Téma

Univerzity zanedbávají aktivity spojené s podnikatelskou sférou a veřejností – rozhovor s Cyrilem Klimešem, prorektorem Ostravské univerzity

28.02.2015 Jaroslav Procházka 0 komentářů

Z pozice prorektora Ostravské univerzity pro rozvoj a informatizaci se doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc., snaží už roky propojit firemní sféru s univerzitou a také studenty více zapojit do podnikatelských aktivit. Jako dlouholetý úspěšný manažer a zakladatel firmy k tomu má dispozice. Bavili jsme se spolu o tom, jaká je podle něj v této oblasti role univerzit, proč akademici podnikání příliš nepodporují a proč absolventi humanitních oborů sami moc podnikat nechtějí. Věnovali jsme se také klíčové otázce – co a jakým způsobem by podle něj měly univerzity studenty v této oblasti učit.

Začněme více zeširoka. Jaký je podle vás smysl a význam univerzit v kontextu podnikové sféry?
Závazek univerzit se týká výuky, k tomu náležející vědy a výzkumu, ale je zde také závazek ke společnosti. Prvním dvěma oblastem se přirozeně věnuje nejvíce času a pozornosti, úspěchy a neúspěchy se trvale sledují, hodnotí, a dnes dokonce i měří. Druhý závazek univerzit je vůči společnosti, která je objednavatelem výchovy budoucí populace a zastupuje ji stát. Z těchto hledisek by se tedy univerzity měly zaměřit také na externí aktivity spojené s podnikatelskou sférou a veřejností. Jedná se o tzv. akademické podnikání se zaměřením na rozvoj regionu. Někdy v této souvislosti mluvíme o třetí roli univerzit. A právě tato třetí role je na mnohých univerzitách podceňována.

Proč je podceňována?
Tato oblast není hlavním bodem zájmu univerzit, není to sledováno, hodnoceno ani měřeno a stát, jako zadavatel zastupující společnost, tyto aktivity po univerzitách nějak zásadně doposud nepožadoval. Dnes se však tato role stává na univerzitách módním termínem, ale díky své definici (jde o úkoly, které nesouvisejí přímo s výzkumem a vzděláváním) je také velmi široká a praktické pojetí se může dost lišit.

Takže by stačilo, kdyby stát začal sledovat a měřit i třetí roli univerzit? Nebo je odpověď ukryta spíše v nechuti samotných univerzit? Společnost to přece vyžaduje dlouhodobě…
Stát si tento problém uvědomuje a reflektuje ho v připravovaném zákonu o vysokých školách. V praxi se vysokoškolské instituce mají v rámci třetí role věnovat především zintenzivnění spolupráce s aplikační sférou, sladění vzdělávací a výzkumné činnosti vysokoškolských institucí se strategickým rozvojem regionů a nakonec větší provázanosti s výzkumem prováděným na světové úrovni. Pro naplnění třetí role, tj. k dosažení optimálního stavu spolupráce s takto definovanou aplikační sférou, je v dokumentu doporučováno využití různých druhů nástrojů.

Zahrnuje třetí role univerzit i schopnost studentů podnikat? Měly by univerzity podporovat podnikání a učit studenty, jak na to?
Nezaměstnanost se nevyhýbá ani absolventům univerzit, což je většinou způsobeno důsledkem chybějící praxe. Výjimkou nejsou ani technické či přírodovědné obory. Z analýz vyplývá, že jen 14 % vysokoškoláků při škole podniká, i když nějaký přivýdělek má celých 77 %. Po škole by však chtělo podnikat třikrát víc mladých lidí, přes 38 %. Studenti si často myslí, že ideální doba pro zahájení podnikání je až po ukončení studia. My se jim snažíme ukázat, že je tomu přesně naopak. Vždyť i převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady již během studia na škole, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit rizika. Naše univerzita si to uvědomuje a své studenty v podnikání podporuje, ať již formou inkubátoru, tak praktickými předměty, kde se studenti naučí realizovat a ověřovat svoje podnikatelské nápady. Snažíme se zde studentům ukázat, že postavit se na vlastní nohy a začít podnikat může být zajímavou možností sebeuplatnění. Podnikatelská dovednost je také vyžadována více a více firmami, není to tedy jen oblast podnikajících.

O jaké kroky v této oblasti se tedy konkrétně pokoušíte?
Naši studenti-informatici mají předmět Základy podnikání a managementu, kde se naučí nejen teoreticky, ale hlavně prakticky základy podnikání a vedení firmy a dále realizaci a ověřování produktů a služeb pomocí moderních postupů Lean startup a Service Design. V minulém roce jsme realizovali projekt „Jak zpeněžit nápad“, který byl pilotem pro zapojení širšího spektra studentů napříč obory naší univerzity. Právě kombinacemi oborů totiž vznikají dnešní inovace: namátkou zmíním například IT a lékařské či umělecké obory či geografické aplikace. Zájem studentů o pilotní běh předčil naše očekávání. Během jednoho dne od vyhlášení jsme měli čtyřnásobně více registrací, než byla kapacita workshopů. Pilot byl také propojený s lokálními inkubátory a cowork centry a měl výbornou odezvu. Nyní je poskytován jako volitelný předmět napříč obory našich fakult.

Na co při hodnocení těchto předmětů a aktivit dáváte důraz?
Důraz je kladen především na realizační dovednosti, které studentovi umožní zahájit vlastní podnikání a rozvést původní ideu. V předmětech si studenti také osvojí práci se zákony, např. která z forem podnikání je pro daný podnikatelský záměr vhodnější a proč, a to z pohledu výhod a nevýhod jednotlivých forem, systému zdanění a povinností podnikatele pro daný podnikatelský záměr. Podmínkou pro úspěšné ukončení předmětu je sice účast na předem určených cvičeních a zvládnutí písemného testu, ale hlavní význam má závěrečná prezentace realizovaných výsledků včetně zpracovaného podnikatelského záměru.

Vím, že také spolupracujete na nabídce předmětů pro informatiky společně s fakultou umění. Co je jejich smyslem?
Vytvořili jsme nový obor Vizuální komunikace, který propojuje výtvarně-tvůrčí zaměření s informaticko-technickým. Dnešní designéři potřebují čím dál tím hlubší technické znalosti. Na druhé straně existují informatici ovládající technologie, ale bez zkušeností s výtvarným navrhováním. Pro obě zmiňované skupiny je určen právě tento obor. Koncepce výuky zde klade důraz na samostatnou tvůrčí designérskou práci především s digitálními technologiemi. Jedním ze stěžejních cílů výuky je naučit studenty pracovat s vizuální informací a osvojovat si techniky a způsoby myšlení, které zvyšují efektivitu jejího přenosu. Od teoretické analýzy k vlastnímu vizuálnímu řešení se studenti dostávají také díky znalostem teorie vizuální komunikace i typografie. Svoje schopnosti a dovednosti si studenti již během studia ověřují v povinných praxích v profesionálních studiích. Zároveň jsou podněcováni k rozvíjení kritického myšlení a aktivního zapojení v oblastech kritického a sociálního designu.

A co zmíněná izolovanost univerzit? Spolupracujete v podnikatelské oblasti s dalšími regionálními univerzitami?
Ano, ve spolupráci s VŠB–TU Ostrava organizujeme projekt Green Light (GL), což je studentský akcelerátor. Akcelerátor trvá tři měsíce, během nichž účastníci absolvují praktické workshopy a individuální konzultace. Závěrem tříměsíčního snažení je GL Startup show, na níž jednotlivé týmy představují svůj projekt před odbornou porotou a ty nejlepší mohou získat ceny v celkové hodnotě až 150 000 Kč. Podobné akcelerátory dnes fungují na většině předních českých univerzit, nejvíce samozřejmě na těch technicky zaměřených, a jsou jednou z cest, jak studenty prakticky podpořit v podnikání.

U technik a IT oborů je to jaksi viditelné a dává to smysl, ale co humanitní obory?
Přírodní a technické obory vykazují vyšší zájem o podnikatelské projekty, to je holá skutečnost. Problematika podnikání v humanitních a společenských oborech je ale poměrně málo propagována. S rostoucím významem kulturních a kreativních odvětví a s paralelně postupující dematerializací hospodářských činností je zřejmý vzestup konceptů znalostní a kreativní ekonomiky. V této souvislosti budou hrát stále důležitější roli iniciativy v oblasti humanitních a společenských věd. Společenskovědní a humanitní obory tak mohou generovat výkonné a sofistikované podnikání – stejně jako technologicky orientované firmy. Tento závěr ale mezi studenty humanitních oborů není moc znám, a proto mají pocit svého malého uplatnění v podnikání. Na druhé straně, technicky orientovaní studenti, kteří mají vztah k podnikání, nevidí prostor pro humanitně zaměřené aktivity. To vnímání se snažíme napravit jak zmíněným oborem Vizuální komunikace, tak praktickým předmětem „Jak zpeněžit nápad“ poskytovaným napříč obory naší univerzity.

Je tedy hlavním problémem menšího zájmu o podnikatelské aktivity v humanitních vědách jen všeobecně malé povědomí o těchto možnostech, případně neznalost trendů a potřeb trhu?
Ten problém je asi složitější. Musíme vyjít ze zájmu o humanitní obory. Humanitních oborů na vysokých školách vzhledem k velkému zájmu stále přibývá. Studenti si tyto obory vybírají, protože jsou podle nich zábavnější, zajímavější a lehčí. Absolventi těchto oborů mají výhodu v širším všeobecném základu studia, ale také každý pátý absolvent pracuje mimo svůj obor. Přesto zájem trhu o tyto absolventy stále klesá a nezaměstnanost absolventů humanitních oborů dosahuje asi 6 %. Ubývají i místa ve veřejném sektoru, kde se dříve velmi často uplatňovali.

Ukazuje se, že mladí lidé přistupují k volbě oboru vysokoškolského studia poměrně idealisticky. Zdaleka nejvíce je ovlivňuje vlastní zájem a chuť pracovat v dané oblasti. Až s poměrně velkým odstupem následuje pragmatické kritérium dostatku příležitostí k pracovnímu uplatnění po dokončení studia. Tyto okolnosti a současný zájem především o ekonomická a humanitní studia posilují stav, kdy se na pracovním trhu významná část poptávky firem míjí s nabídkou absolventů škol. Přibývá tak studentů, kteří studují, aby si prodloužili léta svobody, místo toho, aby studovali to, co využijí v budoucnu.

Co přesně by podle vás měly univerzity v oblasti podnikání učit?
Podle mne by se měly ve výuce vysvětlit a následně procvičovat schopnosti nalézt svoji nejcennější přirozenou dovednost z hlediska přínosu trhu či společnosti protnutou s ochotou zákazníků za ni platit. Podnikání je především o dovednostech. Často vůbec nejde o to, co student studuje, ale o co má zájem mimo studium, co ho baví a v čem je přirozeně dobrý. Tímto směrem bychom podle mého názoru měli směřovat. Druhým přirozeným pilířem je poskytnout studentům postupy a metody pro ověření a realizaci nápadů, v našem případě jde o Lean startup a Service Design, ale také nezbytné právní a finanční minimum.

Tušíte, proč akademici podnikání moc nemusí, neučí, nepodporují? Proč jim „nevoní“?
Důvodů je pravděpodobně několik. Řada akademických pracovníků nikdy nebyla v praxi a po absolvování vysokoškolského studia zůstali pracovat na vysoké škole a věnují se jen základním rolím, tj. výuce a vědě. Druhým důvodem je i tlak státu v prvé řadě na vědeckou činnost akademických pracovníků. Podnikání není hodnoceno v žádných kritériích kvality akademických pracovníků. Důvodem může být také izolovanost řady univerzit od potřeb regionů, a tedy malá podpora třetí role univerzit.

Obecně panuje přesvědčení, že by situaci zlepšili odborníci z praxe, kteří by na univerzitách přednášeli spolu s akademiky. Proč se to až na výjimky, a to hlavně v Praze, nedaří plošně?
Problém externích vyučujících na univerzitách souvisí s akreditacemi a publikační činností. Podmínkou pro získání akreditace je kvalitní, tj. dostatečně publikující personální obsazení vyučujících na příslušném oboru. Většina externích spolupracovníků při svém hlavním zaměstnání bohužel nemá prostor a možnost publikovat, neboť zaměstnavatel to nevyžaduje. Proto se univerzita snaží pokrýt výuku oboru vlastními publikujícími pedagogy, neboť odborníci z praxe mnohdy nesplňují kritéria akreditační komise.

Máte vy sám konkrétní nápady, jak by tedy měly univerzity třetí roli naplnit?
V oblasti vzdělávání jde především o celoživotní vzdělávání s využitím nových forem, dále poradenství spojené s andragogickým a kariérním vzděláváním a organizace konferencí. V rámci vědy, vývoje a výzkumu se jedná o poradenství v oblasti vývoje a aplikace poznatků v praxi, spojení teorie s praxí, spolupráce s podniky či firmami formou výzkumu na objednávku, komercionalizací duševního vlastnictví a jeho finančního ohodnocení, založení a podpora vzniku nových firem a společností a spoluúčast při řízení těchto firem. Dále jsou to stáže pro studenty i akademické pracovníky, podpora studentských a akademických projektů, využívání univerzitních zařízení a vybavení pro akademické podnikání, vypracování projektů, studií, analýz, hodnocení projektů pro zadavatele, překlady a tlumočení, vývoj firemního image, návrhy a příprava propagačních materiálů, a v neposlední řadě organizace akcí, prezentací a výstav.

Děkuji vám za rozhovor a ať se vám dál daří propagovat a realizovat třetí roli univerzit.