Téma
Téma

Diverzita pracovního trhu – globální firmy versus živnostníci

30.03.2015  Petr Skondrojanis 9  komentářů

Za poslední dva roky vzrostl k mé radosti počet maloobchodníků v mém okolí (vizuálně zjištěno). Objevily se specializované obchody, masny, zelenina, lahůdky, bio obchody. Šikovní designéři vyrábějí oblečení, farmáři paštiky a sýry a mně to připadá v pořádku. Jsem z toho nadšený, protože stále častěji vím, od koho si jídlo kupuji.

Vzpomínám si, jak jsem v roce 2012 navštívil Paříž a od metra šel se svou ženou dlouhou ulicí k hotelu. Po cestě jsme si koupili v pekařství bagetu, vedle v uzenářství šunku a v zelenině kvalitní zeleninu a ovoce. Tenkrát jsem si posteskl, že to stejné není v ČR. A dnes jsem schopen sice ne na jedné ulici, ale určitě už po cestě z práce nakoupit podobně. Do velkých hypermarketů už skoro nechodím.

A proto mě pořádně nadzvedl výrok Andreje Babiše, že smysl mají jen velké koncerny, a ne drobní živnostníci. A hned za čtrnáct dní nato jeho obhajování povinných registračních pokladen a kontrol vydaných faktur s tím, že jako příklad je dáváno Chorvatsko, které jako jedna z mála zemí takovou povinnost zavedlo. Nebudu pátrat po tom, zda se jim opravdu podařilo výběr daní zefektivnit, nicméně mne překvapuje, že Chorvatsko je modelem pro novinky zaváděné na pracovní trh v ČR. Předpokládám totiž, že máme naším ekonomickým modelem blíže k Německu než k Balkánu.

Ale ani to není podstatné. To podstatné je, že diverzní ekonomika poskytuje prostor pro podnikání jak malým živnostníkům bez zaměstnanců, tak maloobchodníkům zaměstnávajícím do deseti pracovníků, tak i velkým koncernům, pro něž pracují tisíce lidí. To, proč je logické spíše podporovat než redukovat počty živnostníků v Čechách, je i skutečnost, že firmy, které zaměstnávají jednoho člověka až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí téměř 96 procenty. Práci u těchto drobných firem nachází více než třetina všech zaměstnanců (zdroj MPSV).

Pokud budeme tento stav považovat za nesprávný a většinu zaměstnanců převedeme při úbytku drobných živnostníků do personálních šanonů velkých koncernů, můžeme se za pár let velmi divit. Ještě není tak daleko rok 2011 a 2012, kdy celosvětová ekonomická krize způsobila zmrazení stavu zaměstnanců a nucené propouštění. Zavíraly se nejen celé divize, ale i fabriky a zaměstnanci se propouštěli procentuálně, protože to mateřská firma někde v Holandsku nařídila. V médiích se objevovaly fotky stovek zaměstnanců demonstrujících před zavřenými firmami.

Z mého pohledu je právě o tom diverzní pracovní trh. Tedy takový, který slepě nepodporuje jen jeden způsob uplatnění na trhu práce. To už tu v minulosti bylo a myslím, že i díky tomu se mnoha podnikatelským návykům musíme učit znovu.

Češi jsou navíc velmi šikovní, i když si to často bojí přiznat. Ale kolem mne je mnoho příkladů českých lidí, kteří se svými výrobky uspěli v zahraničí a získávají celosvětové odbytiště. Očekával bych, že náš stát bude tyto „hvězdy” podporovat, bude na ně hrdý a nenechá je, ve chvíli kdy začnou zajímavě vydělávat, danit mimo ČR. Protože tam to bohužel celé směřuje…

Je mým skromným přáním, aby na trhu měli dobré podmínky všichni. Aby zde byl prostor pro kvalitní růst drobných podnikatelů, a stejně tak prostor pro velké koncerny. Každý zde má své místo a dohromady tvoří mozaiku, kde každý najde uplatnění a může vytvořit smysluplný produkt.

A proto mne mrzí, že jsme se stále nepoučili. Že dvacet let po změně režimu máme opět tendence k rigiditě a ženeme se k systému, který je pro naši budoucnost velmi nebezpečný. Už teď slýchávám od mladých šikovných lidí názor, že raději odcestují pryč, než by se potýkali s přeregulovaností a nesmyslnými zákonnými restrikcemi. Opatrně, začínáme se ocitat na tenkém ledě!

Petr Skondrojanis

Zakládající barista HR kavárny, konceptuální performer a konzultant v oblasti Human Relations a inovace spolupráce.

 
Moje další články
 

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy