknout, někdy ne. Jde o správné pochopení druhé strany. Podobně jako se velcí výrobci her přizpůsobili každému a jakémukoli žánru.

S kým jste tedy nejvíc v kontaktu při sestavování takového programu a jak dlouho trvá plánování?
Je to individuální, ale většinou tomu předcházejí jiné služby, jako je klasické školení, a v případě jejich spokojenosti se přistoupí třeba i k poptávce tohoto druhu. Příprava propriet podobné akce, jako je Alchymista, bývá poměrně náročná a trvá většinou tak trojnásobek času nebo i víc než její reálný průběh na místě. Nápady a cizelace konkrétního příběhu se ale dávají dohromady klidně i stovky hodin.

Jak vidíš budoucnost RPG? Kam směřuje?
Pozoruji vývoj technologií kolem nás a myslím si, že hybridizace stolních her s IT technologiemi je hodně blízko. Určitě se do toho zapojí mobilní telefony. Tužka a papír vymizí. Už dnes si můžete házet kostkou na mobilu, máte možnost překlopit velký tablet na stůl a použít ho jako herní mapu a svým mobilem po něm jezdit jako s figurkou. Existuje také rozvoj tzv. augmented reality, kde se vám promítají hologramy do reálného prostředí. Když bychom měli velký tým programátorů a tyto legrační brýle, tak by se mohl udělat program RPG v business prostředí a lidé by se mohli účastnit a sdílet společné zážitky třeba z domova.