Asi málokdo zakládá svou firmu s cílem, že ji jednoho dne výhodně prodá. Většinou chceme nejdřív svobodu, volnost, hlavně se uživit, a teprve na tom pak stavět dál. I když na to třeba v začátcích nemyslíme, může přijít den, kdy budeme potřebovat sehnat investora, anebo u našich dveří nečekaně zazvoní sám od sebe. Je fajn být na tuto možnost od začátku připraven.
Peněz je na světě dost a tzv. andělských investorů (individuálních investorů nebo sdružujících se dohromady), vkládajících svůj kapitál do rozjíždějících se firem s velkým potenciálem, také. Navíc investovat do startupů je cool a trendy. Nadměrný zájem investorů o investice do trendy startupů s sebou logicky přináší i přefinancování, neúměrné nafouknutí bubliny a nereálné tržní ceny. Velké peníze jsou často investovány a měněny jako rizikový kapitál za menšinové podíly ve firmě, navíc s krátkou historií a nejasnou budoucností. Na druhou stranu, když to opravdu vyjde, výdělek je pro investory nesrovnatelně zajímavější, než pokud by své bankovky množili třeba dělením. Kromě typických investorů do podílu ve firmě váš startup také může chtít „spolknout“ větší ryba z oboru a začlenit vás ve své akvizici do své rodiny firem.
Globální investiční bublina?
Takový „taxikářský“ Uber je dnes se svým doslova raketovým vzestupem pravděpodobně nejžhavějším startupem na světě. Jeho úspěch není o nových technologiích či nových produktech. Uber jednoduše změnil byznys model a to, jak se lidé přepravují z místa na místo. Trendy horečka kolem nejznámějších startupů vyšroubovala hodnotu Uberu na víc než 40 miliard dolarů! Příjmy a výdělky Uberu neznám, ale ta částka se mi zdá být nejen šílená, ale až k smíchu.
Jezdíte na dovolenou a rádi si rezervujete pokoj či celý byt přes Airbnb? Já ano a mám s Airbnb ty nejlepší zkušenosti. Domácí prostředí, osobní kontakt s majiteli bytů a dokonalá webová aplikace mě od začátku nadchly. Proč o tom mluvím? Protože Airbnb, který založili tři kluci v San Francisku v roce 2008, má dnes vyšší tržní hodnotu než třeba řetězec luxusních hotelů Hyatt, aniž by Airbnb vlastnil jediný hotel či jediný pokoj. A jak je pro startupy příznačné – Airbnb původně začal nabízet cereálie a nafukovací matrace, než vše překopal úplně jinak a v úplně jiném segmentu trhu.
Skvělé akvizice u nás
Třeba si ke čtení tohoto článku právě pochutnáváte na sushi či pizze, kterou jste si předtím objednali přes oblíbené servery damejidlo.cz nebo jidloted.cz. Pokud ano, tak vězte, že začátkem ledna oznámila akvizici obou serverů firma Delivery Hero, globální lídr v online objednávání a rozvozu hotových jídel. Firma s centrálou v Berlíně má dnes více než 1 500 zaměstnanců a jídlo dodává hladovcům ve 24 zemích světa. Delivery Hero tuto akvizici logicky vysvětluje záměrem expanze firmy v našem regionu a nákup zavedené lokální značky se přímo nabízí jako nejrychlejší cesta k získání největšího, a navíc stále rostoucího podílu na trhu.
To je nepochybně velkým úspěchem obou českých startupů, zejména vezmeme-li v úvahu fakt, že prvně jmenovaný je na trhu od roku 2012 a ten druhý dokonce od roku 2013. To vše dokazuje, že „hladová“ mezera na trhu se najít dá a že pokud ji zakladatelé firem správně vyhmátnou a ke svému byznysu přistupují nejen chytře, ale i poctivě, je to ta správná cesta. A třeba i k tomu, že vám bohatý investor zaklepe na dveře rekordně brzy, což příklad obou startupů dokazuje. Navíc tahle konkrétní investice není pouhou rizikovou investicí jakýchsi andělů, ale akvizice velkou firmou, která tak rozšiřuje svůj byznys a nově začleněným českým firmám dá nejen zázemí a stabilitu velké „matky“, ale nepochybně i podporu a prostředky na další rozvoj.
Investice do českých analýz dat
To, že investice do startupů jsou in a někdy se vzpírají oldschoolové logice a tradičnímu opatrnému zvažování zhodnocení investice, dokládají loňské rekordní investice na českém startupovém nebi. Skupina investorů na jaře nasypala do českých Socialbakers, kteří se zabývají analýzami sociálních sítí, v přepočtu zhruba půl miliardy korun, čímž se hodnota firmy zvedla na tři miliardy korun. To je fascinující, vezmeme-li v úvahu třeba fakt, že Socialbakers do té doby vlastně ani negenerovali zisk, který by stál za řeč.
Půlmiliardovou investici – mimochodem od Intelu – loni také získali původně domácí GoodData, kteří se rovněž specializují na analýzu dat, i když v tomto případě firemních. Firma o 300 zaměstnancích už svoji centrálu dávno přesunula do Kalifornie, vývojové oddělení ale zůstává nadále u nás. Tahle investice nebyla první, firma už v několika vlnách získala finance v hodnotě více než 100 milionů dolarů.
Zejména technologické firmy s virtuálními produkty u nás táhnou nejen klasické investory, ale i velké finanční skupiny, které se o segment startupů začínají zajímat. V investicích na startupové scéně u nás rozhodně nelze nezmínit vstup finančních skupin jako KKCG, J&T nebo RSJ Karla Janečka, který je třeba i spoluvlastníkem českého oceněného startupu Liftago , jenž nemá daleko k už zmíněnému Uberu. Bez zajímavosti také není, že do investic a akvizic se opřely i české bývalé antivirové startupy, které mezitím dospěly v silné a úspěšné firmy, jako Avast či AVG.
Jak se vůbec investuje dnes?
Pokud byste u investic do startupů čekali klasický přístup, tedy opatrné zhodnocení všech čísel, výsledků, rizik, právních aspektů a důkladné zpracování prognóz výsledovek na pár let dopředu, byly byste překvapení. Zejména technologické startupy táhnou a investice do nich se – alespoň pro mne – občas vzpírají obyčejné logice. Je za gigantickými investicemi do firem, které toho zatím moc nepředvedly nebo negenerují žádný zisk, geniální vizionářství? Nebo spíš riziková investice, tedy částečně adrenalinová hra? A podle čeho se investoři rozhodují?
Odpověď možná najdeme ve shrnutí investora Armanda Biondiho v jeho článku na FastCompany, který – kromě otevřenosti a transparentnosti – to, co investora na startupu zajímá, redukuje především na:
Všimněme si, že se tu téměř nemluví o číslech, výkazech, ziskovosti, kapitálu, návratnosti v příštích letech. To je – zejména pro někoho, kdo s klasickým přístupem k akvizicím pracuje – nesmírně osvěžující. Rychlé uvažování, intuice, víra v úspěch a spolehnutí na šestý smysl jsou příjemným průvanem v tradičním pojetí byznysu. A že to jednou vyjde a příště ne? Nevadí. I nepovedená investice je zábavnější než žádná.
Otevřenost nade vše
Myslet ve dne v noci jenom na to, komu a za kolik svou firmu prodám, je pitomost. Od samého založení a postupného budování by ale podnikatelé na tuto eventualitu měli být připraveni. A zmíněný Biondiho důraz na průhlednost je myslím důležitý. Zažil jsem pár případů, kdy z akvizice kvůli zatajování sešlo. Šolichání, utrácení na firmu a snižování zisku kvůli daním, zaonačování, zatajování neúspěchů, zavírání očí nad tím, co zrovna neklape, se může vymstít a srazit vaši cenu na minimum.
Neúspěchy a to, co je špatně, už schovávat a tajit nemusíme. Naopak. Startupová kultura na neúspěchu a poučení z něj stojí. A křišťálová transparentnost a otevřené přiznání nejen svých úspěchů, ale i neúspěchů jsou tím, co investoři nejen ocení, ale naopak vyžadují. A je jedno, jde-li o andělského investora nebo firmu z oboru, která vaši firmu koupí, aby ji úspěšně začlenila do svého globálního portfolia.
Co za to?
Byznys je o lidech a rozumný investor firmu nekoupí, aby ji kompletně předělal, vyměnil, osekal a zredukoval. Firma či startup bez lidí je prázdná obálka a seznam hmotného majetku, který se dá koupit všude a levněji. Nápad, invence, lidský rozměr, tým, firemní kultura, transparentnost a upřímnost sami k sobě a k tomu, co děláme, by měly být těmi hodnotami, bez kterých se dnes firma už neobejde. Už jenom proto, že to jsou parametry, bez kterých vaši firmu nikdo nekoupí.
Pokud jsou tyto hodnoty zároveň klíčovými hodnotami těch, kteří svůj startup zakládají a budují, jsou možná nejen na dobré cestě k vlastní úspěšné firmě, ale i o krůček blíž k situaci, kdy potenciální investor za dveřmi třeba skutečně stojí. A nakonec i k tomu opojnému momentu, kdy máte ten luxus rozhodnout se svou firmu za velké peníze prodat, anebo třeba světoznámého zájemce zdvořile odmítnout a vzít svoje kolegy na večeři.
foto: Flickr user Doran