Téma

Přehlídka chyb, které můžou zabít váš startup

31.12.2014 Radim Koštial 0 komentářů

Založit startup je cool. Otevřít si před sebou noťas se svítícím jabkem je taky cool. Stejně tak, jako o sobě několikrát denně dávat světu vědět na sociálních sítích. Nejvíc cool je ale uspět s produktem nebo službou, kterou sami vymyslíme.

Dlouhodobé odhady jsou neúprosné. Podle nich úspěšně přežije a ve skutečnou firmu se přerodí jen asi 5-10 % startupů, jinak řečeno drtivá většina z nich zajde na úbytě. To může být způsobeno špatnou službou, špatným produktem nebo mylným odhadem trhu. Ale také nemusí. Důvodů a chyb, proč většina startupů nepřežije, může být mnoho.

Googlí-li takový rozjížděč na internetu zahraniční články a zkušenosti na toto téma, zcela jistě jich najde dost. Je logické, že co článek, to jiný názor a to jiné rady na život. Jako ve všem. Ideální je, pokud o kritických chybách v rozjezdu podnikání nepíše jen nějaký chytrolín, ale někdo, kdo má své chyby skutečně odžité. A v ideálním případě někdo, kdo má za sebou třeba smrt své vlastní firmy.

Například na zajímavém portálu Quartz publikovala Susana Montes osobní sebereflexi Clarka Bensona, což je chlapík, který v devadesátých letech stvořil portál eCrush, předchůdce pozdějších sociálních sítí jako MySpace nebo Facebook. Clark v roce 2007 eCrush prodal a své další aktivity vložil do portálu Ranker, kde se hodnotí v podstatě všechno možné. Mimochodem Benson už samotný fakt, že se po prodeji eCrushe okamžitě vrhnul do Ranker, aniž by si vzal time off, srovnal si věci v hlavě a na chvíli vypnul, hodnotí jako jednu z největších chyb svého života.

A jakých pět svých hlavních chyb Clark Benson uvádí? Tady jsou včetně mých komentářů:

1. Nábor „chytrých“ inženýrů, kteří se nehodí pro startup tady a teď
Rozumím tomu, že budovat ambiciózní internetovou firmu vyžaduje skvělé inženýry, designéry, programátory. Jak je ale nabírat v případě rozjezdu firmy, kdy ne každému expertovi může toto prostředí vyhovovat, a navíc začínající podnikatel má stěží schopnosti a zkušenosti k tomu vybrat si správného kandidáta kromě hlediska je mi sympatický / není mi sympatický. Clark doporučuje zainvestovat do jakési poradní komise (personalista, mentor, ajťák…), která společně s vámi recruitment udělá. Náklady na ně nejspíš budou nižší, než náklady spojené s neúspěšným výběrem, mnohdy opakovaným.

2. Pronájem větších kanceláří, než je potřeba
Začít třeba se sdílenou plochou a ve svých požadavcích na kanceláře růst krůček po krůčku společně s růstem firmy, se zdá být logické, ale ne každý takhle přemýšlí. Vše je pochopitelně o objemu vlastních peněz, kterými jste ochotni a schopni svou firmu sponzorovat, než začne vydělávat. A pravidlo víc hotovosti = větší oči skutečně platí.

3. Příliš času je věnováno dokonalosti produktu
Benson doporučuje nedívat se v počátcích moc dopředu a do dálky, ale raději – obrazně řečeno – sklonit hlavu a pustit se do toho, co se musí vyřešit ještě dnes. Máte-li svůj nový produkt, soustřeďte se na to podstatné, na všechnu základní funkcionalitu, která dělá ten produkt tím produktem. V případě jeho konkrétních zkušenosti, které jsou o programování a úpravách kódů, se zdá být logická i rada odložit vše, co není možné stihnout do 45 dní, na potom. Myslím si ale, že ten princip je přeneseně použitelný v počátcích podnikání na všechno. Na produkty i služby. Soustřeďte se na to základní a podstatné a na tom postupně stavte a přidávejte. Nechtějte být „WOW“ už od začátku.

4. Zapomínání na to, že všechny odhady termínů je třeba násobit dvěma
Nevím, do jaké míry to při vývoji nových produktů platí u internetových firem, předpokládám ale, že Clark Benson dobře ví, o čem mluví. Svoje zkušenosti mám ze zcela jiných oblastí průmyslu a tam bych si dovolil říct, že „dvojnásobek“ je ještě příliš konejšivý předpoklad…

5. Být tak zaměstnaný, že nemám čas na sledování trhu
Pamatuju si, jak mě před pár lety při čtení knihy Restart od Jasona Frieda z 37 Signals doslova bolely jeho punkové rady nestarat se o to, co dělají ostatní a starat se jen o to, co dělám sám. Sorry, Jasone, zdá se, že třeba Nokia se tvými radami řídila…

Zcela jiné chyby, které odstřelí váš startup, vyjmenovává na svém blogu Paul Graham a uvádí jich hned 18! Nechce se mi zde probírat všechny a dovoluji si pro vás, čtenáře, vybrat pár, z mého pohledu zajímavých a opět je okomentovat:

- Jediný zakladatel
To dává smysl. Rozjet firmu v jednom je enormní zátěž, a hlavně víc hlav víc ví. Názorový kvas a především společné sdílení rizika jsou k nezaplacení.

- Špatná lokace
Americký Silicon Valley má v přepočtu na obyvatele zhruba dvacetkrát víc startupů než New York. A jak je to u nás? Jak se profiluje Praha, Brno, Ostrava? Kam se soustřeďují inovace? Výzkum a vývoj?

- Malá mezera na trhu
V angličtině se tomu říká niche. Navrhovat svůj produkt či službu pro pár lidí, a navíc s marží takovou, že je sporné, zda nás náš projekt vůbec uživí, je špatně. A na malém trhu, jakým je Česká republika, tuplem.

- Derivace nápadů
Na kopírování nápadů není v začátcích nic špatného. Dlouhodobě ale tento přístup nevydrží. Je třeba se dívat vlastním směrem a často jinam, než se dívají ostatní. A nemám-li nápady vůbec žádné? Tak to půjde těžko…

- Tvrdohlavost
Ano. Ne každý je Steve Jobs. Tahle doba víc než buldočí urputnost na cestě k vysněnému cíli vyžaduje adaptibilitu a ochotu změnit kdykoliv cokoliv.

- Příliš pomalé uvedení na trh
Na dlouhé přípravy, cizelování, vybrušování a načančávání není nikdo zvědavý. A vám utíkají peníze.

- Příliš rychlé uvedení na trh
A teď babo raď! Je to jednodušší, než to vypadá… :) Uvést nedokonalý produkt na trh znamená jen to jediné – ztrátu vaší reputace. Takže raději méně, ale dobře. A včas!

- Shromáždění nedostatečného objemu hotovosti na rozjezd
Co dodat?

- Přehnané utrácení
Peníze na účtu tak svádí…

- Shromáždění příliš velkého objemu hotovosti na rozjezd
Má to logiku: pokud od investora získáte deset milionů, bude asi mít větší potřebu mluvit vám do toho a vše kontrolovat, než kdyby vám věnoval třeba jenom sto tisíc. Takže hodně peněz, nebo absolutní svoboda?

- Zakladatelé se rozhádají
To se stává nejen u startupů, ale i dávno zaběhlých firem. Dokonce to občas postihuje i manželství. Zkrátka lidský faktor je lidský faktor. Podnikat s roboty by nejspíš bylo stabilnější, nepochybně ale méně zábavné.

A že bych na závěr a do třetice přidal i něco ze svého života, když jsem právě osobní zkušenost v úvodu článku tak vyzdvihl?

V roce 2012 jsem po mnoha letech opustil vysoké manažerské místo v korporaci a vydal se vlastní freelance cestou konzultanta. Na tom není nic neobvyklého. Já se ale pustil do podnikání v oboru, který jsem příliš neznal, a vlastně k němu ani necítím nijak vřelý vztah. Všichni se na mě tehdy dívali jak na blázna, že nepodnikám v oblasti, v níž jsem měl dvacetileté zkušenosti a které jsem rozuměl, já se ale zbrkle svezl na vlně svých tehdejších emocí. Můj původní projekt Human Vision, zaměřený převážně na osobní rozvoj lídrů, během jednoho roku zašel na úbytě a já zjistil, že se stejně živím tím, čemu rozumím líp a cítím se v tom doma. Tedy komunikace, leadership, strategie firem a akvizice. Zkrátka svět byznysu.

A kdybych se měl pokusit své hlavní chyby shrnout třeba do tří klíčových bodů, asi bych vše pojmenoval nějak takhle:

Příliš srdce, málo hlavy
Chybný odhad = vstup do naprosto přehuštěného trhu
Nedostatečná kompetence k tomu, co jsem si vybral (to bych samozřejmě eliminoval, kdybych si najal odborníky, ale to já ne. Já se do toho vrhnul sám…)

Ano, založit firmu a rozjet podnikání je opravdu cool. Ale nejvíc cool je úspěch jako takový. Fakt, že firma prosperuje, vám vrátí klid a přidá pocit hrdosti na to, co jste dokázali. Cesta sem je ale trnitá a já rozhodně doporučuji zajímat se nejen o to, v čem jsme dobří, ale i na co si dát bacha. Punkové věrozvěsty a motivátory, radící starat se jen o svůj potenciál a dívat se jenom dopředu a nezanášet si hlavu pochybnostmi, neposlouchejte. Na trhu nejste sami.

A opakovat chyby druhých je možná také zbytečné, nebo ne?

Tak hodně štěstí a co nejméně chyb!

Foto: Flickr user Nick Webb