Všichni jsme už asi viděli a známe mnoho různých kanceláří a pracovních míst, včetně těch našich. Míra pořádku či nepořádku je pochopitelně různá, od sterilně čistého stolu bez papírů po stoly zavalené hromadami papírů, kde je problém najít propisku nebo zvonící telefon. Určitě chápeme, že pracoviště něco vypovídá o nás samotných, ale věděli jste, že existuje přímá úměra také s naším chováním?
Kancelář či pracovní stůl s nepořádkem totiž neznamená, že majitel příslušného pracovního místa nedá dohromady jedinou kloudnou logickou myšlenku. A to si prosím neberu příklad z nějakých bohémů a umělců s lehce výstředními zvyky. Asi všichni známe například scény z Formanova Amadea, kdy opilý Mozart komponuje na kulečníkovém stole. Anebo Hemingwaye, píšícího vestoje a navíc razícího zásadu, že psát by měl člověk zásadně opilý (ale zároveň dodával, že editovat střízlivý, abych byl spravedlivý...).
Měl ale například takový Einstein, ze kterého padaly geniální a převratné teorie, na stole chirurgický pořádek, anebo neuvěřitelný chaos, lidově zvaný bordel? Právě že to druhé. Nevím, jestli to souvisí s jeho osobností, tedy s tím, jaký byl jako člověk, ale dnes už je víceméně jisté, že to mělo co do činění s jeho kreativitou a schopností přinášet nápady, které byly nad rámec toho, co si lidé dokázali představit.
Vědci z University of Minnesota totiž nedávno pro Journal Psychological Science publikovali studii, která se zabývala přímým vztahem mezi pořádkem na stole a tím, co lidé v tomto prostředí produkují a jak. Studie tvrdí, že pořádek či nepořádek na našem pracovním stole má dopad na to, jak se chováme a jakých pracovních výsledků dosahujeme. Vedoucí výzkumu – psycholožka Kathleen Vohs – uvádí, že zpočátku očekávala celkem jasný výsledek, který potvrdí, že lidé s pořádkem a řádem na pracovišti budou dělat věci správně, rozhodovat se správně, vést lidi správně, zkrátka všechno správně. Jakoby k vzorně uklizenému pracovnímu stolu už neexistovala alternativa.
Může tedy být na nepořádku v kanceláři vůbec něco pozitivního? Tým provedl série pokusů se studenty v Nizozemsku a dospělými a staršími účastníky v USA. Pokusy probíhaly například tak, že účastníci řešili problémy a zadání při střídání prostředí, to znamená v čistých kancelářích a kancelářích s lehkým nepořádkem.
Psychologové tvrdí, že nepořádek na pracovišti má vliv na větší kreativitu a může také vést ke vzniku skutečně odvážných nových nápadů. Lehký chaos na stole pravděpodobně způsobuje, že jsme nejen ve svém uvažování najednou schopni mnohem snadněji vystoupit ze zajetých kolejí (aneb jak říká tak krásně angličtina „Think Out Of The Box”), ale dokážeme vytvořit nápady, které pro lidi se vzorně čistými a uklizenými pracovními stoly přesahují horizont představitelného. To ale samozřejmě ani zdaleka neznamená, že nepořádek na stole z nás udělá kreativce! Kde nebylo co brát předtím, nebude ani potom, přesto ale studie uvádí, že drobný nepořádek má podpůrný vliv na uvolnění kreativní části naší mysli.
Co dalšího studie například tvrdí?
• Úzkostně čisté a uklizené kanceláře nás mnohem víc svádějí k formalitě, společenským konvencím, konzervativismu, zatímco lehký „bordýlek” lidi uvolňuje a dodává odvahu k hledání nových možností a nekonvenčních cest
• Vzorný pořádek v kancelářích probouzí v jejich uživatelích větší důraz na zdraví – účastníci pokusů v čistých kancelářích mnohem víc preferovali zdravé občerstvení (například jablka) než v těch neuklizených (sladkosti) nebo při zadání sestavit jídelníček restaurace vznikalo zdravější menu právě v tom čistějším prostředí
• Pracovníci z uklizených kanceláří jsou ochotni dát víc peněz na charitu.
• S čistým pracovním stolem máte větší sklony následovat daná pravidla a směrnice, s nepořádkem na stole spíše hledáte nové a neprobádané cesty.
• S chirurgicky čistým stolem možná dokážete rozhodovat, ale nic převratného nevymyslíte – a naopak.
Myslím, že na respekt k této lidské přirozenosti by se ve firmách mělo pamatovat a pracovní prostředí tomu přizpůsobovat. Častá snaha velkých společností svazovat zaměstnance do univerzálních sterilních, šedých a odosobněných kanceláří asi není příliš vhodná pro éterické duše a vzletné myšlenky. Na druhou stranu, posadíte-li finančního ředitele do herny ke kulečníkovému stoly, taky to asi nebude to pravé.
Není ta správná cesta v jasné diverzifikaci toho, jak pracovní místa vypadají? Potřebujeme v korporaci přesnou a předpisovou práci finančního oddělení? Zařiďme jim světlé, pravoúhlé a perfektně organizované kanceláře. Nenuťme ale kreativce, lidi z product managementu, marketingu, business developmentu, aby si uklízeli. Chtějí si pomalovat stěny? Proč ne. Chtějí házet papíry na zem a ne do koše? Proč ne.
A jak vypadají vaše kanceláře a pracovní stoly? Jste bordeláři, nebo pečlivky? Já se bez mučení přiznám – když se tak kolem sebe rozhlížím – že spíš to první...
A abych vše na závěr odlehčil a svoji úvahu zakončil už zmíněným Einsteinem, nemůžu nezmínit můj oblíbený Einsteinův citát, který ale, přátelé, rozhodně neberme jako návod:
„Pokud je zaneřáděný pracovní stůl známkou zaneřáděné mysli, čeho je potom známkou prázdný stůl?”