Téma

Netradiční rozčeření rybníčku české konferenční nudy

19.10.2015 Lenka Mydlová 4 komentářů

Na kolik českých oborových konferencí míříme se záměrem se něco dozvědět? Tipnu si, že jich bude menšina. A pokud už dopředu počítáme s nepříliš originálními, novátorskými, informacemi nabitými přednáškami, co nás na ně žene stále znova? Šli bychom na akci, ze které si spíš než jasné návody odneseme hlavu plnou otázek a nejasností? Zaplatili bychom za den, který strávíme “jen tak”? Dovolili bychom si vědomě den, který v práci strávíme jen tak?

Když jsem v Brazílii v roce 2008 poprvé zažila konferenci facilitovanou metodou Open Space, odcházela jsem frustrovaná a zmatená. Lidé si “jen” povídali, ba co víc, sami měli přímo na místě přicházet s tématy, která chtějí na místě a v omezeném čase řešit. Sekce zdánlivě postrádaly strukturu a cíl. Nikde žádný hmatatelný výsledek nebo odpověď. Vlastně tam nebyly ani jasně položené otázky, na které by se daly odpovědi hledat. Pro strukturovaného, organizovaného, pragmatického člověka jako já celkem peklo, řeknu vám…

Když se potkají chaos a pořádek

V Česku, zemi, kde lidé potřebují proces snad i na namazání rohlíku, jsem podobně odvážnou snahu o uvolnění formátu konferencí (nebo jiného typu vzdělávání) zatím nezažila. Možná se taková forma zatím nikomu nehodila. Spíš si ale myslím, že na to zatím nikdo nenašel odvahu. Možná právě proto se zdejší konference podobají jako vejce vejci. Divadelní uspořádání, hlavní pódium s více či méně zajímavými řečníky, celý den na jedné židli a “bav mě, pořadateli”.

Na konci září jsme v divadle La Fabrika uspořádali LMC NeKonferenci. Už samotná půda divadla slibovala den plný hraní, nejistoty a tvůrčí energie. Právě v takovém prostoru jsme se pokusili najít odvahu a vrhnout se do nejistoty. Slibovali jsme si nic víc a nic míň než rozčeřit vody české konferenční scény, dát lidem prostor zažít nejistotu, kreativitu, přirozeně se dělit o zkušenosti a názory.

Zatím jsme se do fáze, že přijdete na konferenci, kde sami jako účastníci až na místě tvoříte témata a tak i obsah akce, nedostali ani my. Ale aspoň se nám povedlo zvednout lidi ze židle, nedat jasné zadání a těšit se z výsledku, který díky tomu mohl vzniknout. A také jsme si dodali odvahu nic neočekávat.

Nadělit svobodu

Připravte si svůj hodinový workshop, jak chcete. Jedinou důležitou věcí je, aby byl postavený na interakci s účastníky a pokud možno neobsahoval klasickou prezentaci. Tak znělo veškeré zadání, které od nás facilitátoři z řad HR, marketingu, managementu, konzultantů či podnikatelů dostali. Důvěra v jejich znalosti, kreativitu a zodpovědnost se vrátila ve velkém. Někteří si připravili soud, ve kterém proti sobě postavili účastníky workshopu. Jiní své téma prezentovali na interaktivní hře. Někdo zvolil metodu hraní rolí, jiný si “vystačil” se sdílením svých zkušeností a přirozenou konverzací s účastníky. Během workshopu Umění ve firmách zněla celým divadlem kytara, workshop graphic recordingu zase přiměl účastníky vzít do ruky pastelky a čmárat si.

Zvednout lidi ze židle

Kromě úvodní a závěrečné motivační přednášky pro všechny účastníky nikdo nezůstal sedět celý den na jednom místě. Volné přecházení mezi jednotlivými workshopy v kombinaci s energií jednotlivých facilitátorů vlilo účastníkům do žil dynamiku, která jim pomohla zůstat celý den v příjemném napětí.

Přijmout nejasný výsledek

Hlavně si na začátku nastavte jasná očekávání, zopakují vám snad na každém kurzu manažerské komunikace. Občas jsme z úst zúčastněných lidí zaslechli poznámku, že si neodnášejí jasné řešení, návod nebo odpověď. Před osmi lety jsem přemýšlela, jaké sdělení ponese tehdy mnou zastřešená konference. Moudrý známý mi řekl: “Možná to, co hledáš, není jasná odpověď, ale správná otázka.” Měl tím na mysli tak zvanou “powerful question”, která podle World Café, facilitační metoda rozvíjející přirozenou konverzaci a sdílení názorů, je otázka, která:

je jednoduchá a jasná
provokuje přemýšlení
probouzí energii
jde do hloubky
odhaluje podvědomé domněnky
otvírá nové možnosti

Vlastně jsme nic revolučního nevymysleli. Nebylo to ani cílem. Chtěli jsme jen uspořádat den, kdy komunita lidí pečujících o lidi vypadne z rutiny, pozná pár nových tváří z byznysového i jiného světa a bude domů odcházet s pocitem příjemně stráveného dne s kolegy. Pokud jim po finálním “spuštění opony a děkovačce herců” vrtala v hlavě alespoň jedna “powerful question”, splnila NeKonference víc, než jsme mohli žádat.

Dovolme si zase hrát a znejistět. Ať už v práci, při účasti na konferencích nebo jejich organizování.

Představte si den, ve kterém si dovolíte nejistotu. Nedozvíte se nic nového. Hlavou se vám budou honit otázky a nejasnosti. A ještě po vás budou chtít, abyste za to zaplatili. Berete?

chaos a řád

byznys a nebyznys

interaktivita

“jen pozitivní myšlenky”

nejistota

odvaha