Téma

Dobrovolnictví 4x jinak – Barbora Jindřiška Petrtýlová – držitelka ceny Srdcař roku za dlouholeté dobrovolnictví

08.12.2014 Lenka Mrázová 0 komentářů

Paní Barbora, IT specialistka, získala letos v září cenu VIA Bona v kategorii Srdcař roku. Byla oceněna na základě svého 14letého dobrovolnického působení pro místní pobočku UNICEF, kdy se každou první sobotu v měsíci celý den účastní charitativního prodeje pečených výrobků v pasáži Myslbek. A nejen to. Nešlo proto se nezeptat…

Jaké činnosti se ve svém dobrovolničení nejvíce věnujete a pro jakou organizaci?

Nejvíce asi získávání peněz pro různé neziskové organizace, fundraisingu. Profesionálně, dá-li se to tak říct, jsem začala s jednorázovými akcemi, jako je například Květinový den Ligy proti rakovině, než jsem narazila na Pečení pro děti, kde jsem „zapustila kořeny“. Na vysoké škole, kdy jsem měla více volného času, jsem se kromě Pečení zapojila i do Programu Pět P, což byla úžasná zkušenost. Teď si vedle Pečení pro děti sem tam „střihnu“ i nějakou akci navíc, ať už sbírku oděvů a potřeb po povodních, pomoc s úklidem, vloni to byla Národní potravinová sbírka a podobně.

Co vám osobně dobrovolnické aktivity přinášejí? Proč to vlastně děláte?

Dobrovolnictví je o dávání, osobní zisk je jen bonus, povětšinou ve formě radosti, zkušenosti nebo zábavy. A proč? To je jako ptát se, proč si denně čistím zuby… Když má člověk štěstí a narodí se do blahobytu, na který není v běžném životě nárok ani není samozřejmostí, tak je téměř jeho povinnost podělit se s těmi, kteří takové štěstí neměli. Tak to prostě je.

Je naopak něco, co jste díky dobrovolničení ztratila, resp. čekala jste to, a ono to zatím nepřišlo? Nebo jste si zpočátku myslela, že to bude úplně jinak?

Malilinko jsem ztratila iluze o lidech, ale zatím naštěstí opravdu jen malilinko.

V čem taková práce může obohatit toho, kdo si to ještě nevyzkoušel? Můžete dobrovolničení doporučit i jiným lidem? A pokud ano, jakých by se měli držet principů při výběru organizace, které chtějí věnovat svůj, čas, znalosti, energii?

Kdo si to, jak vy říkáte, ještě nevyzkoušel, má dluh vůči společnosti, obohatit ho tedy může třeba umoření tohoto dluhu…

Ale bez legrace – obohacení je podle mě především v radosti, nových zkušenostech, poznání nových lidí a občas i v zábavě, ale jak jsem už zmínila, cílem by nemělo být něco získat, ale dát. Určitě mohu doporučit jakoukoli činnost, ba dokonce musím! Myslím, že si každý může najít organizaci se stejnou filozofií, jakou má on sám, nebo která se věnuje stejné věci, jaká baví i jeho, nebo která využije znalosti, kterými disponuje. Když na to přijde, tak bohatě stačí pomoct slepci na ulici, vozíčkáři do tramvaje nebo namísto komerčních přáníček koupit třeba přáníčko Konta Bariéry. :)

foto: autorka