„Tys dala výpověď?” byla asi nejčastější otázka, když jsem oznámila, že na tři měsíce opouštím svou zaměstnaneckou židli a vyrážím cestovat. „Beru si job break. V práci zůstávám, po návratu nastupuju na stejné místo,” odpověděla jsem. V tu ránu jsem byla za ještě většího exota, než kdybych oznámila, že letím kolonizovat Mars. Job break, sabbatical neboli dlouhodobé volno patří ve firemní sféře zjevně k velkým neznámým. A to je škoda.
Za exota jsem byla nejen doma, ale i na cestách. Lidé automaticky předpokládali, že na tak dlouhou dovolenou vás zaměstnavatel nepustí. Je pravda, že pokud někdo cestoval dlouhodobě, byli to: mladí, kteří si dávali pauzu po studiu vysoké, evropští maturanti, kteří si užívali svůj gap year, akademičtí pracovníci nebo zaměstnanci, kteří dali výpověď, aby mohli cestovat. Výjimku tvořil francouzský pár, který si po šesti letech u jednoho zaměstnavatele užíval roční volno, jež jim garantuje stát. Zaměstnavatel jim po dobu jejich nepřítomnosti musí držet pracovní místo, jde vlastně o jakési „volno za věrnost a zásluhy”.
Já sama mám v práci díky zaměstnavateli i přímému nadřízenému neskutečnou flexibilitu. Pracovní doba od devíti do pěti je pro mě pojem celkem neznámý, práci z domova beru jako samozřejmost. Pěti dní dovolené navíc si neskutečně cením. Bohužel mi ale nestačí. Patřím do neustále omílané generace Y, nechci se jen hnát za penězi a odkládat své sny na dobu „až jednou…”. A proto svému zaměstnavateli říkám: Slibte mi, že jednou za čas dostanu delší volno – vrátím vám to vyšší loajalitou a slovy chvály před známými (rozuměj možnými zaměstnanci).
A jak to udělají? Budou za tebe někoho shánět?
Za rok mám čtyři plus jeden týden volna a najednou jsem měla být pryč tři měsíce. Zaměstnavatelé, kteří poskytují job break, mají pravidla nastavená různě. Já si musela vybrat celou placenou dovolenou a zbytek dočerpat formou neplaceného volna. Zdravotní a sociální pojištění za mě platil zaměstnavatel. Jak ale nastavíte job break ve své firmě, je zcela na vás.
Ve svém týmu mám dvě podřízené (raději jim říkám kolegyně), každá z nich se věnuje odlišné práci. K tomu jednoho šéfa a asi deset lidí, kteří pro mě pracují na dohodu o pracovní činnosti. Na tři měsíce nemělo cenu za mě hledat náhradu. Než bychom někoho našli, už bych byla zpátky. Kvartál jsme tedy brali jako test delegování, prioritizace a důvěry. Já odjížděla s klidem, že práce ani zdaleka nestojí jen na mně. A že některé věci je možné na čas ignorovat, aniž by se něco zásadního stalo.
Co za to?
Job break se na první pohled může jevit jako bláznivý benefit. Proč by měl zaměstnavatel posílat své lidi na prázdniny a strádat jejich nepřítomností? Třeba proto, aby získal nebo si udržel tolik dokola předhazované talenty. Anebo aby si k sobě v době, kdy počet volných míst roste, ale touha lidí měnit práci klesá, přitáhl lidi, o které stojí. Pracovní pozice, které např. na Jobs.cz nabízejí některou z forem flexibilního zaměstnávání, registrují zhruba o 40 % častější reakce zájemců o práci. A job break ve své podstatě není ničím jiným než formou flexibilního zaměstnávání.
Lidé, kteří si berou job break, k němu přistupují zodpovědně. Nebojte se, že by vám nepomohli při plánování období, kdy v práci nebudou. Spíš naopak. Je v jejich vlastním zájmu, aby znovu naskočili do práce, která jede i bez nich.
Zažehněte jiskru, než dojde k vyhoření
Vyhoření. Únava. Rutina. Když už narazíte na někoho, kdo si dal v práci na delší dobu pauzu, odhodlal se k tomu hlavně proto, aby se nemusel pověsit za svou manažerskou kravatu na kliku vlastní kanceláře. „Potřebuješ si odpočinout od práce, to chápu…” pokyvovali známí hlavou. Vůbec ne. O množství nebo náplň práce v mém případě nešlo. Já si chtěla splnit sen – cestovat. A pak se vrátit do práce, která mě nabíjí. Mezi kolegy, které mám ráda. K osvícenému zaměstnavateli, který ví, že „jen” mzdou, cafeterií a firemními večírky si zaměstnance neudrží.
Pokud si chcete udržet i zaměstnance, kterým zdánlivě nic nechybí, nabídněte job break plošně, nejen zasloužilým manažerům. Odměnou vám budou skvělé reference přímo od zaměstnanců, pro jak skvělého zaměstnavatele pracují.
foto: Lenka Mydlová
Zodpovídá za marketing značky LMC. Šťastná zaměstnankyně, která pomáhá své firmě dělat dobré věci dobře.