Téma

Stesky konzultantovy ženy

01.05.2014 Lenka Mydlová 0 komentářů

Můj muž je konzultant. Na vizitce si sice říká jinak, ale přesný název jeho pozice si nepamatuji ani já. Pomáhá při prodeji firem. Nezasvěceným, mezi které řadím i sebe, by se mohlo zdát, že se „jen” neustále hrabe v tabulkách o stovkách řádků a listů a málo spí. Navíc mi nesmí říct, co přesně zrovna dělá, takže naše konverzace o práci je dosti omezená. Za co, kromě dobře odvedené práce, dostávají konzultanti zaplaceno? Já, jako žena konzultanta, to vnímám takto:

Pakáž zvaná klienti
Bez klientů by konzultanti pošli hlady, takže za každých okolností platí: Náš zákazník, náš pán. Klienti platí za kvalitní služby a vysoké pracovní nasazení. Mohou si proto dovolit, a často to dělají, chtít všechno co nejdříve – nejlépe hned. Ne, opravdu to nemůže počkat (i když projekt pak stojí půl roku). Data potřebují v pondělí ráno, takže podklady vám pošlou v pátek večer. A chtějí po vás každé čtyři hodiny report, aby se ujistili, že skutečně něco děláte. Vaši práci ale nemusejí brzdit jen koncoví klienti. Když máte smůlu, ztěžují vám práci vlastní kolegové z partnerské pobočky, kteří si vás najali. A jediné, čím si zpravidla můžete ulevit, je povzdech: No jo, Italové, Japonci, Španělé, … nebo si doplňte jakýkoli jiný národ, se kterým zrovna musíte na dálku spolupracovat.

Volný víkend? A to je co?
„Zlato, mám pro tebe víkendové překvapení!” Vítá vás vaše drahá polovička nadšeně, když výjimečně dorazíte domů za světla. „Hm, já pro tebe taky…” Začnete předtím, než jí vysvětlíte, že o víkendu budete (už zase) pracovat.

Spánek? Hahaha…
Dobře míněné rady, že bychom měli spát osm hodin, rozesmějí každého správného konzultanta. Nejvíce v okamžiku, kdy pochopí, že je tím myšleno osm hodin za den, ne za týden. Ve chvíli, kdy pracujete na „megaprojektu”, nemáte ani ponětí, jaký je den v týdnu. Že nepracujete v úplně normálním tempu, vám dojde v okamžiku, kdy si z kanceláře ve tři ráno voláte taxíka a žádný zrovna není volný. Jak je to možné, vždyť normálně vás taxikář nevítá slovy „dobrej, kam to bude”, ale „dobrej, tak domů”? Je totiž zrovna páteční noc a lidé se vracejí domů z pařby. Takže musíte holt počkat.

Jedeš na dovolenou? Už ne…
Jo tak vy byste rádi s rodinou na výlet, jo? No, uvidíme… To, že vám dovolenou schválí váš nadřízený, ještě nemusí nic znamenat. Ani to, že už máte zaplacenou letenku, hotel nebo výlet na slonovi a wellness retreat, abyste se aspoň trochu vylízali z celoročního zápřahu. Až se po půl roce odkládání spustí důležitý projekt, bude potřeba každá ruka. A můžete se vsadit, že to bude zrovna ta vaše. Proč zrovna vy? Argumentů se najde celá řada. Třeba ten, že už jste podobnou akvizici dělali a vaše know-how daného oboru se právě teď výtečně hodí. Častějším, a oprávněným argumentem ale je, že všichni vaši kolegové dohánějí s jazykem na vestě „deadline” jiných, stejně zásadních, projektů. Můžete si rvát zbývající vlasy na hlavě a vymýšlet, jak to vysvětlíte doma, nakonec ale budete rádi, když zaměstnavatel pokryje alespoň vaše náklady spojené s plánovanou dovolenou. Takže konec stesků a „back to work!”

Nic pro kecaly
Povídáte si se svými blízkými rádi o tom, jak bylo v práci? Jako konzultant v odvětví s citlivými informacemi na to zapomeňte. Za prvé – nemáte kdy. Pokud pracujete na náročném projektu, přijdete domů ve chvíli, kdy vaše děti už dávno uposlechly příkazu „vyčůrat a spát” a většina pracujících smrtelníků už je také dávno v limbu. Za druhé – v okamžiku, kdy jednáte o prodeji firmy kótované na burze, může informace o možném prodeji významně zahýbat cenou jejích akcií. Takže až s vámi budou kamarádi hrát hru „řekni, jaká firma se zrovna prodává”, nezbývá vám nic jiného, než mlčet jako hrob.

Nadstandardní vzdělání
Velké konzultantské firmy investují do vzdělání svých zaměstnanců značné částky, ne že ne. Jako konzultant ale pracujete projektově, a tak nikdy nevíte, kdy vám spadne do klína nějaká zakázka. Že máte jít příští týden na dlouho plánované školení? Smůla, klient nepočká. Moment – vy jste se stihli na nějaké školení přihlásit? Tak to máte velké štěstí, zpravidla vaše místo zabere kolega z oddělení, která mají poněkud volnější pracovní tempo (rozuměj – pracují obvyklých osm hodin denně) a měl čas si všimnout e-mailu s registrací. Že byste znalosti ze školení mezinárodních účetních standardů ve své práci upotřebili více než vaši kolegové z marketingu nebo HR? No, hlavně že všichni dostanou stejnou šanci se na workshop přihlásit, že… Byli jste přece na školení v Anglii, tak co byste ještě chtěli. Že jste tam místo čerpání nových znalostí pracovali na zakázce (protože klient OPRAVDU nepočká), nikoho moc nezajímá.

Dresscode
A do toho všeho ještě ten dresscode. Co jsou jiným montérky, je vám košile, kravata a oblek. Co na tom, že v něm jen sedíte v kanceláři a s klientem se potkáte maximálně po telefonu, když máte „call”? Takže si to shrňme – pracujete 14 hodin denně (někdy i víc), volné víkendy jsou pro vás velkým svátkem a o schválené dovolené nemluvíte, abyste ji nezakřikli. A do toho všeho vás ještě pomlouvají kolegové, protože jste se po čtyřech hodinách spánku neoholili a vaše košile je pomačkaná stejně jako váš obličej. Ještě pořád vám přijde práce konzultanta jako práce snů?

A proč to teda dělají?!
Tento článek jsem napsala s notnou nadsázkou. Podobnost s osobami, místy či událostmi není čistě náhodná. Aby to ale jen nevypadalo, že konzultanti chodí každý den domů vystresovaní a neustále si stěžují, zaslouží si na závěr i pár slov na obhajobu své práce. Protože když můj muž zrovna nepracuje na třech projektech zároveň, dělá práci, která ho baví a je všechno, jen ne nudná. Každá zakázka je jiná, s každým klientem zažívá něco jiného. I konzultanti jsou lidi – inteligentní, a většinou i normální. Děláte na věcech, které ovlivňují byznys. Když se vaši blízcí z novin dozvídají, že se prodal významný podnik, už dávno to víte, protože jste se na tom podílel. A přiznejme si, že pracovat pro firmu, která má na trhu jméno a poskytne vám silné zázemí, má taky něco do sebe. A dovolit si poměrně brzo po škole chodit do oblíbených restaurací, cestovat, hezky bydlet, pořídit si auto nebo jinak využít příjemný plat taky není k zahození. Navíc, když strávíte v této branži pár let, starosti s dalším uplatněním můžete klidně hodit za hlavu.

Foto: Flickr user James Vaughan