V širokém slova smyslu je uměním užitečná dovednost, kterou neovládá každý a které je případně třeba se naučit. V užším pojetí je důraz kladen na originalitu, tvořivost a osobnost umělce. Ottův slovník naučný umění definuje jako „úmyslné tvoření nebo konání, jehož výsledek nad jiné výtvory a výkony vyniká jistou hodnotou již při pouhém nazírání a vnímání, tj. hodnotou estetickou.“ Oblíbený současný autor a filozof Alain de Botton píše třeba o umění cestovat a Erich Fromm, jeden z nejinspirativnějších spisovatelů a psychologů vůbec, o umění milovat. V HR kavárně právě řešíme umění odejít.
Ilustrační foto: Michal Koralewski, Flickr.com
To vše mi běželo hlavou, když jsem si poprvé připustila nevyhnutelné naplnění smyslu, a tedy konec HR kavárny. Jak odejít ze scény „správně“? Ne každý to umí v pravou chvíli, ne každý originálně, ne každý v dobrém. My se o to společně pokusíme, stejně jako jsme také spolu tvořili celý obsah tohoto zajímavého, jedinečného a více než úspěšného projektu. Zůstává za námi řada nadčasových textů, komentářů a rozhovorů, a také komunita, která se bude i nadále vzájemně podporovat. Oslavíme 4. narozeniny – čtyři roky plné shod i neshod, broušení a cizelování textů, nápadů a také oblíbených tematických snídaní se čtenáři.
Sama jsem za tu dobu ušla kus cesty. Poslouchala jsem a četla inspirativní příběhy, které HR kavárnou procházely, a ty mi pomohly mnohé si ujasnit. Poznala jsem skvělé lidi a doufám, že i v tom případě konec jednoho projektu znamená možnost pustit se do mnoha dalších. Jsem za tuto zkušenost všem garantům, baristům, čtenářům a LMC vděčná.
Je těžké zamávat úspěšnému dílu, pustit jej z rukou, odejít. Konec je ale vždy součástí dobrého příběhu, dává mu pevné kontury, tvar i pointu. Poslední tečka je stejně důležitá jako první napsané písmeno. Loučíme se v nejlepším, tak akorát včas a uděláme to ve velkém stylu. Těší nás, že všechny texty zůstanou i nadále přístupné, a ještě více to, že se rozloučíme poslední snídaní a společnou oslavou narozenin HR kavárny. Dopovíme si, co jsme nestihli, vyměníme si kontakty i sliby, užijeme si vzájemnou společnost. Konec HR kavárny možná nebude uměleckým dílem v pravém slova smyslu, ale končíme s grácií. Mnohé jsme se naučili a to zúročíme v dalších výzvách, textech i práci. Proto nikoli sbohem, ale na shledanou!