Téma

Ilona Prausová: Mentoring jako forma podpory nové generace

27.05.2016 Lucie Luňáčková 1 komentářů

Už deset let propojuje akademický sektor se soukromou sférou, domlouvá partnerství pro ČVUT, je součástí projektu Kampus Dejvice, jehož cílem je oživit veřejný prostor v kampusu. Založila Spolek absolventů a přátel ČVUT a dlouhodobě se věnuje projektům, které lákají holky na techniku. Jejím nejdéle fungujícím projektem na ČVUT je program Mentoring, díky němuž se každý rok několik desítek studentů pod vedením manažerů i technických odborníků podívá firmám pod pokličku.

Ilustrační foto: .DesertMonsterBell, Flickr.com

Ilono, o čem je program Mentoring na ČVUT?
Program Mentoring na ČVUT je o spolupráci dvou lidí – pracovně zkušenějšího člověka a studenta. Takže hledáme lidi z praxe, ve valné většině se jedná o absolventy ČVUT, kteří jsou ochotni věnovat část svého času vybranému studentovi. Inspirovali jsme se před deseti lety na Technické univerzitě ve Stockholmu, kde se zase inspirovali mentoringovými programy pro rozvoj zaměstnanců ve firmách.

Můžeš ve zkratce říct, jak to celé probíhá?
Začátkem roku aktualizujeme databázi mentorů na webu, v březnu si z nich pak studenti vybírají. Poté probíhá přiřazování studentů k mentorům. Mentoři si vybírají jednak podle životopisů a motivačních dopisů studentů a jednak podle osobních pohovorů, takže studenti mají zároveň možnost vyzkoušet si i malé výběrové řízení v rámci firmy. Když se mentor rozhodne pro daného studenta, začínají spolu komunikovat přímo. Scházejí se buď ve firmě, u klientů nebo na stavbě, to záleží na konkrétním mentorovi, jeho náplni práce, jeho možnostech a na tom, o co má student zájem a na co se chce zaměřit. Na konci listopadu oficiálně zakončujeme daný ročník tím, že rozesíláme krátké dotazníky mentorům i studentům, ale samozřejmě jsme rádi, pokud v dotaznících zazní, že student s mentorem pokračují ve spolupráci i nadále.

Jak může následná spolupráce vypadat?
Studenti se s mentorem domlouvají buď na pokračování dosavadní práce na projektu, nebo si třeba domluví téma bakalářské či diplomové práce, případně nějakou formu pracovního úvazku nebo brigády. Pokud k něčemu takovému dojde, máme z toho opravdu radost. Je to známka toho, že spolupráce mentora se studentem proběhla skvěle, oba je těšila, byla pro ně přínosná, a tudíž v ní chtějí pokračovat.

Předávání zkušeností je současně i vlastní rozvoj

Jaký by měl být ideální mentor?
Ideální mentor musí být otevřený, protože jenom otevřený člověk může tomu druhému dát něco ze sebe. Pak by ho taky mělo těšit předávání zkušeností a trávení času s mladým člověkem, který sice ještě nemá takovou praxi, ale zase je o to zvídavější, vstřícnější a snáze nasává nové informace a znalosti. Pokud tohle mentor splňuje, nemusí prokazovat žádné další znalosti.

Co mentory vede k tomu, aby svůj volný čas věnovali studentům?
Většinou sami absolvovali ČVUT a velice by uvítali, kdyby v průběhu studia takovou možnost měli. Protože ji sami neměli, chtějí ji dopřát stávajícím studentům. Předávání zkušeností často považují i za svůj vlastní rozvoj, protože je studenti vytrhnou ze stereotypního prostředí, ve kterém se v rámci své práce pohybují. Kromě toho od studentů sbírají zpětnou vazbu na svoji práci, protože student je člověk zvnějšku, navíc na omezenou dobu, takže řekne daleko otevřeněji svůj názor. Někdy se spolupráce natolik rozvine, že student po ukončení školy nastoupí k mentorovi do firmy nebo se z nich stanou dobří přátelé.

Jak mentory vyhledáváš a oslovuješ?
Většinou jsou to lidé z firem, s nimiž ČVUT spolupracuje nebo spolupracovala. V poslední době už se někteří mentoři ozývají sami, že se o programu dozvěděli a chtěli by se zapojit. Vnímáme to jako úspěch – po deseti letech začal být program Mentoring na ČVUT vnímán i vnějším světem.

„Mentoři mohou získat i cennou zpětnou vazbu – student coby člověk zvenku
řekne svůj názor mnohem otevřeněji," vysvětluje Ilona Prausová

Velký zájem je o mentory ze stavebnictví a konzultanty

Jaké vidíš v programu výzvy?
Na všechny studenty se vždycky nedostane, což mě mrzí. Kdyby bylo více mentorů, mohlo by se zapojit více studentů. Ne všichni studenti se o této možnosti dozvědí, k takovému ideálnímu stavu jsme se zatím nedopracovali. Některé fakulty své studenty o programu informují, s některými je to náročnější.

O které obory je největší zájem?
Naší největší fakultou, co do počtu studentů, je fakulta stavební, takže je hodně velký zájem právě o mentory ze stavebnictví. Potom to záleží rok od roku, celkem hodně jsou poptáváni i mentoři z konzultačních firem. Pokaždé se ale najdou studenti, kteří nenašli mentora přímo ze svého oboru. ČVUT má osm fakult a na každé z nich minimálně deset odborných kateder nebo ústavů, takže určitě nemáme zastoupení mentora z každého studijního oboru. Snažila jsem se oslovit i státní správu, protože pro studenty by byla velká zkušenost poznat např. práci na stavebních a jiných úřadech, tam jsem ale nenarazila na potřebnou vstřícnost.

Možnost uvidět praxi z jiného úhlu

Co za těch deset let dal Mentoring tobě?
Dobrý pocit, když mi studenti poděkují, že jim účast v programu a spolupráce s mentory hodně pomohly v ujasnění toho, co chtějí, kam mají směřovat profesní i osobní život. Pro mnohé studenty je to úplně první možnost nahlédnout do firmy, ve které by chtěli pracovat, navíc na preferované pozici. Když se student v průběhu studia zapojí do pracovního procesu, většinou začíná na nejnižší pozici. Když je ale v kontaktu s mentorem, který už ve firmě nějakou pozici zastává, má najednou příležitost uvidět celý proces z jiného úhlu.

Na ČVUT jsi hodně aktivní v rámci genderových akcí zaměřených na větší zapojení žen do techniky. Jaké je v programu Mentoring rozložení z hlediska pohlaví?
Většina mentorů jsou samozřejmě muži, protože se bavíme o oborech technických a technologických, ale neplatí to na 100 %. Máme také mentorky – jednou z těch pravidelných je např. absolventka Fakulty elektrotechnické Senta Čermáková, díky níž se nám v letošním ročníku podařilo získat jako mentorku paní Tamaru Newberger, manželku amerického velvyslance v České republice, která předtím pracovala v oboru IT. Jinak se zapojují ženy z HR a marketingu, ale těch je menšina. Co se týče studentů, tak zde je zastoupení žen o něco větší, zejména ve stavebnictví. Počet studentek tohoto oboru navíc každý rok o něco roste.

Chtěla bys k programu Mentoring ještě něco říct?
Pevně doufám, že deset let fungování Mentoringu na ČVUT už je dostatečná záruka jak pro mentory, tak pro studenty, takže do budoucna předpokládám rostoucí zájem. A hlavně doufám, že celý program bude dál fungovat i proto, že je to pro celou řadu studentů možnost nahlédnout do praxe už během studia. Studium na univerzitě je založeno na teoretických informacích, které si studenti mohou díky mentoringu ověřit v praxi. A také si ujasnit, jestli je jejich představa budoucnosti správná, nebo mylná – a ještě mají čas něco s tím udělat.

Díky za rozhovor.