Téma

Diverzita je reakcí na status quo

10.04.2015 Renata Mrázová 2 komentářů

Slovo diverzita se v současné době skloňuje ve všech pádech. V kurzu je diverzita genderová, věková, kulturní, kognitivní i technická, přičemž pomalu každá progresivnější firma či korporace ji má aktuálně ve svém akčním plánu. Snad jediný druh diverzity, který se nepřetřásá v debatách o firemním řízení, je biodiverzita neboli „biologická rozmanitost“, která s byznysem přímo nesouvisí a hlavně nikoho, respektive člověka neohrožuje. Je samozřejmostí. Jenže přesně o to tady jde – diverzita čili rozmanitost by totiž měla být přirozenou součástí jakéhokoli života, i toho firemního, politického a společenského.

Ale není tomu tak. Zastoupení žen ve vedení firem či v politice je stále nepochopitelně nízké, úspěšné firmy jsou často zabydleny převážně mladými dravci, kteří nestojí o zkušenosti starších, a když se náhodou do národního kola té či oné studentské soutěže dostane vietnamská dívka, rozpoutá se zanícená diskuze o tom, jestli má cizinka právo vyhrát českou soutěž.

Diverzita ve světě byznysu a politiky zkrátka pokulhává, a tak je jen a jen dobře, že se v poslední době stala alespoň žhavým tématem. Jak totiž ukazují četné průzkumy, má na zdraví firem a společnosti vůbec nesporně blahodárný vliv.

Genderová diverzita je pro budoucnost firem zásadní. Vnáší do pracovních týmů dialog mezi ženským a mužským světem, přičemž každý z těchto světů obohacuje práci jinými kvalitami. Muži mají například ostřejší tah na branku, ženy zase lépe vnímají vztahy a souvislosti; tyto dva světy se zcela přirozeně doplňují a je nesmyslné, aby se vůči sobě vymezovaly.

Podobně to vypadá i s ostatními druhy diverzity – věková vnáší do spolupráce pohledy a zkušenosti různých generací, kulturní diverzita pomáhá překonávat zavedené stereotypy a předsudky, rozmanitost osobních stylů a přístupů zas rozšiřuje obzory. Diverzita vytváří prostor pro větší kreativitu a otevřenost, nabourává zkostnatělost a rutinu v pracovních procesech i komunikaci, přeje novým pohledům na věc a inovacím, a podle některých studií dokonce snižuje fluktuaci a nemocnost zaměstnanců. Jsem přesvědčená o tom, že diverzita ve všech polohách je obohacením; koneckonců ze spolupráce a souhry vždy vzejdou lepší věci než z opozice a izolace.

Vše mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Svůj manažerský tým jsem si postupně postavila. A myslím si, že je to velmi různorodý tým. Je nás dohromady osm, z toho jsme tři ženy. V týmu jsou Češi, Belgičan, Holanďan. Řada kolegů pracovala v zahraničí. A máme tam různorodé věkové skupiny.

Diskuze s tímto týmem jsou občas velmi zajímavé, náročné, a někdy také vyčerpávající. Každý z týmu má svůj vyhraněný názor, postoj a také své zájmy. Často vedeme velmi hlučné debaty, ale vždy velmi profesionální. Spojuje nás respekt a naše hodnoty: Clear, Care, Commit. Mě tenhle tým dost baví. Není jednoduché jej uřídit a někdy si v duchu říkám, jak mám vlastně v některých situacích rozhodnout, když jsou názory tak nejednotné a různorodé.

Každopádně jsou to velice obohacující diskuze, názory a nápady. Je to také tým, který je odvážný, který se nebojí jít do složitých rozhodnutí, která jsou nutná. Pojišťovnictví není jednoduchý obor, a my poslední tři roky transformujeme naši společnost, abychom byli schopni úspěšně fungovat ve velmi flexibilním podnikatelském světě se zákazníky, kteří budou z generací Y a Z.

Různorodost mého týmu mi přináší kromě již zmíněných věcí i to, že neustále posouvám své hranice, vystupuji ze své komfortní zóny, protože tento tým mě nenechá ustrnout a usnout na vavřínech. Neustálými diskuzemi a debatováním získáváme cennou zpětnou vazbu a navazující motivaci posouvat věci vpřed a zlepšovat. Hrozně mě baví naše diskuze, kdy máme velmi rozmanité názory a postřehy a nemáme vůbec obavy vyjádřit, že nesouhlasíme s myšlenkou toho druhého. Uvědomujeme si, že názory mohou být různé. Je to obohacující a neustále nám to všem rozšiřuje naše obzory. Tento přístup nás vede k daleko větší empatii, pochopení a vcítění se do kůže a situace toho druhého.

Otázka diverzity by jednoduše nebyla tématem, kdyby neexistovala diskriminace. Snaha o větší diverzitu ve firmách, v politice a společenském životě vůbec není záležitostí módního trendu, ale reakcí na status quo, který není přirozený a neprospívá nám. Diverzita není cíl, ale předpoklad. Předpoklad pro zdravější a životaschopnější ekonomiku, vyváženější politiku a spokojenější společnost. Až se genderová, věková či kulturní rozmanitost stane samozřejmostí, přestane být diverzita problémem i tématem. Stane se praxí, nad kterou se nebudeme pozastavovat. Do té doby díky bohu za to, že se o ní mluví a že spousta činorodých lidí dokládá její pozitiva argumenty a studiemi, které se nedají smést ze stolu.

foto: Flickr user Viewminder