Téma

Jak se rodí safari…

02.04.2013 Vendula Andrlová 0 komentářů

Na konci března se v Praze konala experimentální konference, jejímž cílem bylo představit koncept svobodného učení dospělých, tzv. heutagogiky. V čem experiment spočíval? Pojďme se společně podívat na zrod rozvojového safari a nechat se inspirovat, jak je možné dát podobnou akci dohromady. Proč? Protože možná podobnou akci budete příště organizovat právě vy!

Zorganizujte „kočkopsa“

Kolem svobodného učení existuje v zahraničí celkem robustní teorie, která není v Česku příliš známa. Na druhou stranu konference, která má co nejlépe vyjadřovat svobodu v učení a převzetí iniciativy ve vlastním rozvoji, si nevystačí s typickým konferenčním schématem „řečník-řečník-pauza-řečník“. Spojit seznámení s teorií a poskytnout možnost zažít na vlastní kůži, jak představovaný koncept funguje, byl kompromis, který nakonec konference Welcome Heutagogy! zvolila. Dopolední „výkrmna“ odpovídala na otázky „proč“ (proč je důležitá svoboda v učení, proč právě dnes, proč je založena na osobní motivaci apod.) a odpolední zážitková ukázka ukazovala, „jak“ (jak to může vypadat, když máme prostor, čas a možnost volby pro svůj vlastní rozvoj). Zatímco dopoledne bylo celkem srozumitelné, neboť se neslo v duchu „keynotes lidí, co mají co říct“ následovaných diskuzním panelem, odpoledne byl oříšek. Bylo potřeba na tři a půl hodiny zajistit košatý program pro zhruba 80 lidí, který by si mohl každý účastník akce projít zcela individuálně. Podle svých preferencí, tempa, nálady.

Nový formát vyžaduje nové přístupy

Při organizování konference je asi každému jasné, jak zajistit řečníky. Zadáme téma, vyčleníme časový úsek pro každou přednášku, zajistíme techniku a jsme v zásadě hotovi. U zážitkové konference je situace jiná. Spoluorganizátorka Welcome Heutagogy! Monika Barton vysvětluje ke konceptu odpolední části koference: „První věcí, o níž jsme zjistili, že se bez ní při koncipování nového formátu nehneme, bylo nastavení jazyka a terminologie, abychom se vůbec mohli domlouvat. Jak jsme ale záhy zjistili, byla to i věc, která dokázala neskutečně zvýšit naši motivaci. Rozhodli jsme se formát pojmenovat ,rozvojové safari', neboť jsme chtěli co nejvíce vizualizovat zážitek, který na účastníky čeká. Se safari je spojeno dobrodružství a momenty překvapení, možná i jisté nepohodlí nebo dokonce zklamání původních očekávání. Safari se na rozdíl od návštěvy ZOO dá plánovat jen do určité míry, na safari se musí člověk umět přizpůsobit tomu, co se – občas neočekávaně – stane. Často musí vyvinout úsilí kvůli změně původního směru či naopak odolávat neplánovaným novým lákadlům. Název nám tedy pomohl dostat lidi na jednu loď.“

Prostor jako klíč k tvořivosti

Konferenční místo, které má podporovat svobodné učení, musí být inspirující, organické, má podněcovat kreativitu a poskytovat širokou škálu variabilních prostor a zákoutí. Nesmí svazovat a ubíjet a nikomu by v něm neměl vadit „cvrkot“ neustále se hemžících a přeskupujících jedinců. Samozřejmostí by měl být internet s rychlým připojením pro velký počet lidí. „Zážitek z rozvojového safari spočívá totiž v tom, že v jednu chvíli na několika místech probíhají různé aktivity a účastníci se mohou rozhodnout, kdy a na jak dlouho se budou každé z nich účastnit. Mohou mezi těmito aktivitami libovolně pendlovat, náhodně je objevovat nebo si udělat plán. Mohou dokonce vytvářet vlastní diskusní skupiny nebo se ,uklidit' na nějaký čas do klidové zóny a ponořit se tam do knížek nebo si zasurfovat na internetu. My jsme v rámci dohodnutého prostoru otevřeli 15 stanovišť, což se pro 80 účastníků ukázalo jako celkem dobře trefený počet,“ říká k odpolední části další z organizátorek Eliška Králová.

Za vším hledej „rangery“

Odpolední safarijní zážitková část však nestála pouze na prostoru, ale především na lidech. Výběr odpoledních „rangerů“, tedy průvodců po safari, zabral organizátorům nejvíce času. Bylo nutné rangery nejprve vytipovat, potom se s nimi individuálně sejít, vysvětlit jim koncept safari a domluvit se, zda jim tento formát doopravdy sedí. Ranger totiž musel být superpřizpůsobivý tvor, který špičkově odvede svou práci a zároveň nemá potřebu soutěžit s ostatními „o nejlepší umělecký dojem“. Musel být připraven na to, že v jednu chvíli bude na svém stanovišti poskytovat individuální konzultaci a o několik minut později přejde plynule do diskuse se skupinou dvaceti nově příchozích účastníků. Nesmí se cítit dotčen, pokud někdo po chvíli jeho stanoviště opustí, a musí zvládnout i možnost, že na něm třeba bude i nějakou dobu úplně sám. Potřeba jsou tedy lidé, kteří jsou nejen vynikajícími lektory a znají skvěle svoje téma, ale mají také dobře zvládnuté své ego a jsou schopni naprosto otevřeně sdílet. Konference přinesla dobrou zprávu: tito lidé mezi námi opravdu existují.

Lidé na scéně a v zákulisí

Asi není překvapením, že velmi důležití jsou i lidé „za scénou“ – nalézt špičkové produkční může být stejná anabáze jako lov potenciálních rangerů. Ideální produkční safari je podle zkušeností člověk prohnaný TEDxy, Svobodami NaŽivo a podobnými projekty, protože má nejen zkušenosti, ale i kvalitní network a chápe výrazy jako „sebemotivace“, „zápal pro věc“ nebo „nějak to jít musí“.

Těchto lidí není moc, jsou snad ještě vzácnější zboží než rangeři, a pokud se povede je získat, je napůl vyhráno. Jsou to dirigenti, kteří jsou schopni sladit a rozehrát orchestr dodavatelů, rangerů a účastníků. A jestliže k tomu ještě navíc bravurně brázdí vody sociálních sítí, je vyhráno na 90 %. Každé safari musí mít svého hlavního průvodce, moderátora, který je schopen si v tomto vysoce organickém prostředí zachovat přehled, strukturu, šarm a vtip. To je role pro bystrého člověka s pohotovými reakcemi, který dokáže myslet „za roh“ a glosovat dění. Měl by umět pomoci účastníkům s orientací a nenápadně monitorovat průběh akce tak, aby ji nenásilně dovedl do finále.

Šíření svobody v učení je jen na nás

Vytvořit akci, která vypadá „neplánovaně“ a poskytuje prostor pro aktivní zapojení všech, kteří o to projeví zájem, je projekt na několik měsíců i pro dobře sehraný tým. Věřme, že se koncept svobodného učení jednotlivců i týmů ve firmách dostane do širšího povědomí a podobných akcí a nadšených organizátorů bude přibývat.

Podívejte se na přednášky Stewarta Hase, Lisy Blashke a Luise Suareze, představitelů heutagogického konceptu a hostů březnového Rozvojového safari.

Přednáška Stewarta Hase