Téma

Neříkejte mi „Pan máma”

30.03.2015 Vendy Jersáková 0 komentářů

Muži se také emancipují. Podle zprávy Pew Reserch Center se ve světě počet otců, kteří se doma starají o své děti místo manželky, za posledních 25 let zdvojnásobil. Čím dál více otců zůstává se svými dětmi na rodičovské dovolené. Ne proto, že je k tomu nutí okolnosti, ale protože to tak sami chtějí.

V 80. letech minulého století se ve Spojených státech k pojmenování muže, který zůstal doma, aby se staral o své děti, používal výraz Mr. Mom (můžeme přeložit jako Pan máma). A nebylo to myšleno nijak pozitivně, protože péče o malé dítě byla v té době považována za čistě ženskou práci. Tenhle pohled se dneska naštěstí mění. I když tátové, kteří jsou doma s dětmi, i přes všechny ty současné změny stále představují určité stigma – u nás i ve světě. Matky na mateřské a rodičovské oceňujeme tak nějak automaticky, ale když doma s dětmi zůstane muž, pořád se trochu podezíravě ptáme: proč to ten chlap vlastně dělá? Přitom uvedený průzkum Pew Research centra dokazuje, že největší nárůst vykazuje právě počet otců, kteří zůstali doma s dětmi dobrovolně. Zvlášť mladší muži v průzkumu říkají, že být svým dětem dobrým otcem je pro ně v životě mnohem důležitější než naplnění jejich pracovní ambice. A podle průzkumu Centra pro práci a rodinu Boston College si až 77 % otců přeje, aby mohli věnovat víc času svým dětem, a víc než polovina z nich říká, že pokud by si mohli vybrat a dovolila to jejich finanční situace, raději by skončili v práci, zůstali doma a starali se o své děti.

Je jasné, že na tomto nárůstu má svůj podíl ekonomická recese, většina z dotázaných otců ale tvrdí, že zůstali doma s dětmi jen a jen z vlastního rozhodnutí. A nechtějí, aby se jim dál říkalo Pan máma. Po celém světě se aktivní, pečující otcové dávají dohromady a různými kampaněmi bojují za to, aby tento výraz zcela zmizel z anglického slovníku. Pro takového muže máme přece krásné pojmenování, a to je „táta“.

Počet otců, kteří zůstanou s dětmi doma, protože jsou nemocní nebo práce neschopní, se podle studie Pew Research centra snížil o více než polovinu, asi na 1/3 celkového počtu otců, kteří se doma starají o své děti místo matky. Problém s těmito čísly je, že celosvětově není dostatek objektivně podložených dat. Příliš dlouho to bylo nastaveno tak, že otcové patří do práce a matky k dětem. Možná, jak otců doma s dětmi přibývá a stává se to normálním, začnou se průzkumy více seriózně zaměřovat i na ně.

Co na to věda

Nedávno neurovědci potvrdili, že stejně jako v případě matek dochází rovněž u otců, když se stanou rodiči, k hormonálním a neurologickým změnám. Také začnou produkovat estrogen a prolaktin, hormon spojovaný s produkcí mateřského mléka. Jejich hladina testosteronu poklesne a produkce oxytocinu, hormonu důvěry a věrnosti, vzroste. Je asi příznačné, že zjištění o tom, jak mužské tělo reaguje na narození potomka, bylo učiněno vlastně omylem při jiné studii…

Vědecké poznatky tedy mění náš zaběhnutý názor, že matky jsou pro zdravý vývoj dětí nejdůležitější, zatímco otcové jsou spíš jen nepříliš zúčastnění pozorovatelé a zajišťovatelé potřebné podpory. Pokud je otec do péče o dítě přímo aktivně zapojen, mění se. Mění se jeho zdraví, podstata jeho vztahů i spokojenost v práci. Mění to také samotné dítě. Přímá péče otců má na vývoj dětí specifický, pozitivní dopad. Zlepšuje jejich šanci na dobré zdraví a šťastný život a ovlivňuje například schopnost lépe se vyrovnávat se stresem.

Tato nová vědecká zjištění by pro nás vlastně neměla být až tak velkým překvapením. Vzdálený, nezapojený otec se stal ideálem až během průmyslové revoluce. Předtím měli muži ke svým dětem velmi blízko. Trávili spolu hodně času, byli spolu při každodenní práci, pracovali spolu třeba na poli. Proč bychom se tedy měli divit, že blízký kontakt s jejich dětmi dnešním tátům chybí, že většina z nich cítí, že chtějí být se svými dětmi víc, než byli jejich otcové s nimi. Měli by tu možnost dostat. Měli by dostat podporu a pomoc nejen doma, ale i od společnosti, od svého zaměstnavatele.

Otcové na rodičovské jsou u nás stále spíše raritou

V roce 2013 čerpalo v České republice rodičovský příspěvek jen asi 1,8 % mužů z celkového počtu příjemců, tedy okolo 5 200 otců. Přestože už naše společnost ušla dalekou cestu, potkat přes den v parku otce s dětmi stále není úplně běžné. Někteří jsou dokonce konfrontováni jinými matkami s dotazem, proč nejsou v práci. Mnozí otcové na rodičovské mají stále problém tento svůj status přiznat a svému okolí říkají, že jsou konzultanty apod. Další problém obvykle nastává při jejich návratu z rodičovské dovolené do práce. Tradiční pohled na rozdělení rolí v rodině má pořádně tuhý kořínek…

Právo využít rodičovskou dovolenou mají u nás muži už od roku 2001. Náš zákon umožňuje, aby se rodiče v péči o své děti střídali nebo rodičovskou dovolenou čerpali společně. Podle nedávné studie MPSV však 83 % českých zaměstnavatelů uvedlo, že podpora aktivního otcovství není součástí jejich personální strategie.

Přesto většina tátů na rodičovské dovolené říká, že této zkušenosti nelitují. Někteří o tom dokonce vedou vtipný blog nebo vydají úspěšnou knihu. Že by společenský význam slova „táta“ přece jen začínal mít vzestupnou tendenci?

foto: Flickr user Pascal