Téma

Petra Pavičová: Máme se hodně co učit o zkracování procesů

31.12.2013 Lenka Mydlová 0 komentářů

Flexibilita, energie, efektivita a odvaha – to jsou vlastnosti, které na rozdíl od podnikatelských noviců nejvíce chybí zaměstnancům korporací. Tvrdí to Petra Pavičová, manažerka společenské odpovědnosti společnosti T-Mobile. Petru jsem si k rozhovoru vybrala záměrně – pod svými křídly rozvíjí v T-Mobile soutěž Rozjezdy roku pro začínající podnikatele a navíc dříve sama podnikala. V rozhovoru o tom, jak a proč firmy v posledních letech podporují začínající podnikatele, se odrážela skvělá kombinace jejích zkušeností, informací a inspirace.

Soutěž Rozjezdy roku podporuje začínající podnikatele. Proč zrovna je?
T-Mobile podporuje neziskové organizace v rámci své strategie společenské odpovědnosti již od roku 2005. Dlouho ale u mnoha zaměstnanců přetrvával pocit, že je to více méně aktivita jednoho oddělení, něco hezkého, co firma dělá nad rámec svých běžných povinností, ale s nimi to nemá moc společného. Když jsem v roce 2011 do firmy nastoupila, rozhodla jsem se tento pohled změnit, a hledala jsem proto projekt, který by podporu komunit více propojoval s naším byznysem.

Jak se na váš nápad tvářili kolegové?
S myšlenkou podpory začínajících podnikatelů jsem šla nejdřív za kolegy v marketingu. Zpočátku se na mě dívali stylem: My děláme byznys, ty si dělej „svou” charitu a nech nás být. Pak jsem ale našla kolegu, který měl na starosti firemní zákazníky. Zjistila jsem, že se snaží najít způsob, jak se na začínající podnikatele coby T-mobile lépe navázat, abychom je více poznali a dovedli s nimi snáze komunikovat. Našli jsme společné body a na nich Rozjezdy postavili.

Jaké byly vaše hlavní argumenty?
Čerpala jsem z fungující spolupráce s neziskovými organizacemi, se kterými již třetím rokem v rámci odborných seminářů sdílíme naše zkušenosti, a také z vlastního podnikání. Vzpomínám si, jak i mně v začátcích chyběly zkušenosti a odborné poradce jsem si bohužel nemohla dovolit. Navrhla jsem proto postavit Rozjezdy roku především na sdílení know-how. Věřila jsem, že jim po odborné stránce můžeme hodně pomoci, a to jak my sami, tak ve spolupráci s dalšími odborníky, které můžeme sehnat snáze než začínající podnikatel.

Co pro vás bylo na začátku nejviditelnějším přínosem?
Zapojili jsme do Rozjezdů naše obchodníky, kteří nám do tohoto projektu doporučili zajímavé a zkušené podnikatele z regionů – naše zákazníky, kteří zasedli do místních porot a v jejich rámci se s podnikateli dělili o své zkušenosti. Současně tuto společnou aktivitu vnímali velice pozitivně, což zpětně ulehčilo i naše obchodní vztahy. Vznikla tak zajímavá „platforma", kde se všichni navzájem učíme, motivujeme a inspirujeme. Díky tomu Rozjezdy přestaly být pro zúčastněné kolegy „ztrátou času".

Kdo se do Rozjezdů kromě vás přímo zapojuje?
Jsou to už zmínění kolegové z marketingu, obchodníci, obchodní ředitelé, kteří zasedají v porotách, a další kolegové, naši trenéři, kolegové z HR a další. Už na začátku jsme navíc získali „záštitu” generálního ředitele. To mi v začátcích opravdu velice pomohlo. Pootevřelo mi to dveře do dalších oddělení. V tu dobu bylo opravdu velice těžké kolegy přesvědčit, že tento projekt bude přínosem pro nás všechny a není to jen „můj" projekt, se kterým je navíc otravuji.

Zmínila jste, že jste sama podnikala. V čem?
Měli jsme cukrárnu. Bylo to fajn a fungovalo to. Dodneška potkáváme lidi, kteří říkají, jak vzpomínají na naši zmrzlinu. Přišlo nám ale, že jsme moc mladí, abychom zůstávali v jedné cukrárně. Na to abychom cukrárnu rozšířili, jsme neměli dostatek financí, zkušeností a v té době asi ani odvahy. Následně jsem se proto vrhla do firem.

Jakou radu byste v období svého podnikání uvítala od velkých firem?
Já bych to nedělila na velké a malé firmy. Spíš záleží na tom, jací jsou to odborníci a jak dokážou přetavit teorii do praxe. Pokud se na začátku podnikání setkáte s člověkem, který je ochoten se o svou zkušenost podělit, je to k nezaplacení. Člověk si samozřejmě musí něčím projít, aby se poučil. Nikdy to není tak, že vám někdo poradí a vy to přesně podle toho uděláte. Pokud je ale člověk trochu soudný a ctí člověka, který mu radí, může si hodně odnést. A taková rada by mi tenkrát dost pomohla. V začátcích jsme se potýkali nejen s osvojením si cukrařiny, ale i s řízením podniku a podobně.

Jak ve svých zaměstnancích podporuje podnikatelský přístup T-Mobile?
Třeba nedávno jsme vykopávali projekt Big head, což je soutěž pro start-upy zaměstnanců. V Polsku existuje v rámci skupiny Deutsche Telecom tým, který má za úkol podporovat inovace a technologie ve východní Evropě. Ve spolupráci s nimi vymýšlíme další projekty, do kterých by se mohli naši zaměstnanci zapojit.

Jak to funguje?
Jsme na začátku. Pár projektů se objevilo, ale neměly až tak velké ambice nebo představu, co dále. Nevím, jestli zaměstnanci vezmou tohle pošťouchnutí jako příležitost a do realizace svého projektu se opravdu vrhnou, anebo usnou na vavřínech. Získali nejen finanční podporu, ale také mají možnost využít každý pracovní pátek právě pro svůj projekt. Zároveň mohou požádat o odbornou podporu a podobně. To určitě zafungovalo a přimělo více lidí zapojit se, ale uvidíme, kam to dotáhnou dále. Já si ale říkám, jestli lidé, kteří chtějí rozjet svůj start-up, u nás vůbec jsou. Podle mě „klasičtí start-upisti", inovativní lidé, kteří chtějí svou myšlenku posunout dál a dělat opravdu něco velkého, v korporaci asi nebudou. Možná v ní začínají, ale dlouho v ní nevydrží.

Čím se podle vás může T-Mobile od začínajících podnikatelů inspirovat?
Máme se hodně co učit o zkracování procesů, efektivitě a flexibilitě. Už je to lepší – snažíme se některé procesy zkrátit, máme projekt, v němž lidé mohou upozorňovat na to, co zpomaluje jejich práci. V korporaci o více než 2 500 lidech, se zaběhnutými systémy, to ale nejde hned. Ráda bych, kdybychom se od těchto lidí inspirovali, protože při svých rozpočtech dokáží být kolikrát daleko kreativnější, efektivnější a v neposlední řadě i flexibilnější. Někdy je co se učit i v oblasti zákaznické podpory.

Co vás nejvíc baví na setkávání se začínajícími podnikateli?
Energie, zápal pro věc – na tom „jedu”. Potřebuji energii a emoce a v byznysu není vždy snadné je najít. Od několika investorů jsem se dokonce dozvěděla, že je často přesvědčí právě zapálení a emoce, které člověk do projektu dává. Odpustí mu, že není zcela odborníkem, a to i proto, že právě s tím mu dokážou pomoci. Stejně to máme i v Rozjezdech roku. Oceňujeme také odvahu a zápal.

Je energie a odvaha něco, co vám v korporacích chybí?
Ano, mám pocit, že většina lidí odvahu postrádá a předávají svou odpovědnost na někoho jiného. Flexibilita, efektivita a odvaha – to je podle mě to hlavní, co by se korporace mohly učit od podnikatelů, a nejen těch začínajících.

Děkujeme za rozhovor.