Téma

Na cestě lídra

31.01.2014 Martin Hudeček 0 komentářů

Posledních dvanáct let svého života jsem součástí a iniciátorem změn firemní kultury středně velké, mezinárodně úspěšné firmy. A jaké jsou mé zkušenosti? Zde je několik tipů. A pozor, obsah má charakter třaskavé látky.

Věnuj hodně času a energie sebepoznání
Uvědom si, co u tebe funguje, a na tom začni stavět
Vědomě rozhoduj, zda ke změně využít revoluci, nebo evoluci, a podle toho nastav svá očekávání. Revoluce se z principu nedá řídit!
Přečti si Platóna a uvědom si, že Ideál je nedosažitelný (od toho je ideál)
Kulturu buduješ tím, jaký jsi, jak myslíš a jak se chováš – každý den, hodinu a minutu
Nic není samo o sobě dobré či špatné, staň se pozorovatelem, ne soudcem
Běžíš ultramaraton, podle toho si rozvrhni své síly a nastav očekávání
Cíl je nástroj – dojdeš na jiné místo, než kam ses vydal (a dojde tam jiný člověk, jiná firma)
Doslov

Tak, to prozatím stačí. Začínáme.

Věnuj hodně energie sebepoznání
Tak tohle se dočteme v každé knize, a až se mnou někdo udělá rozhovor, budu o tom mluvit. Ale upřímně? Pochybuji o tom, že to bude fungovat. Když jsme se na naši cestu změny firemní kultury v roce 2005 vydali, byli jsme silně zaměřeni na výsledek. Uvěřili jsme, že jsme na dobré cestě, a tak jsme vyrazili. Sebepoznání nahrazuji schopností uvěřit. Zbláznit se. Ten správný okamžik vyrazit je, když se vás vaše okolí začne ptát, jestli jste se nedali na novou víru, nedostali jste se do sekty či nepodlehli nějakému novému učení. Na počátku revoluce je nutné být tak trochu blázen. A my tady mluvíme o revoluci. Chceme přece něco změnit. Něco viditelného. Hmatatelného. Chceme se stát lepšími. Chceme lepší prostředí. Svět. Tak se do toho zblázni a jdi. Příliš rozumu ti bude bránit.

Uvědom si, co u tebe funguje, a na tom začni stavět
Máš víru, už ses zbláznil. Změnil ses a teď chceš měnit své okolí. OK. Uděláš první krok a už jsi na cestě. Sám to ale nedokážeš. Ať jsi majitel, nebo manažer. Tak teď přišel čas se zastavit. Zapojit rozum. Položit si otázky, co chceš zachovat. Jsi skutečně připraven na revoluci? Revoluci, která smete vše? Umíš si představit, že to firma nepřežije? Vadí ti to? A co když odejde polovina lidí? Stále v pohodě? Bezva, máš plán. Jako majitel si dělej, co potřebuješ. Jako manažer běž za majitelem a seznam jej se svou cestou. Získej pro změny mandát. Ověř si, jak tvé potřeby ladí s jeho potřebami. A začni tím, že najdeš své zdroje (u sebe i ve firmě). Co funguje? Proč u tebe chce někdo nastoupit do zaměstnání? Proč máš zákazníky? Za co jsou ochotni platit peníze? Jaká je tvá identita? Proč? Protože ty chceš svou kulturu změnit, a ne zničit a postavit novou. Změna znamená, že s tebou i v tom novém kabátě zůstane vše, co jsi doposud udělal. S čím jsi identifikován. Kdo jsi. Změna neznamená, že je něčeho méně. Své historie, identity se nemůžeš jen tak zbavit. Ta i při změně a po ní zůstává tvou součástí. Tak ji využij. Snaž se poznat dobře sebe a svou firmu a hledej to, co funguje a co chceš zachovat. Na cestě se ti to bude hodit. I ty budeš potřebovat oporu.

Vědomě rozhoduj, zda ke změně využít revoluci nebo evoluci, podle toho nastav své očekávání. Revoluce se z principu nedá řídit, ale funguje!
Revoluce je nebezpečná a neřiditelná aktivita. Ale je to jediná cesta, jak něco změnit. Důkladně změnit. A rychle. Evoluce je bezpečná cesta, u které si změny ani nevšimnete. Kdo z nás umí vnímat jemné změny ve svých vztazích s dětmi a partnery? Kdo si uvědomuje ty jemné posuny vztahu k sobě samému? Otočte se a podívejte se na sebe před pěti lety. Je to jiný člověk? A jak se to sakra stalo? Byla to změna řízená? Řekli jste si před pěti lety, že dnes budete tím, kým jste? Pokud chcete změnit firemní kulturu, je za pět minut dvanáct. Nezbývá, než volit revoluční cestu. Na evoluci nemáte čas ani energii.
Revoluce je tak lákavá, dekadentní. Nemravná a okouzlující. Je živá. Bolestivá. Pokud na ni nejste připraveni, vraťte se k mému bodu jedna a přemýšlejte o své víře. O svém bláznovství. O své odvaze a šílenosti. Přestaňte mluvit o změně a užívejte si pomalou změnu evolucí. Jistoty, kterou vám dává. Firemní systém šťouchancem nezměníte. Firmu plamennou řečí a sadou workshopů také ne. (Jasně, teorie chaosu a motýlích křídel mluví o něčem jiném, to je ale jiná perspektiva a nemusí být nutně v rozporu s tím, co vám doporučuji.)
Svou cestu a očekávání s ní spojená si tedy musíme vyjasnit na začátku. Klíčem je sebepoznání. Sebe jako člověka i sebe jako instituce, resp. firmy, v níž pracujete. Potřeba revolučních změn je stav, kdy už nemáte na výběr. Kdy potřebujete razantní krok. Revoluce funguje, jak nás učí dějiny. Nebo snad znáte v naší či světové historii změnu kultury, která proběhla bez prvních revolučních dní, měsíců či let?
Na revoluci je krásná ještě jedna věc – a to, že je postavena na davu, a ne na jednotlivci. A vy potřebujete zapojit svůj firemní dav. U vás to začíná, ale nekončí. (Upřímně, ztráta kontroly a přiznání, že něco neřídíme, to je jedno z nejtěžších uvědomění, které člověka, zejména majitele či vysoce postaveného manažera, čeká.)

Přečti si Platona a uvědom si, že „Ideál” musí zůstat nedosažitelným (od toho je ideál)
Zpět do školních lavic a studovat. Idea je něco, co potřebujeme. Něco, co nás formuje a určuje směr. Svět idejí generuje naše potřeby a stanovuje etalony. Je vstupní branou do světa cílů a očekávání. Potřeb každého z nás. Přečtete si knihu a chcete mít to, co popisuje autor. Kamarád vám vypráví o své skvělé práci a vy ji chcete také takovou. Vy ale nebudete jako kamarád, vaše práce nebude stejná, vaše firma nebude kopií té, kterou popisuje autor právě dočtené knihy. Nemůžete vědět, jací budete právě vy a vaše firma. Svět se točí a my s ním. Naučte se brát své potřeby, přání a cíle s nadhledem. Na 100 % věřit a podlehnout s vědomím, že se mohou kdykoli změnit či zaniknout. Nelpěte na nich. Uvolněte se. Hrajte si. Neberte se tak vážně. Svět idejí je nedosažitelný. No a?

Kulturu buduješ tím, jaký jsi, jak myslíš a jak se chováš – každý den, hodinu a minutu
Co můžeme udělat pro své děti? Jak se stát dobrým rodičem? Věřím tomu, že prostě musíme žít co nejlepší život. Být pro ně vzorem, dát jim možnost učit se od nás a převzít si to, co potřebují. A stejné je to ve firmě. Staré známé ryba smrdí od hlavy zde platí plnou měrou. Chcete, aby vám lidé důvěřovali? Musíte začít tím, že sami začnete důvěřovat. No, to se dobře řekne, ale hůř se to dělá. Jde o ztrátu kontroly. Jde o schopnost unést občasnou deziluzi z člověka, který nás zklame a zneužije naši důvěru. Pokračovat. Dokud nejste připraveni důvěřovat, nemáte šanci vybudovat svobodnou firmu, která je založena na principech demokratických ideálů. Sorry, ale do té doby je to hra. Falešná hra založená na tom, že dělám to, co se teď nosí. Bez vlastní filozofie, bez vlastní identity. (Tady jsem v pasti, protože ten, kdo je schopen přiznat si, že nemá sílu důvěřovat, je už na dobré cestě začít důvěřovat, a ten, kdo s tím nemá problém, často nedůvěřuje ani sám sobě do té míry, aby si to přiznal… taková hezká spirálka. )

Nic není samo o sobě dobré či špatné, staň se pozorovatelem, a ne soudcem
V revoluční i porevoluční fázi se dějí věci. Občas to vypadá hrůzně. Vydržte. Naučte se nesoudit a nehodnotit. Alespoň většinou nehodnotit. Udržet si nadhled. Najít si jinou víru než víru v dobré a špatné. U mě fungovala a funguje otázka, k čemu je právě toto užitečné. Najdi si svou otázku. Změna je cesta, která se kroutí a je plná kamenů. Nemůžeš přece každý kámen hodnotit. To bys zůstal hned na začátku a po prvním probuzení z revolučního opojení bys začal zmateně pobíhat. Ztratíš se a vrátíš se na začátek. A tam už to nebude takové, jako jsi byl zvyklý. Nehodnoť. Jdi dopředu, podporuj, fandi. Řeš problémy, které nastanou, ale nepovažuj problémy za něco, co je špatné. Něco tě učí. Usměrňují tvou cestu. Ukazují ti, kudy ne. Malý problém, který tě donutí ke změně směru, může zabránit mnohem většímu problému, který by následoval. Drž se své víry – dokud jdeš do kopce, musíš věřit. Budeš mít čas vystřízlivět a zbavit se své víry, až překonáš první kopec.
Řekněme si to na rovinu, revoluční doba rozkolísá celou společnost. Na vysokých vlnách rozbouřeného moře se nedá dlouho existovat. Po bouři přijde uklidnění a uspořádání. Nové uspořádání.

Běžíš ultramaraton, podle toho si rozvrhni své síly a nastav očekávání
Připrav se na to, že změna firemní kultury může být krátká pouze v případě důkladné revoluce, kdy nemáš nic pod kontrolou a vše je plné destrukce. Po požáru rychle vyraší nový život. Částečně kontrolovaná revoluce (intenzivně komunikuješ se svými lidmi, získáváš je pro změnu, držíš si ty klíčové, učíš se jim naslouchat a upravuješ svou víru tak, aby pro ně byla únosná) je běh na hodně, hodně dlouhou trať. A většinu cesty budeš v čele rozrážet vzduch. V polovině ti dojdou síly. Viděl jsi někdy maratonský běh? Ty jsi ten keňský běžec, který táhne svůj tým a udává tempo. Do ústraní se dostane až na konci cesty. V cíli už není vidět, ale tým by bez něj do cíle nedoběhl.
Ten závod běžíš v České republice. Když si čteš, jak to dělají v USA, v Japonsku, Brazílii, uvědom si, že tam jsou jiné podmínky. Jiná mentalita, jiné podnebí, jiná historie. Nepodceňuj kulturní rozdíly a rady, jak běžet, uprav na místní poměry. Postarej se o sebe. Ty musíš vydržet. Ostatní vydrží, když budou mít koho následovat. Protože tempo udáváš ty.

Cíl je jen nástroj, nikdy nevíš, jak to dopadne, a vždy dojdeš na jiné místo, než kam ses vydal (a dojde tam jiný člověk/firma)
Když jsi svou cestu ke změně plánoval a stanovil jsi cíl, byl jsi jiný člověk. Pokud se ti podařilo iniciovat změnu firemní kultury, změnil ses i ty sám. A firma, to jsou lidé. Změna firemní kultury, to je změna myšlení a chování těchto lidí. Změna způsobu vnímání sebe a svého okolí. Změnilo se prostředí, ve kterém se nacházíš. Máš kolem sebe jiné lidi. Změnili se zákazníci nebo tvoje vnímání zákazníků.
Na počátku jsi nemohl vědět, jaké to bude na konci. Potřeboval jsi cíl k tomu, abys vyrazil. Musel jsi uvěřit. Smyslem cíle nebylo jeho dosažení. Nebo jinak, cíl se měnil každým dnem, kdy jsi byl na cestě. Smyslem cíle bylo umožnit změnu.

Doslov
Tady svůj výčet skončím. Změna firemní kultury. Velké a aktuální téma. Cílem tohoto textu není poskytnout jednoduchý návod. Takový návod neexistuje. Nebo já jej neznám. Věřím tomu, že si každý musí vytvořit svůj vlastní návod, svou vlastní cestu. Jen ty, milý čtenáři, znáš své prostředí a znáš sebe. Jen ty si musíš projít touto cestou.

Odradil jsem tě? Říkáš si, tak to raději žádnou změnu? Bezva. Ještě nepřišel tvůj čas. Nebo neodradil, stejně jdeš do toho? Nic tě nezastaví? Zamiloval ses do změny? Tak se chovej jako zamilovaný. Ten se přece také neptá…

Prošel jsi vodami revoluce, zažil jsi uklidnění? Tak si opět polož otázky, tentokrát s celým svým týmem. Čeho jsme dosáhli, co funguje? Co jsme se naučili? Jak se nám žije? A kam půjdeme dál? Vydejte se na novou cestu za změnou firemní kultury. Zkuste evoluci. Už nepotřebuješ velké změny. Jsi citlivější a vidíš i malé rozdíly. Umíš se z nich radovat. Tak k čemu revoluci? Neboj, ona se sama přihlásí, až přijde její čas. A bude si tě řídit k obrazu svému.

PS: Na revoluční i porevoluční dobu si najdi partnera, který stoji mimo. Někoho, kdo ti umožní udržet ve hře rozum. Kdo ti bude oporou, až ji budeš potřebovat. Kdo ti bude průvodcem.

Foto: Flickr user Emiliano