Vendula Andrlová vás zve na měsíční téma – Rozvojové safari

Desatero pro rozvojové safari „Situace je nestálá, a navíc se neustále mění,“ praví klasik. Ano, svět se změnil. Skoro se dá říci, že bychom mohli začít počítat nový letopočet, který by odděloval čas „před internetem“ a „po internetu“.

Doba přináší celou řadu nových příležitostí, problémů i úkolů, nutí nás jinak nakládat s časem. Vznikají nové profese i celá odvětví. Formy práce se stávají flexibilnějšími. Jinak fungují týmy, protože jsou najednou složeny z lidí, kteří se třeba nikdy osobně nepotkali. A vzdělávání tak, jak jsme na něj uvykli ve 20. století, ztratilo na efektivitě. Jak se v tom všem zorientovat? Jak přistoupit k rozvoji lidí, abychom plně využili existujících možností a neuvízli přitom v pasti?

Pojďme si zkusit představit rozvojovou – v současnosti téměř neomezenou – nabídku jako safari, kde můžeme svobodně cestovat, kam se nám zlíbí. Než vyrazíme na cestu, je moudré si vytvořit plán toho, co a proč nás zajímá a co by nám to mohlo přinést, a pak už budeme hledat ten nejlepší džíp, který nás celou cestou bezpečně proveze. Na naší cestě budeme otevřeni všemu, co se bude dít, a možná, že si trochu zajedeme. Ale vrátíme-li se zpět na cestu, šťastně dojedeme do cíle a bude radost sdílet „ulovené“ fotografie a zážitky s ostatními. A budou to právě ti ostatní, kdo nám může dát inspiraci pro naše budoucí objevování. Pojďme zkusit projít v HR kavárně rozvojovým safari třeba podle následujícího desatera, které vychází z bádání několika vynikajících specialistů na rozvoj a vzdělávání (jsou to podle abecedy: Stewart Hase, J. A. Komenský, Kaaria Määttää, Sugata Mitra, Taina Rantala, Ken Robinson a nejspíš i mnoho dalších).

1) Učení se je přirozená věc. 
Lidé jsou přirozeně zvídaví a chtějí se učit. Touha po poznání je jednou z nejsilnějších motivací, jež má lidstvo k dispozici.

2) Učíme se dobře to, na co máme talent a co máme rádi.
Poznání vlastního talentu a pochopení svých silných stránek je základem úspěšného učení se i spokojeného profesního života. Nejvíce spokojení a užiteční budeme v tom, co budeme dělat dobře, a dobře budeme dělat to, co děláme s láskou.

3) I negativní zkušenost je způsob učení se.
Selhání není ostuda, pokud jsme se o něco předtím opravdu poctivě snažili. Chyby a omyly patří k životu a jsou zdrojem důležitých informací. Pokud se z nich dokážeme učit, hrají v našich životech pozitivní roli.

4) Za svůj rozvoj si odpovídáme sami.
Náš rozvoj a učení už z podstaty nemohou být efektivní, jsou-li direktivně řízeny zvenku. Na druhou stranu vnější překážky nemohou rozvoj zastavit, byť ho mohou částečně zpomalit. Pokud přijmeme plnou odpovědnost za vlastní rozvoj, jsme na dobré cestě.

5) Radost z učení se dá naučit (a obnovit). 
Nechuť k učení a rozvoji mohla být způsobena špatnou předchozí zkušeností, není ale důvodem, proč s učením přestat. Sami jsme zodpovědni za volbu formy, na které se často můžeme spolupodílet. A sami si určujeme, jestli budeme k dalšímu svému rozvoji přistupovat pozitivně nebo negativně.

6) Učit se v kontextu přináší více smyslu a motivace.
Jak říkal psycholog V. E. Frankl: „Kdo má PROČ, zvládne jakékoli JAK.“ Učit se bez vize a cíle je mnohem složitější, než pokud známe kontext svého rozvoje.

7) Etika v rozvoji podporuje pozitivní lidské vlastnosti.
Co opravdu umíme, nám nikdo nemůže vzít. Pokud ke svému rozvoji přistupujeme poctivě, budujeme v sobě znalostní a dovednostní bázi, kterou neustále zhodnocujeme. Zároveň tím rozvíjíme důležité lidské vlastnosti jako férovost, pracovitost, odhodlání a vytrvalost.

8) Radost z učení je podporována sdílením.
Sdílená radost je dvojnásobná, a to platí i při učení. Sdílení zajímavých zdrojů, společné diskuse nad důležitými tématy, přinášení podnětů k zamyšlení a spolupráce v oblasti rozvoje nám pomáhají postupovat rychleji kupředu a zároveň si to i víc užít.

9) Aplikace výsledků učení je individuální a jedinečná.
I když se můžeme učit stejné věci, můžeme je pak následně různě aplikovat. Tak můžeme uplatnit jedinečnost své osobnosti, svou kreativitu a invenci.

10) Rozvoj a učení jsou cestou ke svobodě a smyslu našeho života.
Kontinuální rozvoj je nejlepší obranou proti manipulaci a bezmoci. Rozvoj podporuje naše sebeuvědomění a zbavuje nás strachu a nejistoty. Umíme se pak lépe rozhodovat a rozpoznávat, co je dobré. Žijeme tak svobodněji a můžeme lépe plnit své poslání ve společnosti.

Vendula Andrlová

Safari Guide v Akorango o.s.

 

• V Googlu jsme jako doprava u Vítězného oblouku – rozhovor s Tatianou LeMoigne
• Jak nám svoboda ve vzdělávání a sociální sítě pomáhají při práci s talenty?
• Analýza sociálních sítí pro HR

Moje další články