Téma

Evropské země regulují flexibilitu

30.03.2015 Petr Skondrojanis 0 komentářů

Flexibilní formy zaměstnávání a organizace práce jsou v Evropě trendovou záležitostí. Stávají se čím dál víc standardem. Státy si nechávají vypracovávat studie, kolik by ušetřily, pokud by se flexibilita ještě více rozšířila (například Velká Británie spočítala úsporu na 11,5 bilionu liber ročně). A ve většině západních zemí je již standardem takzvaný „pracuj odkudkoli přístup”, tedy možnost pracovat odjinud než z kanceláře.

Přeměna pracovního trhu s sebou samozřejmě nese míchání tradičního přístupu s tím moderním, což má často za následek špatné uchopení a pojetí flexibility. Pod tlakem odborů, které se snaží o ochranu zaměstnanců, se několik států zapojilo do úprav a regulace flexibility. Některé dávají smysl, jiné jsou úsměvné. Tady je krátký přehled zajímavostí z této oblasti, které jsem si vypůjčil z portálu virgin.com (autorem originálního článku je Jack Preston).

Francie a e-maily mimo pracovní dobu

Ti z nás, kteří vlastní firemní telefon a mají ho u sebe ve dne v noci, neustále vědí o všech požadavcích svého nadřízeného, který píše zprávy, ať už je zbytek světa na příjmu, nebo ne. Mnoho zaměstnanců, kteří se zamotali do spirály e-mailů a telefonů mimo pracovní dobu, už pravděpodobně pociťuje únavu a stres jako důsledek toho, že prostě nemohou vypnout.

Úředníci ve Francii se tento měsíc rozhodli pro návrh nových pravidel pro ty, kteří pracují v digitálních a konzultačních sektorech, aby získali větší ochranu. Dohoda, kterou podepsaly odbory i zaměstnavatelé, dovolí zaměstnancům vypnout telefon, takže již nebudou mít povinnost být na příjmu před devátou hodinou ráno a po šesté večer. Navíc všechny hodiny strávené v práci mimo tuto dobu bude nutné sledovat a měřit. Nyní se ve Francii pracuje 35 hodin týdně.

Švédsko a kratší pracovní doba

„Kratší pracovní doba zaručí více odhodlané a stabilní zaměstnance,“ vysvětluje Anna Coote, ředitelka Sociálních programů v nadaci Nová ekonomika. „Máme informace, že můžete ušetřit, pokud zredukujete počet pracovních hodin.“ Tento předpoklad je podložen výsledky z experimentu z Utahu, kde státní zaměstnanci dostali třídenní víkend.

Tuto studii nyní testuje a rozvíjí švédské město Gothenburg, které redukuje počet pracovních hodin při stejné fixní měsíční mzdě, aby vznikla zdravější a šťastnější zaměstnanecká základna. Zaměstnanci budou nyní pracovat šest hodin denně a, jak tvrdí náměstek starosty Mats Pilhem, doufají, „že budou díky kratší pracovní době méně nemocní a v lepší psychické kondici.“

Británie a superflexibilní pracovní vzorec

Zatímco flexibilní úvazky na žádost zaměstnance prokazatelně snižují míru stresu, nedávná studie zjistila, že téměř sedmi z deseti zaměstnanců psychicky pomáhá už jen ta skutečnost, že mají možnost o flexibilní úvazek požádat. Naopak těm, kteří jsou k práci ve flexibilních podmínkách nuceni, to podle odboru pro obchod, rozvoj a dovednosti na mentálním zdraví moc nepřidá.

Průzkum, který pro vládu realizovala univerzita Cambridge, objasnil opravdový dopad pracovních smluv s nulovým hodinovým úvazkem, minimálním počtem hodin nebo častým pracovním přizpůsobováním (kdy manažeři upraví a následně mění rozpis hodin s krátkým časovým předstihem) pro ty, kteří podle tohoto rozpisu pracují.

„Flexibilita v práci by měla pomoci zaměstnancům, ale v sektoru služeb se něco zvrtlo, a nyní se situace mění tak, že více vyhovuje zaměstnavatelům – a velké množství zaměstnanců tím trpí,“ dodává Brendan Burchill z katedry Sociologie na univerzitě v Cambridge. „Takzvané flexibilní smlouvy, ať už se jedná o smlouvy s nulovým úvazkem nebo velmi malým hodinovým úvazkem, třeba osm až deset hodin, nemohou zajistit živobytí, takže dávají zaměstnavatelům neskutečnou moc nad tím, jak diktovat zaměstnancům pracovní hodiny za minimální příjem, což vede až k určité formě zneužívání.“

Německo a Světový pohár

V každém, i pečlivě promyšleném případě bojujícím proti omezování pracovního prostředí, většinou najdete někoho, kdo si volnost v zaměstnání představuje ještě liberálněji. Tak se např. šéf německých odborů Robert Feiger rozhodl, že „by od zaměstnavatelů bylo velmi ohleduplné, kdyby povolili svým zaměstnancům trochu více volnosti během Světového poháru ve fotbale. Jestliže začne zápas Německa po desáté hodině večer, měla by následující den začít pracovní doba pokud možno trochu později, aby zaměstnanci mohli zápas sledovat.”

Poslední opatření může působit úsměvně, nicméně je to taková – jak občas říkám – „drobná funkční úleva”, tedy malý ústupek, pozornost, kterou národ žijící fotbalem ocení. A věřím, že to má podobně příjemný dopad na psychické zdraví zaměstnanců jako švédská šestihodinová pracovní doba.

Regulace po česku

Flexibilním formám práce se věnuji již pátým rokem. Za celou tu dobu naše vláda nenašla odvahu vyjít vstříc stále více se rozmáhající práci z domova, takže pokud bych mohl přidat ještě jednu úsměvnou poznámku z lokálního, tedy českého pracovního trhu, tak snad jen návod, jak se zachovat při homeoffice.

Pořiďte si žlutou ceduli „Pozor, kluzká podlaha”, kterou by vám měla manželka či přítelkyně postavit doprostřed pokoje ve chvíli, kdy vám vytře podlahu během vaší „pracovní” přítomnosti. A nezapomeňte mít po ruce hasičský přístroj a certifikát o nezávadnosti elektrických rozvodů.

To vše by totiž svým zaměstnancům pracujícím doma měly firmy zajišťovat, jinak porušují pravidla bezpečnosti práce.

Myslíte, že přeháním? Ani trochu, protože podle našeho zákoníku práce jsou povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP vůči zaměstnanci, vykonávajícímu práci z domova, a zaměstnanci, vykonávající práci na pracovišti u zaměstnavatele, naprosto stejné. Zaměstnavatelé někdy uvádějí, že důvodem, proč neumožňují práci z domova ve větším množství, je nemožnost kontroly zaměstnance i v oblasti BOZP.

Absurdní, že? To my u nás umíme. Tak snad se někdy našim zákonodárcům dostane do ruky článek o ekonomických, ale i ekologických úsporách při rozšíření práce z domova.

Odkazy:
www.cebr.com/reports/impacts-of-a-flexible-working-culture/