I v podnikání má smysl zajít si pro inspiraci do okolních firem či států. Ano, mohou mít jinou kulturu, potřeby a zvyky, ale každá inspirace může něco přinést, pokud nejde o slepé kopírování bez znalosti kontextu. Přesně proto nahlédneme také za hranice naší země, do míst, kde bychom něco podobného čekali, ale také tam, kde by nás něco takového ani vesnu nenapadlo.
A začneme hned tím méně čekaným – oblastí jihozápadní Asie, konkrétně neklidným Blízkým východem a zde situovaným státem Izrael. Podnikatelských inspirací z Izraele může být pro naši zemi hodně, i když to tak na první pohled nevypadá. Také si myslíte, že Izrael zrovna není špičkou v podnikání? A slyšeli jste už někdy výrazy jako Teva Pharmaceutical, PayPal, IBM Labs, ICQ, Indigo, Pentium, flash paměť, mp3 či gif? Pak vězte, že se jedná buď o izraelské společnosti, firmy založené Izraelci nebo počítačové komponenty a formáty postavené na nápadu izraelských vědců či techniků. Pouze USA a nyní i Čína mají na burze NASDAQ kótováno více firem než Izrael. Motivace pro inspiraci snad dostatečná…
Izrael – národ startupistů!
Ale proč zrovna Izrael? V čem jsme si tak podobní? Izrael je stejně malý jako Česko. V odborných kruzích tam každý zná každého. Je to stát poměrně mladý a také musel o svoji existenci bojovat. Je závislý na obchodování se světem a nedisponuje žádnými významnými zásobami přírodních zdrojů jako jiné státy v jeho blízkém okolí. Kontextových podobností tedy docela dost.
Podnikavost byla pro Izraelce nutnou dovedností od počátku existence jejich státu. Aby přežili v polopouštní krajině svého nově založeného státu a vůbec něco vypěstovali, museli najít cestu k jejímu zúrodnění. Nerezignovali, nezůstali chudí a smíření s omezenými zdroji. Naopak tuto skutečnost využili jako impulz k velkému rozvoji v zemědělské a technologické oblasti a dnes jsou například světovou špičkou v zavlažovacích systémech. Příčinou k takové aktivitě byl jejich postoj zvaný chucpe a také okolní sousedé.
Zpochybňuj, ale konstruktivně
Chucpe je ne vždy oblíbená vlastnost izraelského národa. Jde o neustálé zpochybňování statutu quo, obsazení pozic a kompetentnosti vůdců, konstruktivní zpochybňování našich rozhodnutí a jejich dopadu. Tento způsob chování nutí k improvizaci, ale i převzetí zodpovědnosti a v neposlední řadě k retrospektivám všeho, co jsme udělali. To vede k rychlému postupu a poučení z vlastních chyb. My Češi také často zpochybňujeme postavení i kompetentnost našich nadřízených i tu vlastní, komentujeme, co bylo uděláno a jak by to šlo lépe… Izraelci to ale nedělají za účelem shazování se, obviňování a kritiky, ale naopak za účelem ponaučení a zlepšení. Může to jít i u nás? Lze vést studenty a mladší kolegy ke kritickému myšlení za účelem ponaučení a rozvíjení nápadu místo negativního obviňování? Žádné spásné řešení nenabízím, spíš si myslím, že je to role nás všech. Je to otázka dlouhodobé podpory, dávání zpětné vazby, případně koučování kolegů v těchto situacích.
Lokání služby jsou nutné, ale co zkusit být světový?
Druhou příčinou technologického růstu Izraele jsou sousední státy, které k němu nechovají zrovna vřelé přátelské vztahy. Proto se obyvatelé Izraele musí orientovat na vzdálené trhy i dovozy a také investovat do vlastní obrany. Nutnost orientace na vzdálené trhy může znít jako překážka, tato překážka ale zároveň otevřela dveře pro spolupráci s těmito trhy na více frontách a vytvořila prostor pro poptávku po izraelských produktech. Naše situace je v něčem podobná. Český trh je malý, a orientace na zahraniční trhy je tedy důležitou růstovou strategií. Z tohoto důvodu bychom se při zakládání firem neměli bát být světoví od samého začátku a zkusit hledat strategická partnerství se zahraničními partnery i investory. Není nic špatného na lokální firmě, ale technologické projekty mohou již při svém vzniku cílit na 7 miliard zákazníků místo 7 milionů.
Nepřátelské sousedské vztahy byly důvodem pro vznik izraelské armády. Politická situace v Evropě té doby způsobila problémy v dodávkách obranných systémů od partnerů, a tak musel Izrael vybudovat svůj vlastní zbrojní průmysl. Tato nutnost „náhodou“ vygenerovala potřebu kvalitních odborníků, takže vznikly špičkové armádní vzdělávací programy, které vyhledávaly talenty už na základních školách. Právě tento výběr a vzdělání talentů spolu s armádní zkušeností generují úspěšné zakladatele firem, kteří navíc díky známostem z armády tvoří silné partnerské sítě. K úspěšnému rozjezdu firem pomáhá těmto lidem mimo jiné i rozhodnost a osobní odpovědnost nabytá v armádních misích. Rozhodně nechci nabádat naši společnost ke znovuzavedení branné povinnosti a větším investicím do armády, chci zde spíše upozornit na klíčový aspekt tohoto vzdělání. Vzdělávání a zapojení Izraelců v armádě je ve více oblastech, panuje zde zaměření na schopnost řešit problémy napříč obory a tématy, nejen v omezeném oboru, jako je běžné jinde ve světě i u nás. Tato dovednost zakladatelům firem umožňuje hledat řešení na pomezí oborů, a díky tomu efektivně inovovat a prorazit na světovém trhu.
A co z toho plyne pro nás?
Jak jsem už zmínil v úvodu, podobností s Izraelem má naše republika docela dost, a to nejen obchodně-historicko-politických, ale překvapivě i kulturních. Proto si myslím, že je opravdu možné tuto inspiraci využít. Z příběhu Izraele vyčnívají pro náš český kontext následující tři pilíře:
Třetí role univerzit, o které mluví v našem rozhovoru doc. Klimeš, bude brzy ukotvena i v zákoně a spojování studentů napříč obory v univerzitních projektech a inkubátorech, ale také v mezinárodních studentských projektech, by mohlo být cestou, jak rozšířit jejich obzory a naučit je hledat řešení i podnikat mimo běžný kontext.
Kam pokračovat dál?
foto: Flickr user Jacob Enos
Agile/Lean mentor, podporovatel inovací, stavitel týmů a vášnivý skialpinista