Téma

Jak technologické trendy ovlivní naše pracovní prostředí

29.01.2015 Jaroslav Procházka 2 komentářů

Technologie mění náš život, trhy i náš způsob práce již delší dobu. Někdy je kolem toho velký humbuk, někdy to zůstává bez povšimnutí. Například mobilní aplikace či e-mail v mobilu umožňují pracovníkům vyřídit korespondenci při cestě do práce nebo k zákazníkovi, a znamenají tedy nárůst produktivity a větší informovanost. Big data již dávno předpovídají chování lidí, vedou k vyšším prodejům a ziskům, ovlivňují kombinace a umístění zboží u sebe, cílenou reklamu a marketing. Na co se tedy máme v pracovní oblasti těšit letos?

To že se mění trh práce a formy zaměstnání je vidět již několik roků všude kolem nás. Evropa ale i USA nebo Japonsko se již několik let potácí na hranici recese a nízkého růstu. Asie i přes poklesy v poslední době stále vykazuje růsty přes 6 % HDP (Indie a Čína) hlavně díky výrobnám chrlícím produkty pro celý svět. Západní svět (snad s výjimkou Česka, jehož představitelé se sveřepě snaží vrátit staré průmyslové časy) se zaměřuje více na znalostní ekonomiku, inteligentní technologie a biotechnologie, což logicky mění poptávku po pracovní síle a také pracovní prostředí. Krásnou ukázkou je Ostrava a Brno, kde dříve pracovaly tisíce lidí v průmyslu a strojírenství, a dnes jsou to naopak IT technologie, co zde zaměstnává tisíce lidí. Jak přesně tedy ovlivňují technologie trh práce a formy zaměstnání?

Měnící se trh práce a formy zaměstnání
První z oblastí je způsob zapojení do projektů. Práce z domova a virtuální týmy jsou dnes běžné i v českých firmách, stejně jako externisté pokrývající větší aktuální poptávku či chybějící dovednosti, které momentálně firma nemá u svých zaměstnanců k dispozici. Agenturní zaměstnanci v našem automobilovém průmyslu jsou asi nejpočetnější ukázkou „externistů“, ale ti jsou přítomni na místě. V nevýrobních oborech s potřebou specifických znalostí a v oboru služeb je změna formy spolupráce vidět více. Například programátoři, obchodníci, návrháři, designéři nebo marketingoví specialisté jsou najímáni pouze na specifické projekty nebo jsou žádáni o čerstvé myšlenky a většina práce i komunikace s nimi probíhá převážně vzdáleně. A právě efektivní vzdálenou formu spolupráce umožňují dnes již běžné technologie, jako jsou například:

sdílená úložiště (dropbox, Google Drive, Microsoft OneDrive),
kolaborační platformy (BaseCamp, Trello, Yammer, Invision, ConceptBoard či Scribblar),
dostupné softwarové videokonference (Skype či Google Hangout) bez nutnosti významných investic do sítí a hardwaru,
sociální sítě pro kontakt, sdílení návrhů a k diskuzi nad tématem,
oborové weby pracovníků (freelance.com, career shifters, location independent, ...),
dostupné 3D tiskárny, umožňující vytvářet prototypy podle návrhů zaslaných externisty.

Tato forma zapojení externích zaměstnanců umožňuje nejen osvěžit firmu novými nápady a pohledy, ale také využít pracovníky a talenty v podstatě odkudkoliv na světě. Jediným omezením je jen znalost jazyků a kvalita internetového připojení. I když je tento trend již docela běžným, podle analytiků bude letošní rok opět růst a ještě výrazněji se prosazovat, což bude snad vidět i u nás v ČR.

Talenty a financování nápadů
Další oblastí, kam vstoupily technologie, je hledání talentů a práce s nimi. Analytické HR aplikace umožňují hledat a analyzovat talenty podle jejich zapojení do oborových diskuzí na webu, publikační činnosti (odborné články, psaní blogů) či realizovaných projektů a odkazů na jejich práci. Jako primitivní ukázka analytického přístupu poslouží sledování LinkedIn profilů, jako typický pak automatický software sledující podle zadaných parametrů různé oborové weby a sociální sítě. Tyto nástroje prostě využívají internetovou stopu talentů a pomocí ní je snadno odhalí a třeba i osloví. Tento IT prvek v HR má dopad nejen na vlastní hledání talentů, které posouvá do automatizované úrovně, ale také na nutnost větší vnitřní spolupráce HR a IT oddělení.

V dnešní době nedostatku talentů mohou firmy těžit z chytrého použití IT v analytické oblasti stejně, jako před desítkami let výrobní firmy těžily z použití IT pro řízení výroby a skladových zásob. Inspirují se v této oblasti i české firmy, nebo budou vnímat analytické HR nástroje jako hrozícího Velkého bratra? Hranice mezi přínosem a zneužitím může být tenká, ale tak je to s každým nástrojem, ten vždy jen slouží svému pánovi. Náš nedávno publikovaný článek na toto téma vzbudil zájem, proto chystáme také měsíční téma, které se bude problematice více věnovat.

Významný vliv na formy práce a trh má trend financování nápadů a projektů. V tomto případě už vlastně ani nehovoříme o trendu, ale o ověřeném řešení, jímž je tzv. crowdfunding a rizikový kapitál. Z pohledu technologií nás zajímá více crowdfunding. Existují webové platformy, které za dobu svého krátkého působení rozdělily stovky milionů dolarů (podle jedné analýzy již dokonce necelé tři miliardy dolarů) mezi větší či menší projekty sahající od kultury po moderní technologie. Česko má také své varianty, jmenovitě například známý HitHit, Nakopni.me nebo KreativciSobě. Lidé jsou dnes tedy méně závislí na firmách či bankách, mohou své projekty realizovat sami a nemusejí být pro jejich uskutečnění zaměstnaní ani žádat u bank jménem ověřeného podnikatelského subjektu. Stačí pouze zajímavý nápad, smysluplná realizace a zajímavé lákadlo pro přispívající.

Efektivita a produktivita práce zcela jinak
Obrovsky významnou oblastí, kde by měl být letos dopad technologií výrazně vidět, je produktivita práce. Je to opět téma velmi ožehavé, a to již od dob průmyslové revoluce, kdy lidé rozbíjeli stroje, protože jim braly práci. Co přesně má růst produktivity způsobit?

Umělá inteligence (AI) a roboti vykonávající manuální práci za nás – tento trend je ve výrobě patrný již dávno, letos díky dalšímu rozšíření čidel automatizace opět poroste. Stroje v těžkých podmínkách nebrblají a my, lidé, se tak můžeme věnovat kreativní práci vyžadující kontakt s lidmi, emoce, pochopení. Tento trend způsobuje další přesun pracovní síly ke službám a vztahu se zákazníky, tedy tam, kde jsme dříve nejvíce šetřili přesuny do levných krajů, a co způsobuje přesun outsoucingu zpět do vlasti, jak ukazují také poslední trendy.
Drony nejen pro distribuci zboží či monitorování a měření, ale také jako přístupové body k internetu v místech, kde je malé nebo nulové pokrytí – to opět zvyšuje možnost pracovat vzdáleně a být dosažitelný i v odlehlých místech.
Nárůst e-vzdělávání a lepší průnik s potřebami trhů změní také firemní vzdělávání – MOOC kurzy, tablety, chytré telefony, video návody vs. tradiční školy a (zastaralé) papírové učebnice. Letos jsou ještě více v trendu videa renomovaných institucí a odborníků jako učební materiál, návody a manuály na YouTube a MOOC kurzy.
Sociální sítě pro komunikaci studentů s učiteli, kolaboraci mezi studenty a jako vnitrofiremní platformy sdílení znalostí.
Pokračující změna v performance managementu za pomocí technologií – větší důraz na soft aspekty, sdílení znalostí a pomoc kolegům, učení (sledování blogů pracovníků, příspěvků na interních sociálních sítích ve formě pomoci, znalostí apod.).

Tato oblast bude asi stále nejvíce ovlivňována zásahy vlád i samotných firem. Každý, kdo byl někdy v Indii, viděl, jak tamní vláda vzhledem ke své početné armádě pracovníků vytváří umělou zaměstnanost. Státy omezují automatizaci montoven na svém území z důvodu zaměstnanosti lokálních dělníků (znám např. případy z Ruska). Může to vydržet? Rostoucí tlak na tato umělá omezení bude vytvářen s nástupem levnější výroby díky 3D tisku a také internetu věcí (Internet of Things – IoT).

Služebky zcela jinak
Jako revoluce by mohlo být letos ve firemním světě vnímáno to, co již také dávno existuje a funguje: mobilní aplikace s nabídkami ubytování, dopravy či zábavy podle vaší aktuální polohy a preferencí. Po příletu na místo vám taková aplikace nabídne nejvhodnější hotel vzhledem k aktuálním last moment slevám, vašim preferencím a místu jednání, přivolá vám taxi a na jedno kliknutí vše zaúčtuje a provede platbu. Odpadne tím zdlouhavé hledání variant, čekání, přeposílání peněz, vyúčtování cestovních výloh. O vítr v oblasti firemních financí a služebních cest se snaží například také český startup Expensa Patrika Tjokordy.

Mikroplatby a NFC (Near Field Communication) by měly letos opět trochu rozhýbat situaci s platbami, přístupy, identifikací a komunikací firemních zařízení. Tím hlavním hybatelem by mohl být systém plateb Apple Pay spolu s výrobci chytrých telefonů, kteří již montují NFC čipy do svých výrobků. Stejně jako většina zde zmíněných technologií není ani NFC nic nového. Tyto čipy známe dávno z obchodů jako malé lesklé nálepky bránící krádeži zboží. Čip je při nákupu buď odstraněn, nebo deaktivován, jeho použití je však daleko širší. NFC umožňuje rozpoznání a identifikaci zaměstnance, odemkne dveře, zapíše váš příchod do docházky a vy sami už jen projdete dveřmi... Je tedy možné, že nám již brzy bude místo spousty firemních, vstupních a slevových karet, kreditky, osobních dokladů a pracovních zařízení stačit pouze chytrý mobilní telefon nebo spíše náramek?

Nastupující trendy: internet věcí a wearables
Dvě ožehavá témata, která jsou pro letošek opakovaně zmiňována, jsou nositelná elektronika (tzv. wearables) a internet věcí. Nositelná elektronika, kterou v podstatě představují čidla a drobná elektronická zařízení v náramku, šperku, hodinkách či oblečení, je zmiňována hodně v kontextu fitness a zdraví. Příklad popsaný v předchozím odstavci ale těmto „hračkám“ připravuje významnou půdu i pro použití ve firemním světě. Pamatovat si hesla pro přístupy, vlastnit kartičky, které pořád ověřujeme číselným kódem... Již letos to může být minulost a díky náramku a stisku prstu bude opravdu stačit jen projít dveřmi a sednout si ke svému počítači.

O čem ještě předpovědi hovoří? Internet věcí nám umožní objednávání či nákup automaticky, bez lidského prostředníka, nebudeme tedy muset každý den cestou z práce na nákup a také nákupní oddělení firem mohou projít výraznou proměnou. Náš dům sám objedná instalatéra podle recenzí, místa, ceny a jeho volného času. V práci se tak budu moci soustředit na své pracovní úkoly a navržený předvýběr jen potvrdím. Virtuální realita umožní vyzkoušet si online boty či oblečení a objednat je domů bez návštěvy obchodu. A s pomocí své domácí 3D tiskárny si připravíme jídlo s chutí a výživovými parametry, které aktuálně potřebujeme.

V osobním životě mohou tyto technologie díky znalosti našeho chování a preferencí zajít ještě dále a poskytnout služby na míru a bez práce. Při návštěvě našeho oblíbeného obchodu nám aplikace nabídne náš typický nákup, připraví jej a umožní doplnit o další zboží, po cestě z práce si jej už zaplacený pouze vyzvedneme u okénka. Prodavač v butiku ihned při příchodu předloží oblečení, které nám chybí a sleduje náš oblíbený trend, a při výročí svatby nám aplikace objedná květiny pro ženu, zarezervuje oblíbený stůl v oblíbené restauraci, objedná taxi a doporučí menu podle našich chutí...

Zní to jako ohavný sci-fi román téměř orwellovského charakteru, ale to vše je už technologicky možné, a dokonce i aplikačně ověřené, stejně jako všechny výše popsané technologie a jejich aplikace. Nyní bude záležet na větším zapojení výrobců, autorů aplikací a samozřejmě na ochotě nás samotných tyto věci přijmout do svého života.

Trendy zde uvedené jsou platné spíše světově, Česko může ve spoustě z nich pokulhávat, ale v jiných může být naopak zase na špici. Pokud se nebojíte technologií, zkuste využít některé z popsaných trendů ve svůj prospěch, třeba vás to posune na vyšší kvalitu služeb, produktů nebo vytvoříte zcela nový trh. Je to jen na vás.

Zdroje:

reporty a předpovědi technologických trendů od Forrester,
Gartner křivka humbuku (tzv. hype curve),
předpovědi technologického portálu TechCrunch,
akvizice a směřování lídrů v oboru technologií, jakou jsou Facebook, Google, Apple či Microsoft.

foto: Flickr user Paul Keller